Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
berushe14
19. únor 2018
241 

Nervy na pochodu 🙂

Blíží se odpoledne a na mě dopadá lehká deprese. Problémy se na mě valí jako lavina a já už si nevím rady. Jedna nejmenovaná ex kamarádka mi dluží peníze na nájem a asi je ani nehodlá zaplatit. Nehledě na to, že si bez mého vědomi vzala pračku a peníze za ni už neuvidím. A po pravdě nevím jak nastálou situaci teď řešit. Budu se muset poradit s policií. K tomu mi doktor zjistil že se mi na vaječníku utvořila cysta, ale taky mi řekl, že by to mohlo být začínající těhotenství. Jsem na něj pěkně naštvaná, protože se s mužem už nějaky, sic krátký, čas snažíme o dítě a ono pořád nic. A ani teď z toho beztak nic nebude. To každoměsíční zklamání po x příznacích ničí nás oba a já už přestavám věřit, že se to kdy povede.

Ano, asi nemůžu mít vše, milujícího manžela, milující rodinu jak z jeho strany, tak z mojí. Ale za to mám práci, která mě ničí jak psychicky tak fyzicky. Mám pocit, že více štěstí si prostě nezasloužím a tím to hasne. Veškeré modlitby i prolité slzy jsou k ničemu. Tak moc bych si přála změnu. Změnu něčeho, dítě, nebo jinou práci co by mě bavila.

Přiznávám, že závidím svému manželovi. Je ženatý – to vždy chtěl. Má sex i když nechce a nyní se rozhoduje o jeho pozici ve firmě, kdy se dostane do kanceláře. A já křehká labilní žena budu makat u stroje, zvedat tuny materiálu a doufat, že otěhotním. Asi pešek můj milovaný. Teď to dělá při práci a už sem alergická, když mu zazvoní nebo zapípá mobil. Tu ho otravuje jedna kráva i v šest ráno v neděli, protože chudera nezvládá normy. Ještě párkrát se to stane a ten mobil poletí z okna, a sim kartu zlomím. A starej se miláčku a už si sakra uvědom hodnoty. Rozhodneš li se nesprávně najdeš prázdnou skříň i postel a můžeš si mě tak akorát namalovat. Tempery Ti lásko koupím. :D

Začni psát komentář...

Odešli