Tak i já se přidávám a jdu se pochlubit naší prvorozenou dcerkou. Jmenuje se Ema a na svět přišla 23.4. 3130g a 51cm. Nakonec po šíleném 16 hodinovém "čekání" na porodním boxu, kontrakce nepravidelné, ,odtok plodové vody a ve mě několikáté ATB, kapačky s oxytocinem, vyvolávací tabletky i čípky a stále nic! Mé tělo absolutně ignorovalo veškeré medikamenty... Verdikt zněl jasně! Císařský řez... Byl čas a miminko v pořádku, tak chtěli jen částečnou anestezii, ale i ta na mě nefungovala. Nakonec mě uspali celou a malá za tři minuty už bonding skin to skin s tatínkem, za což jsem neskutečně vděčná, že tam malá měla alespoň jeho. Já si 24 hodin poležela na JIP. Nesměla jsem se hýbat, kvůli napíchnuté páteři. Malou mi nosily sestřičky na přiložení. Kdyby nebylo mého skvělého muže, tak jsem to asi nezvládla. Je mi velikou oporou a neskutečně mi pomohl nejen fyzicky, ale hlavně psychicky, jak na porodním boxu, tak i později, když se nechtělo rozjet mléko, malá zhubla 410g a bylo to psychicky náročné. Teď už jsem doma všechno nakonec v pořádku, začínám kojit, ale i dokrmuji 😉 hlavu si z toho nedělám a začínám si uvědomovat, že "plány" které si děláme, život přehodnotí podle svého 💜