Cestou na soutok 🙂

Dnes se s vámi vydám po naučné stezce Břeclav – Pohansko – Lány

Sedm kilometrů dlouhá naučná stezka představuje prostřednictvím patnácti informačních panelů zajímavosti o rostlinách a živočiších obývajících okolní lužní lesy, o archeologické lokalitě Slovanské hradisko a o zámečcích Pohansko a Lány.

Pohansko u Břeclavi je rozsáhlé velkomoravské hradiště (celková rozloha až 55 ha) z 9. století vybudované na výspě mezi rameny řeky Dyje (v té době protékala východněji než je dnešní řečiště).Název rozsáhlého nížinného hradiska Pohansko pochází pravděpodobně až z novověku. Plocha hradiska s velmožským dvorcem, vlastnickým kostelem, pohřebištěm, rotundou, domy na kamenných a maltových podezdívkách, velkými nadzemními budovami s kamennými krby a hospodářskými staveními, zahloubenými zemnicemi je obehnána dodnes patrným mohutným valem. Hradisko bylo opevněné skořepinovou hradbou s čelní kamennou plentou a soustavou ramen řeky Dyje. Do velkomoravského období se řadí i intenzívně osídlené předhradí s obydlími, dílnami a pohřebištěm za jihozápadním valem vlastního hradiska. Byly nalezeny typické velkomoravské šperky (gombíky, prsten, náušnice, emailem zdobený opasek). K dalším zajímavým nálezům patří skleněné hladítko, plechové kotle, urna z žárového pohřebiště z 8. stol., pohanský kultovní objekt z 10. stol. Našly se též doklady o celé řadě řemeslných odvětví - hrnčířství, železářství a kovářství, řemenářství

Archeologové objevili v roce 2008 na hradišti Pohansko u Břeclavi pozůstatky dalšího kostela a pohřebiště z dob Velké Moravy. Jde o druhý kostel v této oblasti o celkové rozloze 65 hektarů, neboť až dosud se předpokládalo, že měla kostel pouze jeden.

 V lokalitě Pohansko se nachází také stejnojmenný empírový zámeček, který zde nechali postavit Lichtenštejnové podle návrhu J. L. Hardmutha v letech 1810 – 1812 k loveckým účelům v místech, kde o mnoho staletí dříve stával obranný val slovanského hradiště. Jedná se o symetrickou plochostropou stavbu s přízemními otevřenými arkádovými křídly, která má ve střední části jednopatrovou nástavbu. Pod římsou přízemního patra a v čele nástavby jsou kruhové reliéfní medailony a obdélníkové reliéfy se štukovými výjevy inspirovanými antickými příběhy. V kruhových medailonech se odvíjí příběhy, vztahující se převážně k bohyni lovu Dianě. V rámci Lednicko-valtického areálu je výzdoba zámečku Pohansko unikátní tím, že pouze tady můžete v reliéfech kromě mnoha jiných antických hrdinů spatřit také samotného Dia. Uvnitř zámečku byla instalována expozice dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska, která byla v roce 2010 inovována. V létě roku 2011 dostal nový kabát i exteriér zámečku. V červnu roku 2010 byla před zámečkem slavnostně odhalena socha moravského knížete Rostislava, která měří čtyři metry.

 V blízkosti zámečku byla v roce 2003 pod vedením PhDr. Petra Dvořáka rekonstruována velkomoravská polozemnice, kultovní objekt a studna.

V blízkosti areálu se též nachází množství řopíků z let 1936-1938. Některé z nich jsou zrekonstruovány a přístupny pro veřejnost s odborným výkladem.

Lánský zámeček se nachází asi 7 km jižně od Břeclavi v oboře Soutok. Harmonii místního kraje milovali už Lichtenštejnové a často se sem vydávali na lov. Štvanice a hony zakončovali hostinou v zámečku Lány, který nechali k tomuto účelu vybudovat v letech 1810 až 1812. Návrhu na stavbu se zhostil architekt Josef Hardmuth – slavný vynálezce tužky, o kterém už byla v souvislosti s Lednicko-valtickým areálem řeč. Lánský zámeček vystavěl jako jednopatrovou empírovou budovu obdélníkového tvaru.

Přestavbou z přelomu 19. a 20. století zámeček získal současnou podobu s charakteristickým půlkruhovým ochozem s pilíři. Ve třicátých letech minulého století byl objekt využíván jako místo odpočinku Lichtenštejnů a jejich hostů při lovech a honech v okolních lužních lesích. O zámeček se staral hajný, který zde pro potřeby šlechty měl služební byt.

Od roku 1952 se lánský zámeček nacházel v přísně střeženém hraničním pásmu, v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem, veřejnosti nepřístupný. V zámeckém objektu byla do 70. let umístěna stará rota č.19 Pohraniční stráže Lány, než byla přemístěna do nového areálu nedaleko Lanžhota

Interiér zámku je veřejnosti nepřístupný.

A když už jsme až tady, byl by hřích nevyrazit směrem na soutok Moravy a Dyje, který je odsud vzdálený cca. 10 km. Bylo by to podobné jako vyrazit si do Paříže, a nezajít se podívat na Eiffelovku 🙂

Nejjižnějším místem jižní Moravy je soutok dvou řek, Moravy a Dyje, na hranici tří států. Dnes už si stovky cyklistů, kteří projíždí tímto místem, nejspíš ani neuvědomují, že dříve šlo o zakázané území, kam směli jen „strážci železné opony“ a že po současných cyklostezkách se proháněla jen vojenská technika.

Na samotném soutoku jako takovém, toho zase až tak moc k vidění není – prostě se tady vlévá jedna řeka do druhé. Ale schválně! Kolikrát se vám podaří stát na místě, kde máte na jednu stranu po levé ruce, co by kamenem dohodil (a to doslova) jeden stát, po pravé ruce další stát, a vy přitom stojíte ve státě třetím. V tomto případě budete stát v České republice, po vaší pravé ruce budete mít Rakousko a po ruce levé Slovenskou republiku.

Na to, abyste hranice ČR překročili ještě jižněji, byste museli vyrazit až do Jižních Čech.