S tímhle článkem asi nebude souhlasit hodně lidí. Ale já si nemůžu pomoct. Mně se současný způsob Vánoc, jak je prezentovaný ve většině rodin, prostě nelíbí. „Napiš dopis Ježíškovi a pak buď hodný, jinak ti ty věci nepřinese.“
Svým dětem odmítám lhát
Proč bych jim měla říkat, že dárky nosí Ježíšek, když jim je s láskou vybíráme my s manželem?
Proč bych je měla strašit, že žádné dárky nedostanou, pokud budou zlobit? (Chtěl by Ježíš, abychom takhle jeho osobu zneužívali k manipulaci s dětmi? Jakkoliv si připadám nevěřící, o tomhle silně pochybuju! 😉)
Proč vyhrožovat dětem, že je odnese čert do pekla, pokud nebudou hodné? (Co to vlastně je, být hodný? Znamená to poslouchat na slovo? Neprojevovat žádné emoce? Být potichu? Chcete tohle pro své děti? Já teda ne.)
Nechci svoje děti balamutit – ani ve jménu strachu, ani ve jménu „kouzla Vánoc“.
To pravé kouzlo pro mě totiž nespočívá v pojmenování domnělého dárce tajemným jménem Ježíšek. To pravé kouzlo je schované v té atmosféře Vánoc. Vytváříme ho ze spousty drobností, které vůbec nemusí mít s Ježíšem spojitost (anebo taky můžou, jak je libo 😉).
Jak to tedy na Vánoce koulíme my?
Praktikujeme drobné tradice, jako je pouštění lodiček, lití olova, krájení jablíčka, zapalování svíček na adventním věnci. Pečeme cukroví, chodíme na adventní trhy, díváme se na pohádky, zpíváme koledy, vyrábíme adventní kalendář, zdobíme domov, vyrábíme dárky pro naše blízké, krmíme ptáčky a stavíme sněhuláky,… A v budoucnu třeba i vyrobíme betlém, půjdeme si poslechnout nějaký vánoční koncert nebo se zúčastníme nějaké charitativní akce.

Děláme zkrátka to co ostatní rodiny, jen jsme z toho vynechali ježíškování 😉
Víra v Ježíška = dětství?
Dalším argument zastánců Ježíška zní, že to tajemství kolem Vánoc k dětství patří. Já si myslím, že patří k Vánocům nejen v dětství. Každý rok 24. prosince vstávám s naprostým nadšením, že už je to tu! Už jsou Vánoce a je ten báječný Štědrý den. Jsem plná radostného očekávání a mám sváteční náladu. A to si představte, že na Ježíška nevěřím už 25 let! 😀
Když jsem na několika místech prozradila, že na Ježíška doma nehrajeme, bylo mi vyčítáno, že děti ochuzuju o kouzlo Vánoc.
Kdybyste viděli ta rozzářená očička našich dětí u vánočního stromečku na Štědrý den, nepochybovali byste o tom, že je to kouzelné pro ně i tak! 😵 Dárky jim tam dáváme tajně, zvoníme na zvoneček a prskavky musí být taky 🙂
Proč si to komplikuju
A proč se na to prostě nevybodnu a nehraju to stejně jako ostatní?




Hezky napsané 😉