cipisek2017
21. črc 2018
686 

Táta

Jednou jsem slyšela tuto větu (nebo to bylo podobně): Když Vás někdo nemiluje jak si Vy přejete, neznamená to, že je to špatně či málo, jen Vás miluje tak jak on to nejvíc dokáže.

Když jsem otěhotněla, můj přítel slavil 40 let. Do té doby byl zvyklý dělat vše podle sebe, kdy se mu chce atd. A najednou se tu objevilo dítě, kvůli kterému se bude muset omezovat.

Během těhotenství náš vztah bohužel dosti ochladl, po narození syna se to vůbec nezměnilo. Hodně mě to štvalo, ať vůči mě ale nejvíc kvůli synovi. Jeho nezájem mě mrzel. Ale jak synek roste, už malého ignorovat nemůže a už to ani nedělá.

Hlídá aby nelezl kam nemá, aby se nebouchnul. Ptá se zda mám vše pro něj když někam jedem ( připravuji tedy vše já). 

Samozřejmě když někdy čtu co dělají ostatní tatínci tak někdy tiše závidím ale..Každý jsme jiná máma a jiný táta. On toho svého měl jen do 7 let a pak už se moc nestýkali. Třeba v tom tkví to že neví co s prckem.¨

Ale řekla bych že se snaží. A to že něco nedělá neznamená, že je špatný táta, jen prostě dělá nejvíc co může..A kdo ví jak malý poroste, poroste i on jako TÁTA.

Je důležité že vás miluje, oba, že se o vás stará a jak píšete, že se snaží. Všechno ostatních ostatní se dá naučit, zlepšit, můžete jo trochu popostrčit. Ale kde není láska, tam nepomůže nic. Ta se naučit nedá. Jste skvělá 😍

21. črc 2018

Asi jsem to mela podobne.. Kdyz se syn narodil,manzel v podstate nevedel, co s nim. Myslel si, ze je MD brnkacka.. Az dokud nemel nucene par tydnu home officce, protoze se firma stehovala.. To pak celkem koukal a zacal vic pomahat.. Ale stejne,s kocarkem ven nikdy nesel, ani na hriste pozdeji se synem nechodil, proste to nesnasi, vadi mu to.. Neznamena to, ze by byl zly tata. Od urciteho veku syna bere s sebou na chatu na vikend, klidne beze me, pres prazdniny jedou na tyden na panskou jizdu, nema zadny problem se o nej starat, vozi ho do skoly, pripravuje svaciny. Vzor z domu moc nema, tatu sice ma, ale ten uprednostnuje dceru a manzel mu nikdy nebyl dost dobry, protoze nebyl po nem (nebavi ho chytat ryby, nema stejnou praci, atd).

21. črc 2018

@evaviki U nás bude asi něco podobného...ale to nevadí hlavně ať spolu něco dělají..

21. črc 2018

@atiska Po porodu jsem si nebyla jistá zda to s přítelem dám..ale blbly hormony a zlomit hůl by bylo jednoduché..

21. črc 2018

@cipisek2017 ono i pro toho chlapa je to změna a vítr v životě a trvá jim, než se s tou změnou popasují. Pokud to nejsou vyloženě natěšení tatínci, kteří chystají pokojíček ještě dříve než žena otěhotní. Je to náročné pro oba a je potřeba aby se navzájem podpořili a pochopili. Vím jak je to s dítětem těžké a že ženy mají občas pocit, že všechno odnesou ony a chlapy se jen vezou. Ale nemyslím si, že je to tak.

21. črc 2018

@cipisek2017 to vis, ze jo.. cim bude vetsi, tim vic se bude tatinek zajimat. Hlavne kdyz uz bude chodit a komunikovat 🙂 I kdyz vim, jak je to tezky, kdyz vidis treba chlapa na prochazce s kocarkem, nebo jak se stara..

21. črc 2018

Ten náš si ke svému synovi hledal tu správnou cestu skoro 3 roky. Když se narodil, byl nadšený, že má syna... Ale pak prostě nevěděl, jak s ním být, jak si porozumět... Až jsem otěhotněla podruhé, to měl skoro 2,5. Najednou si k sobě začali nacházet cestu a ve chvíli, kdy jsem odjela do porodnice, to bylo jen na nich dvou, aby to prostě spolu zvládli. A oni to zvládli! Skamarádili se, začali si spolu hrát... Teď už má klučina 5 let, táta mu večer čte komiksy, bere ho do parku střílet vodními pistolemi, v zimě bobovat.

Zpětně vidím, že tam byla spousta mých i jeho chyb. Měli jsme oba fungovat jinak. Jenže manuál k rodičovství nám nikdo nedal.

Prostě dítě se narodí a nemá ani záruční list, ani návod. Jak s ním musíme zjistit sami 😉

21. črc 2018

😘 držím pěsti❤️

22. črc 2018

Začni psát komentář...

Odešli