Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.

    Prosím, prosím mám dotaz. Mám nějaké vyřazené oblečení pro kluky. Je to od velikosti 50-92. Rada bych ho věnovala tam, kde je potřeba. Máte někdo zkušenost s darováním oblečení pro Kojenecké ústavy? 🙏😊

    Už u prvního porodu jsem si říkala, ze jsem zvědavá jak bude probíhat druhý. Teď když ho mam za sebou, můžu konstatovat, že opravdu každé těhu i porod jsou jiné. První těhu bylo ve znamení problému od zacatku a to když nám první screening předpověděl 1:57 down. Byl to šok a stres trvající zhruba měsíc, než došly výsledky z Prenascan, které byly negativní a předpověděly nám chlapečka. O těhu nevolnostech, které jsem mela od 9 týdne do zacatku 5 měsíce nemluvě. Pak přišlo další varování a to otvíračka v 6 měsíci (neschopenka, utrogestan, magnézium) mno doklepali sme to až do 39+3. Začalo to prasknutím vody v 5:38, nalsledně jsem si jako prvorodička neznalá hupsla do vany a říkala jsi mam 2 hodiny a co manžel je stejne ještě na cestě domu. Mno z Modřan do Hořovic to máme skorem 50 minut, takže na dálnici jsem se již proklínala 😂 jinak pri příjezdu jsem byla na 8 Cm a stahy jsem mela snad po 2 minutách. Dali mi entonox (za mě už nikdy více) a šlo se rodit. Jenže malej měl šňůru kolem krku 2x pevné utaženou a přes kosti proste hlavičkou nemohl projít, začal se dusit = akutni CS ovšem nejdřív to na mě zkoušela paní doktorka s oxytocinem, který jsem odmítla a vyhádala si císaře hned (zaplaťpanbuh, jinak by bylo hodně zle, což nakonec i ona sama uznala) prý příroda ví co dělá. Jinak stav po porodu 24 hodin na JiP, jizva bolela jak čuník ještě cca 14 dni. Bez pásu stahovacího jsem byla nemožná. Jizva byla celkem dost tlustá, ale zvykla jsem si. Hořovice jako porodnice super. Luxusní ubytování, sestry až na jednu výjimku v pohodě, strava teda nic moc, doktoři taky fajn až tedy na paní doktorku Křenkovou. Celkem jsem tam strávila 5 dní.
    Druhé těhu bylo oproti prvnímu na zacatku úplně v pohodě, opět až na nevolnosti od 6 týdne a lehké krvácení v 8 týdnu. Jinak screeningy vyšli super. Dle UTZ opět kluk (nešlo přehlédnout). Kolem 28 týdne zjištěn polyhydramnion a s tím související rizika (hojně jsem se cpala magnezium). Naštěstí konsiliarni utz vady vyloucilo, ale chodila jsme do Vinohrad na kontroly. Ve 33 tt hospitalizace v Hořovicich, pro otevření na 2 prsty. Šla jsem na reverz domu po 3 dnech. Nakonec se ukázalo, ze otevřená jsem byla už u svoji doktorky a ta to nehrotila. A 37+3 a velkej večer pro našeho druhého syna. Vše šlo tak strašně rychle, ze jsem si to ani neuvedomovala. Kolem 23:15 jsem se vzbudila a šla na záchod (trochu jsem to přehnala s jídlem a splacala vše co šlo) po cca 10 minutách na záchodě bez ničeho jen s ukrutnýma bolestma mi tedy došlo ze nebudu mít průjem, ale ze rodím! Tak honem honem auto a ne do Hořovic, ale do Thomayerky. Tuhle verzi jsme si rozmyslela do 30 vteřin a řekla manželovi, ať vola záchranku. Nakonec jsem ji volala já 23:40 na všech čtyřech, kroutící zadkem, funící a hekající. Nevím za jak dlouho přijeli, ale v Motole me přijali ve 0:25. Příšerně protivna porodní asistentka, která se me snažila přinutit rodit normálně i přes to, ze jsem mela od své doktorky narizený CS kvůli průchodnosti a předchozím problémům. V tuhle chvíli už sem byla 6-7 Cm a nepřetržitě me bolela jizva plus kontrakce = masíčko. Myslela jsme, ze od předchozího to už horší byt nemůže hahaha, může! Nakonec rozhodl lékař, pro akutni císař v celkové narkoze. Predtim jsem mela spinální a ta je mnohem lepší z důvodu psychiky. Neviděla jsme malého a nevěděla nic, tak jsem z toho byla v celku dost v háji po probuzení. Jinak na JiP jsem strávila asi 8 hodin a pak me dali na pokoj sestineděli. Malého jsem mela hned po obědě už u sebe a snažila se chodit a fungovat (je to to nejlepší). Celkem jsem tam byla 4 dny. Jizva mnohem lepší než poprvé dalo se fungovat i bez léků. Lékaři u CS úplně super odlehčovali atmosféru milí. Porodní asistentka s prominutím krava. Sestřičky super, ale jsou od rány a chce to s nimi vycházet! Jídlo v pohodě, ale ne na pokoji (rekonvalescence). Za me jediné minus, opravdu nic moc sociální zařízení a ze nesmí děti do 10 ti let na návštěvy. Trpěla jsme jak zvíře bez staršího syna. Pokud bych se mela rozhodnout kde rodit, tak asi zvolím i přes velmi dobrý pocit z Motola Hořovice. Jen přeci je to menší nemocnice a ne továrna a hlavně děti tam smějí aspon na nadstandart, který jsem mela v plánu zařídit právě kvůli synovi + sociální zařízení to je v celku rozhodující vzhledem k tomu, ze tam je člověk pečený vařený 😉