Z čeho teď mám aktuálně největší strach? Nemám strach o sebe, o manžela, o děti. Mám obavy o rodiče, ano. Ale nejvíc mě děsí představa, že budu muset být hospitalizovana, nedej bože v nějakém vážném stavu - kdo to vysvětlí čtyřleté, kdo nakojí a pochová půlroční? Obě chtějí jediné, maminku, přirozeně. Vím, že je to iracionální strach. Ale je tu. Mateřský instinkt se dnes zapnul na sto procent. Kolikrát jsem z legrace říkala, že si nějak šikovně zlomim třeba nohu a budu si báječně užívat leháro bez dětí. Teď ta představa nabyla reálné rozměry a už to taková švanda není. Tak si držme palce, lidi 😟