Omlouvám se předem, pokud to někoho rozčílí, ale přijde mi, že je tu třeba někdo, kdo to potřebuje slyšet.
Žijte svůj život tak, jak chcete Vy. Bez ohledu na ostatní.
Mám pocit, že se na nás neustále ze všech stran vyvíjí tlak. Od módních influencerů, kteří střídají oblečení v rámci haulů rychleji, než se mě dopere jedna pračka.
Od zastánců životního prostředí, kteří propagují udržitelné kousky od módních návrhářů po papírová brčka, ze kterých nejde pít. Může Vám být líto medvídka na ledové kře, ale pokud nemáte tisíce na tričko od českého nebo zahraničního návrháře, budete muset do toho ošklivého, potupného fast fashion obchodu stejně jít.
A nakonec rodičů, kteří propagují citlivé, jemné rodičovství a radí ostatním, jak zacházet se svými potomky citlivě, ohleduplně a s ohledem na jejich pocity. Ptají se ale na pocity nás jako rodičů? Já tohle neodsuzuju, i když s tím nesouzním. U nás doma jsou pravidla a řád, dětem se věnuju, ale neobětuju jim život ani svůj den. Ale každá máma přece zažila pocit, že je prostě ve stresu nebo unavená a vylítne. Ukažte mi takovou, které padá nákup z jedné ruky, na druhé drží batole, v kapse hledá klíče od bytu a druhé dítko má zrovna zuřivý záchvat vzteku, jak počítá do sta, aby laskavě miláčka uklidnila, aby se přestal válet po zemi?

Inspirovat se je jedna věc, ale trpět pocitem selhání jenom proto, že mi to nejde tak jako ostatním, je vážně nesmysl.

To, co se snažím říct je jen jedno. Buďte samy sebou, vychovávejte děti podle sebe, noste si co chcete a v čem se cítíte dobře, žijte život podle vašich pravidel a když si něco z lidí, kteří tomu snad rozumí vzít, tak snad jen inspiraci. Ale ne pocit viny, že Vám to nejde. Že s vámi je něco špatně. Že kvůli vám umře další živočišný druh nebo Vaše dítě bude mít celoživotní trauma jenom proto, že na mobilu může být denně jen jednu hodinu.

Mysleme taky na sebe, jsme sice mámy, ale taky jsme pořád lidé a někdy toho máme zkrátka dost.❤