Měly jste už ovesný štrúdl? Příprava je jednoduchá (jak jinak u mně😀 )
Na ,,korpus,, smícháme
150g ovesnych vloček Billa bio
250g tvarohu
50ml vody
1lžč stevie (dala sem javorový sirup)
Hmotu vtlacime do pekacku a nahoru dáme směs z
235g strouhanych jablek Billa bio
1lžč skořice
1lžč stevie (dala sem opět sirup)
50g ořechů
Pečeme na 190st asi 35 minut.
Včerejší barevná snídaně. Čím víc barev tím víc je z toho dcera vedle. Borůvkovy jogurt Billa bio to zvládl na jedničku a dokonce i chutnal. Recept na lívance .
2 banány Billa bio
1 vejce (od domacich slepiček)
½ lžičky prášku do pečiva b
5 lžic polohrubé mouky (použila jsem pšeničnou celozrnnou jemně mletou Billa bio a s výsledkem jsem byla spokojená 🙂
50 ml mléka Billa bio
Olej na osmažení (na lívance používám kokosovy)
U nás podáváme většínou s bílým jogurtem a javorovym sirupem ,ale zkusili jsme to takhle a bylo to super.
Co se týče jogurtu mám v oblibě především ty řeckého typu. Z jogurtu Billa bio tedy moc nadšená nejsem a tak jsem ho ,,zamaskovala,, do babovky a ta je teda výborná🙂 Přidala jsem i celozrnou pšeničnou mouku. Recept je
100g oleje
200g cukru (ja dala 100 g třtinoveho a 100krystalu)
1x farmářsky jogurt Billa bio (Dala jsem celých 280g ,ale dle receptu by stačilo 200g.)
3ks vejce
1x vanilkovy cukr
200g pšeničné mouky Billa bio.
1x prášek do pečiva.
Smícháne mouku, prášek do pečiva a cukry a potom pridame jogurt, vejce a olej
. Vše promixujeme. Formu vytřeme tukem a vysypeme kokosem. Troubu predehrejeme na 180st a pečeme do zlatova. Cca 30minut.
Není to úplně zdravý recept, ale je hodně žravý. Málem jsem ho nestihla ani vyfotit😀
Když jsem v Bille pátrala po produktech Billa bio, nabídla mi jedna z prodavaček tento rýžový chlebíček. Tak jsem se rozhodla ,že ho vyzkoušíme. Včera jsme jeli na výlet k Třeboni na výlov Rožmberka a tak se na celodenní cestování další malá svačina hodila. A chutnal nejen mně, ale i dceři která se na ně doslova sápala🙂. #test_billa
Pojízdná antikoncepce
Když vyjedem na vycházku s naším dvoukočárem a občas řvoucím dítětem, připadám si opravdu jak pojizdná antikoncepce. Třeba dneska. Řekla jsem si, že je na čase si rodičovskou dovču užívat. Nastavila jsem nám budíka na 8hodinu, abychom nechrápali do 9ti jako obvykle (hold venkovní žaluzie udělají své). Plná optimismu, že dneska je krásny den a musí se to plně využít. Plán cesty byl jednoduchý. Jdem do asi kilometr vzdáleného obchodu a koupíme šunku. Nic přehnaného a zdálo se to jako jednoduchý úkol. Ovšem to bych musela jít sama. Starší dcera se stále vyrovnává s příchodem mimča, žárlí, rostou ji zuby a nejspíš nás navštívilo období vzteku nebo nějaká předčasná puberta. Když se to vše nakupí, vzniknou z toho situace při kterých se tváříte, že ten šíleně řvoucí spratek opravdu není váš. Ovšem na vesnici se to težko praktikuje a jakmile ji někde řvoucí necháte stát, začnou se hýbat záclony a místní drbny zjišťují kdo právě vyrazil na výcházku. Navíc když zapůsobí zákon schválnosti a začnou se dít super věci. ( Vždy sebou vemu nosítko a téměř nikdy nevyužiji). Náhle se ze řvoucího sóla stává ještě horší duet. Maly si vzpomene, že vlastně nechce ležet a čučet do stříšky kočárku, když svět je tak úžasné místo a on může pozorovat vše okolo z máminy náruče.Ovšem nostíko tentokrát zůstalo doma na botníku. V ten moment se z cesty do obchodu stává křížová cesta. Má několik zastavení a při všech se modlíte..Jsou to neustále stejné modlitby dokola. Ať už neřve, ať už neřvou, ať už jsme doma, ať už je večer a dám si deci apd.. Místo kříže si nesu vlastní dítě a druhé tlačím v kočáru. To už je pak úplný očistec. Ale věřím, že jednou ten 18m rozdíl mezi nimi ocením.
... Zatím jsem se stále neodhodlala s nima vyrazit sama na výlet. Nechápu jak to kdo dělá, ale mně by to přivedlo asi brzy do blázince 🙂 Ale pokud máte nějaký tip tak sem s ním 🙂











