🤣 ... Pokud to není ani na google tak je to teda masakr ...takový ukol

Radu nemám, ale to je fakt šílenost. To je otázka pro rodiče, ne pro děti. Nad tím jsem vždy nad bývalou učitelkou nadávala: domácí úkoly pro rodiče a zkouška jejich znalostí.

Prosím Tě, nedalo mi to, tak hledám, ale co probírají za látku?? Žižku?? nebo fakt netuším

Právě jediné co mi to vyhazuje je Jan Žižka... ???

ke stažení na uloz to Cibula, Václav - Pražské pověsti.pdf
Pražské pověsti Václav Cibula
O přílbě knížete Václava
Mezi nejvzácnější památky Svatovítského chrámu patří přílba knížete Václava. Za starých
časů se každoročně slavilo ve Svatovítském chrámu přenesení ostatků českého knížete a pro všechen pražský lid to byl veliký svátek. Stalo se kdysi, že právě den před 4. březnem
postávali na hradčanském nádvoří dva cizozemci – střelci, kteří byli domovem ve Zlaté uličce. Pozorovali přípravy na sváteční den a potichu reptali, proč mají slavit památku selského knížete, s nímž neměli nikdy nic společného, a jeden z dvojice uzavřel rozpravu
hartusivým rozhodnutím: „Neslavil jsem ten svátek doma, nebudu ho slavit ani tady. Jak k
tomu našinec přijde, aby ho cizí zvyklosti zkracovaly na tvrdě zaslouženém žoldu?“
Sotva to dořekl, strnul, jako by ho zasáhl blesk. Okamžik stál bez pohnutí, potom se potácivě rozběhl a volal: „Co se to stalo? Proč je najednou taková tma? Copak jsem se
propadl někam do sklepa? Vyveďte mě zpátky na slunce!“ Tápal kolem sebe a bědoval, až se seběhli ostatní střelci a odvedli ho domů. Cizozemec hořekoval a naříkal, bral svá unáhlená slova zpátky, ale všechno bylo nadarmo, zrak se mu nevrátil. Vodili ho od
doktora k doktorovi, slovutní mistři lékařství zkoušeli nejrůznější lektvary, masti i obklady, ale ubožákovi nic nepomáhalo. Až si jeden prostý člověk vzpomněl na příčinu toho náhlého oslepnutí a poradil:„ Jestliže se to stalo z dopuštění knížete Václava, nikdo jiný než kníže ho vyléčit nemůže. Zaveďte ho ke hrobu knížecímu, ať tam
lituje své viny a urážky.“ Učinili tak, střelec poklekl na kamenné dlaždice a dlouho prosil za odpuštění. Zrak se mu však nevrátil, svět pro něj zůstal ponořen do
nejčernější tmy. Když už umdléval v slzách, ozval se ze zástupu za jeho zády hlas jakéhosi starce: „Vložte mu na hlavu knížecí přílbu!“
Zaváhali, nikdo si nevěděl rady, může-li se klenot tak posvátný dotknout hlavy cizozemcovy, avšak nakonec přece jen poslechli. Vyjmuli ze schránky přílbu a zlehka ji posadili střelci na hlavu. Muž strnul, pomalu vstal, rozhlédl se, chvíli se otáčel na místě jako opilý, potom rozpřáhl ruce a zvolal: „Vidím! Já zase vidím!“
Od té doby se všichni účastnili oslav knížete Václava s úctou a nikdo se neodvážil urazit českého knížete ani jediným slovem.

@rhiami moc Vám děkuji,dcera na to měla nějaký čas,ale jako vždy☹️dělá vše na poslední chvíli a já,ani ona,to včera nikde nenašla🙂....ještě jednou dík👏😉

@cinlu už jsem včera hledala, ale trklo mě to až dneska, že by to mohlo být v Pražských pověstech a není zač, já budu mít aspoň opět něco na čtení 😀