
Ostrava-Hrabová - domov můj
Hrabová
Je to jedna z částí Ostravy, i když ještě nějakou dobu v minulém stolení byla samostatnou obcí. Sestává se z části sídlištní - Šídlovec (sídliště vystavěno po druhé světové válce) a části z rodinými domky - odtamtud pocházím já.
Když jsem byla malá neuměla jsem si představit že bych někdy v životě měla bydlet jinde. Asi je to tím, že moje rodina zde žije už minimálně 5 generací - asi jsme moc konzervativní 😀. Měla jsem tady všechny babičky a dědečky, strýčky, tetičky, bratrance i sestřenice. I když vzhledem k tomu, že zde žijeme tak dlouho tak manžel prohlásil, že jsem si musela najít chlapa z druhé části republiky, abych neměla debilní děti (vždycky když jsme venku někoho potkali a já pozdravila tak se ptal kdo to je a já na to teta-strejda 🙂).
Pocházím ze zemědelsko-mlynářské rodiny. Z taťkovy strany byli všichni zemědělci nebo kdysi asi spíš rolníci a můj taťka a bratr se tím pořád ještě živí. Z mamčiné strany jsme zase byli mlynáři a v Hrabové nám kdysi patřil mlýn. Já sama nepokračuju ani v jedné rodinné linii.
Mlýn
V Hrabové se až do roku 1975 nacházel mlýn, který vlastnil můj dědeček-pradědeček i prapradědeček a dál jsem to nestudovala. Rodiná historie praví, že prapradědeček měl za 20 let 5 dcer a než je vyvdal tak musel zastavit celý mlýn aby měl na věno. Mlýn pak vykoupila moje prababička jako vdova. Mlýn bohužel za socialismu vadil a musel být zbourán aby udělal místo pro haldu (můj taťka říká, že ještě že tak, že kdyby se musel ještě starat kromě pole o mlýn tak by ho asi odvezli do blázince 😀)
A hned na rozjed jedna soutěžní otázka za srdíčko.
Na hrabovském hřbitově je pochována jedna osobnost z literárního světa, které se při své první návštěvě Ostravy přišel poklonit i prezident Václav Havel.
Víte o koho jde?
Zdravím všechny příznivce blogu domov_muj. Jmenuji se Jitka, mám 2 malé déti a tady na MK mě najdete pod nickem @jija.
Budu se Vám snažit představit část Ostravy a to Hrabovou, kde jsem se narodila a prožila většinu života a sousední část Hrabůvku. Dlouho jsem přemýšlela jak "svůj domov" představím a nakonec jsem se rozhodla, že se budu snažit vyhýbat strohým faktům, letopisům a místopisům (ač mám historii moc ráda) a zkusím Vám představit Hrabovou jako svůj domov nebo spíše "po stopách rodu", zjistíte jak jsem já a moje rodina spojena s hasičskou zbrojnicí, kostelem, mlýnem a jinými místy.
Doufám že se Vám to bude líbit.
Milé koníkovky moje týdenní "vláda" nad profilem Domov můj končí.... představila jsem Vám pár svých oblíbenýc míst, i když času bylo méně než jsem doufala, že bude. Pár srdíček jsem rozdala, snad někoho potěšila a předávám štafetu dál 🙂 Krásné podzimní dny všem nita1984
Olšanský rybník je průtočný rybník na Olšanském potoce, levém přítoku Kunratického potoka, na okraji Prahy-Kunratic, nedaleko známého rybníku a koupaliště Šeberák. Severní a východní břeh rybníka je hranicí Šeberova. Rybník má rozlohu 4,4 ha Objem činí 69 000 m³, při maximální hladině pak 76 000 m³.
Rychlá otázka za srdíčka.... nedaleko rybbníku Šeberák je jeden menší rybník, který se stal oblíbeným místem nudistů 🙂 Kdo ví, jak se jmenuje? Prvních pět odpovědí za srdíčko 🙂
JEDNA KULTURNÍ PAMÁTKA
Za nejkrásnější stavbu Kunratic bychom bezpochyby mohli označit barokní kostel sv. Jakuba Staršího. Původně na jeho místě stával gotický kostelík pravděpodobně z konce 13. století. Dochovaným pozůstatkem této stavby je dnešní sakristie, která byla v původním kostelíku obdélným presbytářem. Kolem středověkého kostela se původně rozkládal hřbitov.
První písemná zmínka o kunratickém kostele pochází už z roku 1352, kdy je zmiňován jako kostel farní. Po bitvě na Bílé hoře samostatná fara zanikla. V 17. století sloužil kostel jako pohřební místo majitelům Kunratic Malovcům z Malovic (Jetřich Malovec z Malovic pohřben 1651), což dokládá např. dřevěná kartuš[1] pocházející pravděpodobně z epitafu Maxmiliána Lva z Malovic z roku 1669. O obnovení kunratické fary se zasloužil Jan Arnošt Václav svobodný pán z Golče (hrabětem od roku 1731). Vadilo mu totiž, že nemůže chodit ke mši každý všední den, neboť tehdejší administrátor u kostela neměl žádný byt, bydlel v Praze a na každou mši dojížděl. Aby hrabě nemusel na mši čekat na neděli či jiný svátek, rozhodl se stálou faru v Kunraticích obnovit. Do doby, než byla fara postavena, poskytl faráři bydlení ve svém zámku. Fara v Kunraticích a spolu s ní i fara v Hrnčířích byly nakonec znovu zřízeny až v roce 1736 a prvním novodobým kunratickým farářem se stal Matyáš Krátký. Fara v Hrnčířích byla po smrti faráře Jana Hanika v roce 1812 sloučena s farou kunratickou.
Další zajímavá zpráva z Kunratic 🙂
Nejstarším památným stromem Kunratic je lípa srdčitá u zadní brány zámeckého parku. Je vysoká 19m, předpokládaná doba zasazení je začátek 19. století.Dalšími stromy jsou tři budy letní v místě Na Jelenách u Kunratického lesa o výškách 17, 19, 27m. Největší obvod lze nalézt u dubu letního u křižovatky ulic U Kunratického lesa a Na Ovčíně, který je 424 cm.
Ještě jedna večerní soutěž pro tři nejrychlejší 🙂
Srdíčko dostanou ty tři, které nejrychleji napíšou, pro jaké čerstvé ovoce se jezdí v létě do Kunratic 🙂
A ještě jeden tip na výlet. Te´d na podzim je naprosto nádherně a za návštěvu stojí přírodní památka - Údolí Kunratického potoka. Kunratický potok pramení u obce Vestec a do Vltavy se vlévá v Braníku před Barrandovským mostem. V Kunraticích se do něj vlévají 3 potůčky: Olšanský, Vestecký a Kateřinský. Délka povodí potoka přesahuje 18 km. Průměrný průtok činí 52-72 litrů/sec. Kunratický potok začíná pod přelivem z Šeberáku. Velká část je tvořena korytem z betonu se dnem kamennou rovnatinou. Od 1. září 1988 je Národním výborem hl. m. Prahy vyhlášena část potoka o rozloze 151,99 ha přírodní památkou. Chráněné území se nachází od kunratického Horního mlýny po rybník Labuť. Předmětem ochrany jsou břehové porosty s odpovídající faunou bezobratlých živočichů a významný geologický profil u Nového hradu.
Trocha historie 🙂 Poprvé se Kunratice připomínají v roce 1287 jako Chunratitz, ves s tvrzí. Místní jméno Kunratice je odvozeno příponou -ice z osobního jména Kunrát a znamenalo „ves lidí Kunrátových“.První známý držitel Kunratic se jmenoval Bezděch a to bylo v dobách panování krále Václava II. a dostaneme se do současnosti.... Vřele doporučuji restauraci U Krále Václava IV http://www.ukralevaclava4.cz/
Ahoj, tady @nita1984
Ráda bych Vás přivítala v dalším týdnu a začneme rovnou soutěží 🙂 Jaké město Vám budu představovat? Dostane tři indicie a pět nejrychlejších dostane srdíčko 🙂
Město, které Vám budu představovat sahá historicky až do 4. století.
Přirozenou dominantou je Hrad vybudovaný na vyvýšenině
Nejvyšším ístem města je 399 m vysoký vrch Teleček ...... tak schválně 🙂
Tak se vámi loučím.moc jsem vám toho nestihla o mém městě povědět ale aspoň něco ;) bohužel nás zkolila nemoc a rodinné starosti. Snad i přes to se mi povedlo vám domov můj přiblížit. A třeba sem někdy zavítáte 🙂 pokud vás bude stále zajímat co nového u nás v Soběslavi najdete mě pod nickem veronikakvakova.Přeji Vám krásný a především klidný večer ;)
Rožmberský hrad Hláska založený ve 13. století a rozšířený kolem 1390 Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska se sklepením, kde byl roku 1394 vězněn český král Václav IV. Petr Vok z Rožmberka v závěti odkázal městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu, k čemž ale nikdy nedošlo. Po husitských válkách hrad zpustl, 1706 byl proměněn na pivovar a pak sýpku. V dnešní době je jižní křídlo hradu využíváno jako městské divadlo s několika sály, ve starém gotickém paláci je unikátní a moderní veřejná knihovna umístěnou v samostatném, železo-skleněném objektu. Sen Petra Voka tak byl částečně naplněn.
Soběslavské muzeum bylo založeno v roce 1897 a otevřeno pro veřejnost v létě 1898. Historie tohoto domu sahá až do druhé poloviny 15. století. Dům zvaný Špulířovský koupil v 16. století Petr Vok z Rožmberka. Petr Vok zakoupil také dva sousední domy, spojil je v jeden architektonický celek a vznikl tak pohodlný palác, určený k četným pobytům Petra Voka v Soběslavi. Krátce před smrtí odkázal Petr Vok tento dům někdejší služebnici a společnici zesnulé manželky Petra Voka Kateřiny Rožmberské z Ludanic Zuzaně Vojířové. Již od roku 1904, kdy Rožmberský dům zakoupilo město pro někdejší městské muzeum (založené 1898) slouží tento zajímavý objekt nedaleko náměstí muzejním účelům. V současné době je v Rožmberském domě umístěna stálá expozice Příroda Táborska. V Rožmberském domě jsou soustředěny bohaté přírodovědné sbírky ze všech dřívějších muzeí okresu Tábor a návštěvník se zde seznámí se současným stavem zdejší přírody.
Soběslavká vež. Patří mezi nejstarší a nejzajímavější stavby Soběslavi. Již od svého vzniku byla pozorovatelnou, strážním místem, malou pevností, zvonicí a také městskou klenotnicí.Není to však jen věž, je to totiž i muzeum.Bývá zvykem, že muzeum je tvořeno několika místnostmi, rozmístěnými na ploše. Ve věži je tomu trochu jinak. Zde musíte k jednotlivým částem expozice vystupovat po poněkud krkolomném schodišti. Ve většině věží je cílem návštěvníků dostat se až nahoru a obdivovat pohled do okolí. Soběslavská věž nabízí zajímavé pohledy už během cesty 🙂
začnu svůj týden naším oblíbeným místem a tím je rozhodně rozhledna Svákov u Soběslavi.Rrozhledna je volně přístupná. Od železniční stanice v Soběslavi se vydáme po žluté TZT, která vede přes náměstí Republiky, pak ulicí Komenského a Bechyňskou až k mostu přes Lužnici. Pokračujeme dále podél levého břehu řeky a následně vystoupáme lesem až na bývalé hradiště v lokalitě Svákov. Tady tato 4km dlouhá značená TZT končí a je nutné po lesní cestě ještě ujít asi 200m ve směru východním za okraj lesa. Zdaleka viditelná věž se tyčí téměř na východním okraji lesa a zároveň nad svahem klesajícím k levému břehu Lužnice. Další možností je přístup ze silnice Soběslav-Nedvědice (cca 800m před obcí Nedvědice je po pravé straně vjezd do lesa, zde je možné zaparkovat auto a k rozhledně dojít značenou lesní cestou cca 1km).
Výhled: Díky její poloze, v blízkosti lesa, je z ní rozhled omezen. Půlkruhový výhled ze zastřešeného ochozu je pouze východním směrem na mírně zvlněnou krajinu kolem Lužnice. Kromě Soběslavi a blízké obce Klenovice můžeme pozorovat další sídla a na obzoru dominantní vrch Choustník se zříceninou hradu.
Ahoj milé koníkovky ;) tento týden vám představím mé město Soběslav. Bydlím zde krátce takže budeme krásy tohoto města na jihu čech poznávat společně 🙂
Soběslav je město, kde v současné době žije necelých 7300 obyvatel. Leží na soutoku Lužnice a Černovického potoka v malebné jihočeské krajině 20 km jižně od Tábora.
V braníku je toho opravdu mnoho, co by Vás mohlo zajímat a já bych potřebovala více jak týden, abych Vám vše mohla přiblížit.
I já jsem si díky této možnosti zjistila mnoho dalších zajímavostí hlavně co se historie Braníka týče a tímto Modrému koníkovi moc děkuji.
Určitě budu pokračovat ve zjišťování nových míst i soukromě.
Tímto předávám štafetu a jdu si užít kus neděle s rodinou než půjdu do práce. Mějte se krásně a kdyby jste se chtěl kdokoliv na cokoliv zeptat, napište mi. Ráda odpovím.
Krásný den přejí Anna s Elizabethkou (Antymania666)
mezi Braníkem a Krčí se nachází Paintball.
Jedná se o zcela nový Paintballový areál, který láká hned na tři hřiště o rozloze 5000m2, která jsou navržena pro rychlou akční hru na vlajky, VIP, nebo dobíjení klíčové pozice. Zahrajte si v imitaci městečka s hradem a kostelem, moderním městečku s ruinami budov a v postapokalyptické scenérii s vraky aut a pozůstatky staveb. V nabídce nechybí kryté zázemí s možností občerstvení.

































































