Z čeho teď mám aktuálně největší strach? Nemám strach o sebe, o manžela, o děti. Mám obavy o rodiče, ano. Ale nejvíc mě děsí představa, že budu muset být hospitalizovana, nedej bože v nějakém vážném stavu - kdo to vysvětlí čtyřleté, kdo nakojí a pochová půlroční? Obě chtějí jediné, maminku, přirozeně. Vím, že je to iracionální strach. Ale je tu. Mateřský instinkt se dnes zapnul na sto procent. Kolikrát jsem z legrace říkala, že si nějak šikovně zlomim třeba nohu a budu si báječně užívat leháro bez dětí. Teď ta představa nabyla reálné rozměry a už to taková švanda není. Tak si držme palce, lidi 😟
Trnhle strach mám od té doby co se narodila dcera. Nezáleží na současné situaci. Strach, že se nebudu moct o dceru postarat, že jí kdoví jak dlouho neuvidím...
@barumat Před chviličkou jsem četla na idnesu:
21:35 V Olomouckém kraji je čtvrtý potvrzený případ nákazy koronavirem. Podle hejtmana Ladislava Oklešťka jde o muže z Přerovska narozeného v roce 1984, který byl v Itálii. Nyní je hospitalizován na infekčním oddělení v prostějovské nemocnici, průběh nemoci je zatím bez komplikací.
@afroditka6 První dcera byla jiná, ta nebyla kojená, a spíš jsem byla fixovaná já na ni, než naopak. Ta by to zvládla (já taky, ale hůř). Ale druhá je MOJE. Kojená, chce jen ke mně, pořád mě očima hledá, klidná je jen v mé přítomnosti. Usíná u prsa, často chce pomazlit, pochovat. Ta představa, že budu od ní jediný den úplně fyzicky bolí 😳
Prozivam ted uplne to same.Jednak jsem v 1.trimestru (takze jakykoli virus muze byt problem), ale hlavne mam doma 11mesicniho zavislaka,ktery usina zasadne jen u kojeni a v noci se budi tak 2x.Pri predstave,ze bych musela od nej,tak se mi dela mdlo.Vubec si neumim predszavit,co by s nim tatinek delal...
Mám termín porodu za deset dnů, doma dceru 2r10m, strach o obě je obrovský, navíc se bojím, co bude... Zakázané návštěvy, to přežijeme, ale bojím se i aby mohl tatínek k porodu... 😔
taky kojím 5ti měsíční, UM nechce, příkrmy ještě nemá..děsím se, kdyby nás oddělili co s chudákem bude.. naději mi dává případný lehký průběh onemocnění a domácí léčení bez hospitalizace. Anebo to ideálně ani nechytit.
taky kojím 5ti měsíční, UM nechce, příkrmy ještě nemá..děsím se, kdyby nás oddělili co s chudákem bude.. naději mi dává případný lehký průběh onemocnění a domácí léčení bez hospitalizace. Anebo to ideálně ani nechytit.
@barale
@bublinka2015
Nejlépe si nic takového nepředstavovat, vím, nejde to...:( Spíš si přejme, že to nikdo nebude muset řešit.♥
@bergina8 Prdlajs výletník, je od nás z města. Je zodpovědný, jeho rodina je v karanténě a podle mně je frajer, že dal tady vědět
"Takže jen pro upřesnění,žádná dovolená a nezodpovědnost vracel jsem po třech měsících z práce z horské chaty 2500n.m.kde byla vyhlášena karanténa oficiálně až dnes.Netrpěl jsem žádnými příznaky, až během cesty domů, jsem pocítil menší teplotu. Oznámil jsem to vojákovi na státních hranicích v Mikulově a ten mě změřil, ale byl jsem bez teploty, s tím že jsem uvedl, že jsem si dal brufen, takže je logické, že teď teplotu nemám, ale že se necítím dobře.Výsledek byl takový, odpověděl mi, že je pozdě, cca 22:30 a že oni s tím stejně teď nic neudělají.Volal jsem i na linku 112 hned v Mikulově a tam mi sdělili, že mám jet domů, izolovat se od lidí, a že si pro mě ráno přijedou.Vysledky budu vědět dnes večer, všem dám hned vědět, snad to bude v pohodě."
Před hodinou psal, že je pozitivní.
Přesně stejné obavy. Všichni řeknou, že to je jen horší chřipka - při horší chřipce jsem 2 dny v podstatě nevstala z postele. Kvůli možnému přenosu nákazy neexistuje, že by pomohla máma. Kdokoli přijde, hrozí, že to chytí. Tak jediné, v co doufám je, že pokud to doma chytíme, tak každý z jiného zdroje nebo od sebe navzájem, takže ta nákaza bude dokonce posunutější než u běžné chřipky a vždy bude aspoň jeden schopný se postarat (u té poslední chřipky o mě chlap pečoval 2 dny hodně a třetí už méně, protože pomalu odpadal, pak lehl a já pečovala o něj).
Ale holky, to nejhorší, co můžete udělat, je panikařit nad míru. Zkontrolujte si, co máte doma za zásoby (nezapomeňte na ovoce a zeleninu pro prcky!!) a minimalizujte styk s okolím. Pak je vysoce pravděpodobné, že i pokud vám to chlap přitáhne domů, tak než lehnete vy, on bude schopný se postarat. Děti to zvládnou, můj drobek i ve svém věku vcelku pobral, když jsem teď cca 14 dní zpátky asi 2 dny ležela a nebylo mi dobře - ležela jsem na zemi na jeho puzzlíkách, on si hrál v rohu, občas mě přelézal a dával mi do pusy a do očí hračky 🙂. Klíčové je, aby vždy byl někdo, kdo se dokáže postarat (a vynechte z toho vaše rodiče, pokud jsou tedy starší 50 let).
Přesně ten samý strach mám taky. Ne o dcery, ty by to případně zvládly kdybych musela do nemocnice, i když by asi sem tam brečely že se jim stýská, ale syn... kojený xkrát denně, na usnutí, v noci. Co by to na něm do budoucna nechalo za následky na psychice, radši nemyslet...by se uřval chudák
Já se snažím být v klidu a moc na to nemyslet, ale bojím se strašně... Doma 3lety mamanek o kterého se bojím, i když je na hlídání u babičky a druhý brouček v bříšku 30tt... Všichni se modleme ať je brzo všechno zase v pořádku a můžeme si zit zase ty bezstarostne životy o kterých jsme si mysleli jak jsou strašně těžký... Protože dokud jsme zdravý a nejde o život, tak jde o hovno a všechno jsou prkotiny 🙏
Mam strach z toho sameho. Mam 5m plne kojeneho chlapecka a petiletou dceru. I kdyz prubeh u mladych byva mirny, kdo to zaruci... nevim, jestli kazdy nakazeny musi byt hospitalizovany nebo ne