Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
nita1984
21. srp 2018 Čtené 179x

O tom, jak se vyvíjelo naše snažení o miminko se můžete dočíst v předchozím článku. K tomu už se zde vracet nebudu. Ale budu pokračovat. Třetí CAR (centrum asistované reprodukce), další vyšetření, další IUI (inseminace), všechno k ničemu. Genetika v pořádku, imunologie slabý problém, přeléčený, následně již bez nálezu... Pro jistotu manžel andrologie a řada dalších UTZ, odběrů, vyšetření. Všechno marné, jdeme tedy do 2. IVF. 

Stimulace naprosto ukázková, folikuly stejně velké, na obou stranách, všechno vypadalo dokonale. Bojujeme za "přirozené" oplodnění vajíček, po zkušenostech nechceme žádné ICSI, PICSI a další. Spermiogram vychází pěkně, odebráno 12 oocytů, 12 vajíček. Všechna oplodněna přirozeně, krásně se vyvíjející. 

Na ET vybrali nejkrásnější blastocystu, už hatchující, dalších 7 krásných blastocyst zamraženo. Skvělý výsledek. 

Test po ET negativní. Chtěla jsem jít hned v dalším cyklu na KET, bohužel, sliznice špatná, KET odložen.

V dalším cyklu opět přeléčen vysoký prolaktin, nasazen estrofem na sliznici a proběhl KET.

Tento transfer se pro mě stal zlomovým. Věděla jsem, že nevyšel od samého začátku. Od samého začátku jsem cítila, že toto není moje cesta. Došla jsem tak daleko, že jsem denně zaváděla nebo polykala 14 tabletek, připadala jsem si, že můj den je stvořen jen z budíků na další a další tabletky. 

Jednou ráno jsem se probudila a řekla si dost. Vždycky jsme s manželem říkali, že děti moc chceme, ale ne za každu cenu.... kde je ta každá cena? Copak je tohle normální? Sex jsme neměli ani nepamatuji, protože neustále zavádím léky, bolí mě břicho, lékaři nedoporučují nebo zakazují. S manželme se hádáme, protože po všech těch kortikoidech, homonech a dalších lécích jsem byla totálně vyřízená. Fyzicky, psychicky, emočně. Řekla jsem dost. Objednala jsem se na imunologii, ukončila léčbu, stejně tak v CAR. V mrazáku máme ještě 6 krásných embryí, ale já si neumím představit, že bych měla jít na transfer č. 7. Vím, že holky podstupují víc, ale já na tohle už nemám. Nevím, jestli si někdy půjdeme pro ta embrya v mrazáku (ano, většina mě za toto odsoudí, ale je to moje rozhodnutí), holky ze skupiny IVF jsou skvělou podporou, ale i tak cítím, že IVF prostě není moje cesta. Možná tahle zpověď pomůže někomu, kdo se rozhoduje, protože kdybych tenkrát věděla, že to může být i takhle hrozné, možná bych byla o téměř 100 tisíc bohatší a neztratila dva roky života cestou od transferu ke transferu. 

Čti celý článek
nita1984
30. čer 2016
#zobrazovani_profilu Obvykle se k těmto věcem nevyjadřuji, ale teď se přidat musím..... prosím, vraťte zpět ikonku zobrazování informací o profilu.... bylo to příjemné, přehledné a moc mi to chybí, děkuji
Zobraz celou zprávu