3...tři roky na mateřské "dovolené"

Mateřská dovolená skončila. Já nastoupila do práce, Nikolka do školky a tak teď žijeme trochu ve spěchu. Nyní hlavně kvůli mé práci, která je moc fajn (ale o té až v jiném příběhu).
A tak jsem se až teď dostala k tomu, abych si sepsala, jaké byly naše tři roky na "dovolené".
Když píšu tenhle článek, tak mi k tomu zpívá Tomáš Klus a jeho slova se sem přímo hodí.  Tak si ho také pustťe. Ta písnička je krásná, i když já to pochopila až na druhý poslech 🙂 http://www.youtube.com/watch?v=KQtzVOAQobc

Vzpomeň, jaks očima dítěte,
hleděl na letící ptáky.
Jak krásné bylo být na světě,
s vědomím, že umíš to taky.
Dnes už nelétáš, neboť okolí
zmátlo tě strachem, že pády bolí.

Ty tři roky na mateřské byly nezapomenutelné. A i když si z tohoto ranného dětství nikdo nic moc nepamatuje, dává snad nějaký základní pilíř, na kterém se staví dál. A já doufám, že jsme ty základy s Nikčou společně vybudovaly stabilní🙂 

První dny - porodnice a doma

  Taky bych byla moc ráda, kdyby si ten dětský  pohled uchovala ještě dlouho, i když jí ho mamka s tátou občas zakryjí. Třeba dnes... Potřebovala jsem ještě něco pracovně zařídit v jednom obchodním domě, tak za mnou Niki s taťkou přijela. Byla plná elánu a chtěla se po obchoďáku honit. Lidí už tam moc navečer nebylo, tak jsem si řekla proč ne a docela jsme se u toho nasmály, ale tatínek byl nervózní, že rušíme okolní zákazníky. Nakonec jsem to utnula i já, unavená z celého dne... Nikču to zklamalo a mě to pak mrzelo. Proč ji tu chuť do života upírat?

První rok

První rok byl o vzájemném porozumění si. Zvykání na to, že už nejsme jen dva, ale tři. Kojení, kakání, přebalování, prvních hláskách, lezení po kolenou, až po nesmělé krůčky. Ale to znáte. Většina z nás prožívá tento čas obdobně.

Druhý rok

Druhý rok byl ve znamení nových objevů: první ... zahraniční dovolená, ochutnávání, polibek s klukem (kromě táty, dědů...🙂, velikonoce, utržené tulipány, kamarádi...

Třetí rok

Třetí rok byl o dávání a braní. Kuba dal neštovice (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/07/je-libo-nestovice-mejte-v-rodine.html), Ondra vzal kočárek, druhý Ondra dal líznout zmrzky... No a díky tomu se učíme, že je lepší dávat než brát. Protože i ty neštovice jsme rádi dostali a aspoň jsou tak rychle za námi🙂
Končila bych opět úryvkem z písně:  

Ref.

Ničeho nelituj, život co máš je Tvůj,

žij a měj rád co je.

Nechť Srdce se rozbijí

Láskou, tak přijmi jí.

Cítíš, jak jsi napojen, jak jsi napojen,

přes všechny pochyby, život je krásný.

Jsi napojen a Svět je Tvá továrna na sny.

Má dcerka mi dělá radost každý den. Pojďme se radovat i z maličkostí. 
Užívejte si mateřskou dovolenou plnými doušky! Uteče, ani nebudete vědět jak.