Nejčastější mýty kolem kontaktního rodičovství

(Kdo nezná Kontaktní rodičovství, v tomto článku najde shrnuty jeho principy.)

Neznámé věci v některých lidech vzbuzují strach, obavy, ale často i zvědavost a fascinaci.

Čeho se na kontaktním rodičovství bojíte vy? Čemu nerozumíte? Co je pro vás překážkou v tom, to zkusit?

Napište mi to do komentářů nebo na mail – věnuju tomu jeden z příštích článků 😉

Tady pro vás mám 5 mýtů a obav, které kolem kontaktního rodičovství vytvářejí auru alternativnosti, nenormálnosti, až divnosti:

1. MÝTUS: Kontaktní rodiče mají dítě neustále přilepený na sobě v šátku, a kočárky by nejraději upálili na hranici.

REALITA: Velká část lidí, co kontaktní rodičovství praktikujou, doma kočárek má a využívá ho. Osobně si tipuju, že je to tak půl na půl.

PROČ: To že dítěti chcete dát co nejvíce tělesného kontaktu neznamená, že ho nikdy nesmíte položit. U náročňátek se vám to pravděpodobně nepovede, ale většina dětí má kočárky ráda – obzvláště v období, kdy chtějí mít rozhled, všechno je zajímá a mámina hlava by jim překážela.

Kontaktní rodiče na procházce s kočárkem poznáte tak, že mají dole v košíku připravený šátek nebo nosítko pro případ, že by si to prcek rozmyslel a chtěl nosit 🙂 Když je nejhůř, bere takový rodič dítě do náruče a zbytek cesty řídí kočárek svým břichem nebo jednou rukou (vhodné obzvláště pro namakané tatínky). Dělají tak i ve svém vlastním zájmu, protože úprk domů s vřešťanem v kočárku není něco, po čem byste zrovna toužili 😉

2. MÝTUS: Rodila jsem akutním císařem / kvůli zdravotním problémům mám naplánovaný císařský řez / zapšklá porodnice nás od sebe s miminkem po porodu separovala, TUDÍŽ neproběhl bonding, takže už nemá cenu se o kontaktní rodičovství snažit.

REALITA: Po plánovaném i akutním císaři může bonding proběhnout. Pokud jste při vědomí, může být přímo s vámi, pokud ne, alespoň s tatínkem (tisíckrát lepší než s nikým!) Ale i když bonding v prvních hodinách po porodu neproběhl, nic není ztraceno!

PROČ: Pevná vazba mezi vámi a vaším miminkem vzniká po celé šestinedělí i déle. Takže co s takovou situací?

Pokud praktikuje porodnice rooming-in, ihned jak vám dítě vrátí, vysvlečte jej, odhalte svůj hrudník, a šup s novouškem na prsa. Pěkně se přikryjte, ať je v teple, a užívejte si to! Hlaďte jej, mluvte na něj, dívejte se na něj, nechte ho zkusit samopřisátí k prsu, očichávejte ten svůj poklad a nenechte se nikým rušit.

Správný bonding probíhá 2 – 12 hodin, takže pokud vás moc mrzí, že jste přišli o ty první dvě hodiny, vynahraďte si to odloženě, ale o to déle 😉 Ideální je, když jde miminko pěkně z ručky do ručky a vůbec se v té době neodkládá – pokud potřebujete na wc, předejte jej taťkovi. Bonding s tátou je taky moc užitečná věc! (malý spoiler: bude vám pak s děťátkem mnohem ochotněji pomáhat 😉)

Pokud je to v porodnici fakt na pytel, hned jak to půjde, podepište revers, a šup se ňufat a bondingovat domů. Celé šestinedělí je od toho, abyste se po porodu zotavila a s dítětem sžila, tak toho plně využijte 😉.

Pokračování článku tady