Tak se jdeme ukázat v 10,5 měsících bio a 8,5 korigo. Kluci jsou šikovní a bojují nohy ruce. Oba se plazí,sice po svém,dokola a pozadu a podobné manévry ale jsou šikulky, na čtyři to zatím zkouší ale marně, začli jsme s vojtovkou na lezení tak snad to přijde co nejdřív. Se starším bráchou jsou nerozluční, milujou se,zbozňujou se. A jediné kdy přestanou okamžitě brečet , když se objeví starší brácha. Milujou lumpárny a neustále se mydlej, tahaj a berou si všechno co má ten druhý, ale je to prča sledovat to😅
Dneska jsme byly na prvním celodenním výletě ve Františkových lázních. Všichni tři byly skvělý a den jsme si tedy hezky užily.
Dneska bych se radši neviděla. Kruhy pod očima, vlasy jako havajskej bubeník, hrůza.😱 Před deseti dny náš starší Dáda(4roky) dostal laringitidu. Samozřejmě okamžitá karanténa v pokoji. Bohužel se jeden z našich dvojek Davča přidal k hnusnému kašli a už týden léčime je dva. Říkala jsem si, že Vítek bude průkopník nemocema, že pro nás neplatí jakmile je nemocný jeden,onemocní i druhý a ono houby. Dneska v noci i on podlehl kašli a vůbec se netešim jak tohle bude dále pokračovat. Sama sebe obdivuji, že jsem to dala ale tohle bude mazec. Naštěstí ani jeden z dvojek nemá teploty, jen starší a ten už se s tím vypořádal po svém. Nastlal si postel legem a je spokojenej. Doma to vypadá jako na bojišti, člověk je rád když uvaří.Takže teď máme rakanténu všichni a budu jen doufat, že to neodmarodíme s manželem taky. Držte mi palce protože, do Vánoc už to u nás nemůže být složitěj, že.🤒
Tak nám v pátek 17.listopadu na Mezinárodní den Nedonošených dětí přivítali kluky jako občánky města.Bylo to moc pěkné a byli jsme za atrakci. Asi jsou dvojčátka stále neobvyklá nebo nevim. Všechno jsem dostali dvakrát takže jsem docela ráda, že s námi šli babičky, protože by jsme to nepobrali. JInak kluci jsou už po prvním očkování Sinagis, ale dva dny po něm byly hrozné, brečeli, nespinkali, nepapali, protivní a utahaní. No hrůza, budu doufat, že ty další už takové nebudou.
#poslednifotkavmobilu
No když máš tři děti,v mobilu nic jinýho nemáš 😁
Kluci už jsou spolu týden doma☺ musím říct,že jsem neskutečně spokojená ale je to teda náročný. Oba jsou zlatíčka, jen s Davídkem teď máme menší trable u jídla, trápí ho prdíky takže není vždy každé krmení růžové.🙂 Za to Vítek je těžkej pohodář, vypije si co potřebuje a spi, všechno ma tzv.řečeno Na praku😁 Daneček je uzasnej, o brasky se stara,pomaha😊 neustále si je chce chovat a chodí je hladit.🙂 Předevčírem oslavil své 4 roky a me teprve došlo, že uz je tak strašně velikej. 😘 manžel je zlato,se vsim pomůže a postará se. Ted zrovna sedím u kadeřnice tak jsem zvědavá jak to doma ty dvě hodiny zvládne s Klukama sám. 💇
Tak dnes jsme byly na první procházce 😎
Tak a je to tu😍 konečně jsme kompletní😘❤
Tak dneska jsme si dnes po 67 dnech odvezli domů Vítečka🙂 jeste par dní a povezeme i Davídka❤
Dnes se mají mužíčci narodit a už jsou s námi dva měsíce a dva dny❤ a stale jsme v nemocnici☹
Dva mužíčci hlásí předčasný příchod
Člověk si musí napsat, všechno co nechce zapomenout. Jsou však životní zkušenosti, které nepotkají jen tak někoho a jsou i zážitky, na které se zapomenout nedá a to třeba jako ta naše. Téměř většina lidí si myslí, že miminko je v lůně matčiny 9 měsíců, narodí se a má krásných 3,5 kg a po třech dnech může jet s miminkem domů. I my jsme patřily mezi tu většinu než nás život provedl jinou cestou a jinými prožitky.
Bylo několik týdnů po naší svatbě.Mimochodem, úžasná. Nějak jsme o miminku nemluvili protože jsem nastoupila po mateřský do práce. Jenže jeden večer rozhodl, chceme miminko. Naše snažení začlo v listopadu 2016, udělala jsem si pár testů ale vycházeli stále negativně. Týden před Vánoci jsem si udělala test a nic, tak jsem čekala další tři dny a hned ve středu jsem si udělala poslední, byl opět negativní, tak jsem ho hodila na záchodě do koše. Už jsem přestala věřit, že se to povede. Den před Vánoci(pátek) jsem vyhazovala ruličku od toaletního papíru a koukám, ejhle jsou tam, dvě čárky, které nám změnily život. Pro jistotu jsem běžela na odběr krve kde nám to potvrdili.Už několik dní jsem měla připravené oznámení pro rodiče, vyšlo to jen tak tak a já měla šílenou radost, že jim to mohu dát pod stromeček.
Rodiče byli nadšení, plakali a furt měli tendenci nás objímat. Náš tříletý syn to stále nechápal, tak jsme tomu nechali volný průběh. Týden po Vánocích jsme jeli s mojí maminkou a tetou do Ikei, tam jsem bohužel začala silně krvácet. Okamžitě jsme jeli do nemocnice v Chomutově, protože gynekologie u nás byly zavřené. Když jsme dorazily, čekali jsme asi přes půl hodiny než přišel doktor. Přišel a vypadalo to že jsme ho vzbudily. Když mě začal konečně vyšetřovat po tom věčným vyptávání, řekl velmi odporným tónem, že pro něj toto není těhotenství a že jestli chci tak mi napíše prášky ale pokud ne tak ať přijdu zítra a že TO vyškrábnem. No okamžitě jsem spustila a nešlo to zastavit, zvedla jsem se a odešla. Probrečela jsem celé odpoledne. Všichni mě utěšovali že to bude v pořádku. Měla jsem ale opačný pocit a už jsem ztrácela naději. Když jsem ale v pondělí přišla ke své doktorce, ujistila mě že plod tam je☺. Byla jsem tak šťastná. Na ultrazvuku byl jeden plod a nějaký váček. Řekla ať tedy přijdu za týden aby se ujistila, že bude bít srdíčko. Spadl mi kámen ze srdce a strašně jsem se celý týden těšila až uvidím to srdíčko.
Uběhl týden. Položila jsem se na lehátko a s dojetím čekám co doktorka řekne. ,,Tak paní Koppová,tady je vaše miminko v jednom váčku a tady je vaše druhé miminko v dalším váčku''. �� Radost se změnila na šok.
Nějak sem to nemohla vztřebat, tak jsem šla za mojí maminkou do práce a hned mezi dveřma jsem se jí zeptala zda sedí. ,,Tak co? Všechno v pořádku?''zeptala se. ,,Jsou tam dvě.'' Obě jsem nemluvili jen seděli, bylo to jako náraz. Po dvaceti minutách jsem začli řešit jak to uděláme a podobně, volala jsem manželovi a ten byl teda překvapený ale měl radost. Já z toho až takovou radost neměla, neuměla jsem si představit mít tři děti. Vždy sem si přála k synovi mladší sestřičku.
Na dalších ultrazvucích jsem se dozvěděla, že jsou jednovaječný. Další pecka, buď dvě holky nebo dva kluci. Smiřovala jsem se s tím asi měsíc, manžel byl furt pozitivní a neprojevoval známky toho že by ho to děsilo. Těhotenství se začlo komplikovat už v lednu po tom co zjistili, že jsou jednovajky. Doktorka si netroufla na to aby nás hlídala. Tak nás předala do Prahy v Podolí.
Moji chlapci konečně pospolu =)😍
Tak jsme konečně na šestinedělí =) dali mi nadstandard a ted se sžívám s novým režimem, konečně volnějším režimem, uvidíme jak to na kluky bude působit. Od včera pije Vítek celé dávky, ráno si vytáhl sondu tak už mu ji nedali, přeš noc měl pauzu 4 a 5 hodinek, tak je odpočatý.Davídek dal od včera třikrát celou dávku, moc se snaží a dneska mu na nové oddělení sondičku vytáhly a že se uvidí jak bude papat a jak přibírat.Pořídila jsem i na popud maminek nedonošeňátek nové lahvičky od MAM a zatim dobrý, uvídím jak budou pokračovat =) Mám radost tak doufám, že když budou déle spinkat a hezky papat tak budem do konce příštího týdne doma =) Davča nabere jdeme domuuuu =) Už se moc těšim. A co mě teda nejvíce těší je, že už za námi může Daneček, takže konečně uvidí oba brášky a já si konečně užiju i jeho =)
48 dní už jsme v nemocnici☹ cekame na váhu,která uz tři dny stoji u obouna 1920 a 2,26 kg. Stale bojujeme s jídlem, nekojim bohužel není mlíčko ale nenatal jim chutná, jen toho nevypijou dost☹ Vitek ma 42ml a občas da celou dávku a jinak nad tech tricet vypije,Davča ma 38ml a da tak půlku momentálně,ma rýmu a trápí ho prdiky. ☹ uz sem z toho unavena, kdy uz pujdem domuuu😪
Naši mužíčci se mají narodit až za 21dní a dnes už jsou 6 týdnů na světě. Z maličkých vrásčitých opiček, už jsou krásná vlasatá miminka🙂 Davča ze svých 840g přibral na krásných 1750g a Vítek z 1310g na 2130g. Zvládli možné i nemožné,bojovali s pneumotoraxem a infekcí a zvládli to a já jsem moc pyšná. ❤ Dnes i slavím svých 25 let a už jsem trojnásobná mamina třech krásných, zdravých chlapečků.🙂
Tak se po dlouhé době hlásíme po přesunu z Podoli do Mostu. Není to tu all inclusive ale muzu byt s koukala na pokoji a zajizdime domácí rezim.🙂 Jediný boj který ted vedeme je papání. Vitek i když je vetsi tak je hodne spavý a vypije hrozně málo sám. Davča je menší ale snaží se, je dost i hladový takže si o papáni řekne, vždy vypije alespoň jednu třetinu dávky. Už sem z toho docela v čudu,že se vitkovi nechce papat,protože uz by mohl domu. Váhově je to fajn, Davča uz ma 1700g a Vitek 2100g. Budeme tu jeste tak 14dní a doufám ze ne déle, už mi z těch nemocnicí hrabe. Sem zoufalá z toho krmení, přijde mi že to bude nekonečný boj. Sestry mě tu uklidňuju,že to přijde ale nějak pochybuju☹
Dobré ráno tety koníkovky😘
Klukům jsou dnes 4 týdny, strašně to uteklo. Oba rostou jako z vody, Davídek dohání Vítečka. 1438g a 1778g😊 Davídek dnes dobral antibiotika a uz nemá žádný katetr. Dnes jsem zkoušela Davídka poprvé kojit. Úžasný pocit, co vám budu povidat🙂❤ Mohla jsem si je konečně naráz přebalit a vidět je u sebe.😍
Dneska slaviiiiim😍 Davídkovo EEG dopadlo dobře, sice chtějí udělat možná záznam ještě jednou, protože je maličký a hlavně ma dost vlasů pry tak záznam nebyl čistý ale z toho co má to vypadá moc dobre🙂 vyšetření očního pozadí dopadlo take u obou na výbornou. Oba stale papkaji a pribiraji🙂 Davča ma 1355g a Vitek 1780g a chtějí ho příští týden pustit domů. Bohužel brasku si tu chtějí aspoň na 14dni ještě nechat a navrhli mam převoz do Mostu abychom to měli blízko. Nejsem si teda úplně jista zda na toto přistoupit. Byl by sice blízko ale bojím se prevozu a te pece o něj.
Dneska opět za klukama a úžasné překvapení ☺ Víteček už není v inkubátoru a měl dupačky🙂 Mohli jsme si je konečně dat k sobe a hle oni jsou fakt stejní😁🙂 Dnešní váhy V. 1710g a D 1320g 😉
Manžel nám objednal knížky přesně pro nás❤
Tak dnes jsem volala na oddělení co ty naši dva chlapáci❤ a sestřička se pousmála a řekla mi že kluci jsou tlusťoši, Davča 1255g a Vitek 1660g 🙂 baští jako o život oba zvládají papat sami bez poklesů i když Davču ještě nechtějí tolik trápit tak vypije max. 5ml ale Vitek jede své a to po 15ml. Jsou oba moc šikovní. Už chci jen slyšet že. eEG u Davídka dopadla v poradku a budu nejšťastnější.
Poprvé nakojený Víteček☺ vyžahl přes 20 ml na poprvé a další krmení už nedal, tak zas zítra😁
Naši chlapáci se jen činí☺v neděli jsem jela domu a včera jsem volala na JIP co Davča a bylo mi řečeno, že už je s bráškou na Intermediaru😘 ohromná radost, že už je mám zas pohromadě🙂 a dnes sem přijela a ti dva jsou zas tak velcí, pokroky které dělají, jsou neskutečný. Davídek už váží 1144g a už papá 22ml a 2ml vypil sám savičkou. A Vítek rovných 1500g a 29ml a z toho 15 ml zvládne sám savickou.🙂 Jsem na ně strašně hrdá. Davídek teda ještě bere antibiotika a v pondělí nás čeká EEG tak mám strach, ale věřím a doufám v to, že přes všechno budu mít zdravé děti a Davídek bude úplně v pořádku! 💙
Klukům je dnes 14 dní🙂 Vítek má krásných 1410g a je to koblížek😊 Davídkovi klesají markry a infekce ustupuje. Ještě si tu teda dost dlouho pobudeme ale snad to uteče. Jen si neumím představit, že bych měla jet a tři týdny domu jen s Vítkem a nechat tu Davídka☹
Ty dny se neskutečně vlečou,ten strach o Davídka je hrozný☹ meningitidu nejspíš má, do budoucna může a nemusí mít následky☹ věřím a doufám že bude zdraví chlapec,sem z toho hotová,ta nejistota mě užírá, momentálně stojím na nohám díky Vítkovi který už je úžasný, je to náš ksichtík, neustále hází úsměvy. Dneska měl první koupačku, protože se poblinkal jak chlap... Manžel spí v autě aby tu mohl být se mnou, protože by mi hráblo.☹
Tak konečně lepší zprávy,ale sem totálně vyřízená😐 Davídkovi hrozí meningitida, odebírali mi mozkomíšní mok zda to nemá i v hlavičce a byl zakalený, dostala se tam nejspíše infekční krev ale nejsou si úplně jisti, každopádně léčbu zahájili jako kdyby ji měl, kdyby náhodou. Dobré je že hodnoty infekce klesají. Davídek je stále bez příznaků, stale papá a je šikovný. Akorát už je na JIPce sám, protože mu brášku předali na IMP, byl nejvíce vyhovující k přemístění na intermediál. Teď se teda naběhám ale mám radost že se mu takhle daří a že se alespoň na Vítka může konečně přijet podívat rodina🙂
Tak včera jsem přijela do Podolí za chlapečkama,a i pres to ze jsem z domova volala a bylo vse v pořádku,tak nas cekali nemilé zprávy od doktora☹. Davídek má infekci😪 Nasadily mu antibiotika tak na týden, během 24 hodin se projeví zda to zvládá nebo ne☹ dost me to včera vzalo,skoro jsem sebou švihla u inkubátoru. Davídek byl celý bledý, na mě moc nereagoval. Úplně jiný☹ Byla jsem něj ve dvě ráno a pry stále papá a vypadá lépe,uz není tak bledý,pouze mu dali pomocný kyslík, aby si odpočinul. Ted jsem u nich byla znovu a doktor říkal,ze je velmi statečný a že to zvládá moc hezky,furt papá,kaka. Víteček si vede na výbornou,papá 19ml, je uzasnej☹ Jsem psychicky vyčerpaná,ten neustálý strach,bezmocnost😪 Ať už tohle skončí a ať už jsme v pořádku doma...
Tak uz jsem od včera doma😐 nevím jaký z toho mám pocit, když jsem odjížděla brečela jsem,když jsem přijela domu za synem byla jsem šťastná,ale zároveň zklamaná že už si ty dva kobližky nemůžeme přivést domů☹ je to hrozny když jsou pres 100 km daleko. Doma je doma, spat ve vlastní posteli krása, být se synkem a manželem, úžasné. Ale oni tu chybí,je mi furt do breku....☹ už se těším az za nimi zítra přijedu a opusinkuju je😘 Cítím ted pocit plnosti,když už je naše rodina kompletní ale jak se mi stýská tak pocit klesá.☹ jak tohle přežít? Pri představě že tam naši broučci budou ležet ještě měsíc, je mi mdlo,šíleně dlouhá doba.
❤ Tak co myslíte? Jsou jednovaječná? Do posledního chloupku,jen ta velikost🙂
