icon
avatar
elza2110
1. led 2013

Porod našeho Filípka

  Termín porodu jsem měla stanovený podle UZ na 21.12.2012. S manželem jsme ale doufali, že náš chlapeček vykoukne na svět o něco dřív, aby jsme stihli Vánoce pěkně všichni spolu doma.

  15.12 mě ráno vzbudilo odtečení malého množství vody nebo hlenu, ale ten den se nic nedělo. 16.12 v 6hod se mokro opakovalo a s ním přišli i bolesti břicha a zad jako na MS po 10min...Manžela jsem nadšeně vzbudila, že se ani něco chystá! Utíkala si dát sprchu a oholit se 🙂 Bolesti pokračovaly i během dopoledne, ale daly se vydržet, takže jsem se vrhla na vánoční úlky 🙂 Ty už jsem ale nedodělala, protože po 13hod jsem si musela bolesti prodýchávat a nebylo mi moc dobře...Interval se začal zkracovat na 5 min, ale do toho občas po 7 i 8 min, takže se nám do porodnice jet ještě nechtělo...A i bolesti se mi nezdály tak hrozné. Leželi jsme s manželem u televize, zapisovali si časy a já prodýchávala...Furt jsme si nebyli jistí jestli je to "ono". Po 18hod přišlo několik kontrakcí (ano, ted už to tak opravdu budu nazývat) po 3-4min a ty rozhodly o odjezdu do porodnice.

  V 19:29 nás manžel nahlásil na vrátnici, já v autě prodýchla kontrakci a v 19:36 jsme zazvonili na porodním oddělení. S porodní asistentkou jsme vyplnili papíry, zodpověděli otázky, já se převlékla a byla napojena na monitor...od vystoupení z auta jsem ale už žádnou bolest necítila, prostě nic...Kroutila jsem hlavou na manžela, že z toho asi nic nebude, ale prý podle monitoru se něco děje! Ve 20hod mě vyšetřila doktorka, oznámila mi otevření na 5 prstů a následoval klystýr. Na třikrát se vyprázdnila, dala si sprchu a i přes občasnou bolest mi bylo celkem fajn. Jen ta nervozita a strach byl šílený! Okolo 20hod mi asistentka píchla vodu. Dost nepříjemné bylo zatlačení hlavičky, aby vodu mohla píchnout...pak jsem jen cítila proud teplé vody a že jí bylo 🙂 následoval opět monitor a bolesti se opravdu už rozjely. Ležela jsem na boku a při každé té bolestivé vlně jsem drtila manželovu ruku...a on mi naštěstí připomínal, že mám dýchat. Těch kontrakcí bylo několik a já už oznamovala, že nemůžu...Myslela jsem, že se mi roztrhnou kříže a boky! Asistentka mě zkontrolovala. Zbýval poslední 1cm lem. Měla jsem se postavit k posteli a opřít se o ni. Asi jsme chtěli pomoct od gravitace, ale mě to přišlo nereálné...Nemohla jsem se udržet na nohách, i ruce se mi podlamovaly a skaždou kontrakcí jsem padala a mnažel mě podpíral. Tohle se opakovalo asi 4x. Pak mi bylo dovoleno si lehnout.

 Bylo po 21hod a šlo se tlačit, i když pocit na tlačení jsem moc nepoznala. Pokyn "dejte si nohy nahoru" mi přišel jako špatný vtip, ale nějak se tam ty nohy dostaly. Bolestivou kontrakci přebil pocit pálení a pnutí "tam dole" a já myslela, jen na to, že musím našemu chlapečkovi pomoct. Manžela jsem poprosila, ať mi drží hlavu na hrudníku, na to už jsem neměla sílu. Spolu s asistentkou mě pobízeli při tlačení "ještě, ještě", ale já nevydržela s dechem...znovu se rychle nadechla a tlačila...v duchu si říkala, jak dlouho tohle bude asi trvat! Pak mi manžel řekl, že vidí hlavičku a asistentka, že má vlásky!! Se slzama v očích dojetím jsem se do tlačení opřela ještě víc! Prý na dvě zatlačení bude venku. Zatlačení byli nakonec tři a náš Filípek vyklouzl na svět ve 21:35hod. Následovala obrovská úleva a hned čekání na křik miminka. Čekání bylo nekonečné, ale křik přišel! Položili mi ho na hrudník a já si ho s třesoucí rukou hladila a prohlížela. A konečně i já můžu říct, že ten pocit štěstí a lásky se nedá popsat 🙂

  Tatínek odešel fotit Filípka při umývání a ošetření a mě zatím zkontrolovala doktorka. Opatrně jsem se zeptala, jestli jsem nastřižená...nebyla jsem. Pak se vrátil manžel i s tím naším uzlíčkem a mírám 3,94kg a 53cm jsme nejdřív moc nevěřily, ale bylo to tak 🙂 Když všichni odešli a my tři zůstaly spolu, uvědomili jsme si, že vlastně manžel nepřestřihl pupeční šňůru...až v propouštěcí zprávě jsme se dočetli, že Filípek měl šňůru omotanou kolem krku. Trochu mě zarazilo, že nám o tom nikdo nic za celou dobu pobytu nic neřekl...

  Důležité je, že je Filípek v pořádku a zdravý. Milujeme tě ♥

avatar

Krásný zážitek a ty jsi to krásně popsala, že se skoro i těším na ten svůj velký den...😉

Odpověz
1. led 2013
avatar

jůůůůůůůů 😵

Odpověz
1. led 2013
avatar

@silverskylady určitě se těš 🙂

Odpověz
1. led 2013
avatar

Gratuluji, preji hooodne zdravicka Filipkovi i mamince. Me pro zmenu praskla, bez jakychkoli upozorneni, plodova voda doma (nastesti) takze si dokazes predstavit tu potopu... 😀

Odpověz
1. led 2013
avatar

@elza2110 Já se těším i bojím, asi víš, o čem mluvím 😀

Odpověz
1. led 2013
avatar

@silverskylady jj, uplně přesně vím, o čem mluvíš 🙂 bude to o.k, ale mít trochu strach je asi normální 🙂

@jujika

Odpověz
1. led 2013
avatar

@jujika no nedokážu si představit tolik vody doma 😀

Odpověz
1. led 2013
avatar

noo ani ty vlozky velke co jsem si koupila nestacily tak jsem litala s rucnikem mezi nohama 😀 k tomu se mi to stalo ve spanku v posteli takze mel manzel potom co prat! v aute jsem jela s igelitovou taskou na sedacce 😀D a nez jsme dojeli do porodnice tak jsem mela mokre cele kalhoty az dolu. kamoska mi vzdy rikala nepocitej, ze ti voda praskne to se stava jen ve filmu, no a co ce nestane 🙂

Odpověz
1. led 2013
avatar

@elza2110 Právě, tím se uklidňuju, když se začínám bát 🙂 Trochu bát se zkrátka musíme... 😀

Odpověz
1. led 2013
avatar

Eli, moc krásný...

Odpověz
1. led 2013
avatar

tééééda, ... krásný příběh Eli, jsi statečná !!!! 🙂

Odpověz
1. led 2013
avatar

krásnééé

Odpověz
1. led 2013
avatar

Elisko, krasne napsane. Tomu pocitu, kdyz ti ten uzlicek polozi na bricho se proste nic nevyrovna.

Odpověz
2. led 2013
avatar

ty jo 🙂 moc hezky napsané 🙂 už i mě se to blíží 🙂 ty jo .. ale je pravda že po tvém přečtení se až tak nebojím 😀 spíše naopak 😀

Odpověz
2. led 2013
avatar

@vendik22 těš se, bude to určitě trochu náročný, ale krásný zážitek 🙂 držím palce, at je to rychlovka 🙂

Odpověz
2. led 2013
avatar

@elza2110 a měla jsi epi ?? jojo už se začínám těšit ale na jednu stranu i bát 🙂 a jak to s filipkem ted zvládáte ?? toho se bojím možná i trošku více než toho porodu 😀

Odpověz
2. led 2013
avatar

@vendik22 ne neměla jsem...doufala jsem, že ho potřebovat nebudu, toho se trochu bojím, ale myslím, že tím, že jsem přijela už na 5prstu otevřená, by epi neměl smysl...no s Filípkem trochu bojujeme, hodně ho trápí bříško a já pak pláču s ním, že nevím jak mu pomoct...a celkově toho moc nenaspí, takže jsem trochu unavená 😀 ale zvládneme to a ty s malým určitě taky 🙂 chce to čas.

Odpověz
2. led 2013
avatar

@elza2110 kamarádka si epi nemohla vynachválit .. a ta porod popisovala jako brnkačku 😀 měla dokonce 2 x epi 🙂 a drahý ti pomáhá ?? 🙂 nebo válčíš sama ?? 🙂 to je přesně to čeho se bojím že bude plakat a já nebudu vědět proč a jak mu pomoct ..

Odpověz
2. led 2013
avatar

krásné, už se těším na to naše miminko 🙂

Odpověz
2. led 2013
avatar

bečím 🙂))))))

Odpověz
2. led 2013
avatar

@vendik22 jj, manžel pomáhá hrozně moc 🙂 jen ted už chodí do práce, tak to musím zvládat i bez něj 🙂

Odpověz
2. led 2013
avatar

@vendik22 a určitě bych nešla kporodu s tím, že chci epi...nechala bych si to jako možnost, kdyby to bylo dlouhé a únavné...

Odpověz
2. led 2013
avatar

Tak jsem zamáčkla slzu v oku, a uplně jsem to prožila. 🙂

Odpověz
2. led 2013
avatar

@terezka87 jéé, to si mě potěšila 🙂

Odpověz
2. led 2013

Začni psát komentář...

sticker
Odešli