Včera jsem se musela rozhodnout, jestli chci nechat uspat svého domácího mazlíčka zakrslého králíčka 7,5 let Bylo to v mých 39 letech první rozhodnutí v životě a já se nemůžu smířit s tím, že jsem rozhodla o něčí smrti i když byl králíček starý a nemocný a do pár dní by nejspíš stejně zemřel 😭nechci tady brečet jak malá holka ale chci vědět, jestli jsem se rozhodla správě 😞Vy co máte doma nějaké mazlíčky co je pro Vás horší když odejdou sami,nebo o jejich odchodu rozhodujete Vy?😭ona bohužel jinou volbu neměla než čekat,jak se rozhodnu já 😪
Pejska jsme před lety uspali a výčitky jsem z toho neměla. Spíš jsem byla ráda, že mu můžu ulevit od toho trápení, které by stejně znamenalo brzký konec.
Už několik týdnů byl strašně slabý, jídlo a pití i přes léky neustále zvracel, už se ani nepostavil, počůrával se pod sebe... to není život.
Pred vic jak 11 lety jsme nechali uspat naseho tehda prvniho vlastniho rodinnyho psa... Tydny se resilo co s nim, bylo mu asi 14(utulkac), dva dny ok, dva dny blby a furt dokola.. alw on chtel zit.. kdyz mu bylo lepe, sel i kousek prpchazky.. bylo to tesne pred myma 21.narozkama.. museli jsme mu nechat pomoct.. zpetne, asi jsme to meli udelat driv.. ale clovek nevi, rozhoduje za druheho a je to tezke..
Tri roky zpet babicky pes.. ten vylozene prosil pohledem, at uz to ukoncime..
Ale urcite jsi rozhodla dobre.. veterinar jen tak neuspi.. a nez aby se bobek trapil, je to pro nej lepsi..
No a vedle me ted lezi muj.. muj prvni, je se mnou 12,5roku, x krat se se mnou stehoval, dcera vedle nej vyrusta... Ta myslenka me tizi dnes a denne, co bude.. a uprimne? Asi by byl sok, najit ho bez dechu.. ale odpadlo by to hrozny rozhodovani.. ale ma.zakaz! Jeste to bez nej nezvladnu...
Loni v březnu jsem musela nechat uspat sveho prvniho vlastniho psa...byl v podstate jak prvni dite....ale odesly mu nervy v zadni casti patere,nohy ho prestaly poslouchat.... Bylo to nejtezsi rozhodnuti v mym zivote...ale nechala jsem ho uspat doma,byla jsem celou dobu s nim... Udelala jsem pro nej to nejlepsi,co jsem mohla ....kdyby byla nejaka sance,veterinar by ho neuspal.rozhodla jsi se dobre 😘
A kvuli tomu se vetsina lekaru stavi proti euthanasii.Vcetne me.Nechci mit na svedomi smrt cloveka.I kdyz je to jeho rozhodnuti, i kdyz se jedna o infaustni stav, tak ne.Ono se to rade lidi rekne, ze se ukonci trapeni.Ale v dnesni dobe je tolik zpusobu jak ulevit a umoznit dustojny bezbolestny odchod.Ja bych s tim nemohla zit .U zviratek je to samozrejne neco jineho, aby nedoslo k omylu.Drzim palce.
Před Vánocemi jsem musela nechat uspat naší kočku 13 let. Rakovina ,operace, injekce imunoboostrů, bohužel stejně se hodně horsila. Metastáze na plicích. Každý pohyb ji vysiloval a rozdychavala . Bylo to hrozný a moc mi chybí ale zvířata mají oproti nám tu výhodu, že se nemusí trápit až do konce. Rozhodně si nemyslím, že by pro ni bylo lepší kdybych ji nechala umírat dál samotnou. Ale těžký rozhodnutí to je o tom žádná.
Koncem hrozného roku 2020 jsme museli rozhodnout o uspání našeho bíglíka, kterého jsme si s mužem pořídili na začátku našeho vztahu, postupně vyrůstal s dětmi, nikdy mi nenapadlo, že budu mít tak moc ráda psa. A ikdyž jsem věděla, že pro něj je to vysvobození od bolesti, měl neoperovatelný nádor, ze dne na den se zhoršil, nedokázal pak už ani stát na nohách, jíst, spát, jen zvracel, přesto jsem se dlouho srovnávala s tím, že jsme ho "nechali zabít", že chtěl pomoc - uzdravit, ne pomoc tím, že ho necháme uspat. Ale zase jsme měli možnost s ním být do poslední chvíle, představa, že umře sám, když by byl třeba sám doma, taky není příjemná.
Pred zhruba 10 lety jsme nechali uspat nasi fenku. Bylo ji 11, dlouho jsme u ni bojivali se silnou epilepsii a i pres antiepileptika pro nas i kazda bourka byla dost dramaticka. Jeden cas jsme ji museli dokrmovat tekutejsi stravou, protoze si pri zachvatech prokousala jazyk....nakonec leky alespon trochu zabraly a frekvence zachvatu se snizila, ale dostala velky zanet do bricha a operaci by dle veterinare nezvladla...obreceli jsme to, ale byla v bolestech a cekat na prirozenou smrt by bylo za me o dost bezohlednejsi, protoze by hodne trpela...
A neco podobneho pred 2 lety s jednim zakrslym kralickem. Byl jeste malicky, 3-4 mesice, ale zjistili mu velkou vyvojovou vadu zubu, ktera by zpusobovala tvoreni abscesu, takze by musel na operaci a minimalne 6 zubu by museli vyoperovat. Do konce zivota jen specialni tekuta strava, dozivotne analgetika a co 6 tydnu na specialni kliniku na obrusovani zubu, protoze kvuli tem vyndanym by nemohl dostatecne obrusovat sam a prerustaly by mu. Uz v tu chvili se mu absces delal a hrozilo prasknuti celisti. Nekdy povazuji za spravne, kdyz clovek v takovych chvilich rozhodne a ukonci tim trapeni tvorecka, ktery se sam rozhodnout nemuze. Samozrejme pouze v nutnych pripadech, kdy neni moznost uzdraveni.
Před rokem jsme nechali uspat našeho kocoura, byl s námi 13 let, sám byl o něco starší. Ano, mohli jsme vyčkat, byla by to otázka pár dní. Ale ke zhoršení stavu došlo opravdu rychle, během 24 hodin. A nechtěli jsme, aby další dva, tři dny takhle trpěl. Zůstalo po něm prázdno, obrečeli jsme to. Ale bylo to to nejlepší rozhodnutí pro něj 😢