Dneska chci napsat, jakou lekci v rodičovství jsem dostala od Mariánka. V sobotu jsme byli podpořit Evelínku v soutěži pomponů v naší tělocvičně. Mariánek měl zrovna usnout, tak jsem si jej navázala do šátku a vyrazili jsme. Na místě byl šílený rachot a jeho tam samozřejmě zajímalo úplně všechno. Poprvé viděl tolik lidí pohromadě, slyšel hlasitou hudbu, potlesk, mluvit někoho do mikrofonu. Viděl třpytící se pompony všude a tohle
prostě nemohl zaspat a nechat si to ujít. Usnul na mě asi po třech hodinách na chvilku, těsně předtím než jsme odešli domů. Vypadal celou dobu spokojeně, tak jsem neřešila dřívější odchod, ani mě nenapadlo, co se v něm děje. Po příchodu domů, vypadal unaveně. Chyběl mu jeho spánek, byl přetažený. A já jsem si uvědomila, že dostal příliš mnoho podnětů a zažil příliš mnoho vjemů, které nedokázal v takové koncentraci zpracovat. Srovnával se z té zkušenosti dva dny. V noci špatně spal. Napadlo mě, že kolikrát nemusíme jít na nějakou akci, ale miminko je prostě převjemované i z přílišné motivace svých rodičů. "Otoč se, pas koníky, štěrky štěrky, kuku, tady máš novvou hračku, podívej ptáček, teď nespi, je čas jíst nebo celý den hrající TELEVIZE jako kulisa.... Potom jej vezmeme někam do herničky se starším sourozencem, třikrát mu změníme prostředí, když bdí a buch, můžete se dostavit jeho podrážděnost, bojkot kojení, nespokojenost, nespavost. Je dobré si uvědomit, že stejně jako se během roku postupně zvětšuje miminku žaludek od malé třešničky po jablíčko, tak stejně se rozvíjí mozek děťátka a nejlepší je, pokud se mu dostávají vjemy pozvolným tempem, protože ono nemá kapacitu, aby toho zpracovalo tolik najednou. Musíme se jako rodiče naučit i u starších dětí netlačit příliš na pilu. Nesmíme jim nakládat příliš mnoho, neorganizovat jim čas tak, že každý den mají nějaký kroužek, ale musíme jim dát prostor i pro to, aby poznávaly samy svým tempem nebo aby třeba jen odpočívaly a měly prostor si popřemýšlet o tom, co během dne zažily.
Krásně napsané. Vždy, když jsme někam jeli a narušili jednomu u kluků režim, dali nám to sežrat. A ještě pořád to platí. U triletaka méně, u ročního stále hodně. Moji rodiče nás mají za blázny, kteří to přehánějí. Ale jestli uspávat deset minut nebo hodinu (při přetažení) je fakt rozdil.
@tinastar já si to musela zažít sama na vlastní kůži, kdy jsem na ně dala, jeli jsme na jednu akci (sami dospělí, klid, žádný rambajs), kamarádka nás pak přemluvila na kafe a domů jsme se vraceli v době, kdy chodíval spát s tím, že usne v autě... Takže půlku cesty projevem, druhou půlku vzlykal až z toho pak usnul těsně před domovem. Takže tohle už ne a ať si každý říká, co chce...

Líbil se mi popis Marka Hermana, že miminka se stále rodí připravená na jeskyni. Ne na auta, televize, nákupní střediska, letadla,.. naštěstí žijeme na vesnici, tak jsem se taky snažila nikam moc nevyrážet a být co nejvíc v přírodě, aby děti slyšely šum stromů, potoka, zpěv ptáků.