Všechny sociální sítě jsou plné nelibosti nad povinností nosit opět roušky.

Už mi to opravdu nedá a musím se vyjádřit.

Tak si to shrneme.

Když se roušky zavedly poprvé, většina národa je začala nosit bez keců. Všichni usedli za šicí stroje. Všichni si dávali fotky v ústenkách, "moje rouška chrání tebe, tvoje zase mě."

Pamatujete si ještě někdo jakou rychlostí tenkrát rostla čísla?

Byly to zprvu desítky,pak stovky.

Začalo to před dvěma měsíci v neděli. Dnes, v neděli to skončilo.

Poslední pacient (který byl přijat ve velmi vážném stavu, na mimotelnim oběhu, jen se o tom už nikde nemluvilo) byl přeložen.

Remdesiviru máme plnou lednici, už ho není komu dávat.

Už jsme si docela zvykli. Tak,jak byly první dva, tři týdny extrémně náročné, poslední dny už jsme byli schopní fungovat tak nějak úplně normálně.

Jsem ráda, že jsme to zvládli tak dobře.

Že uzdravených pacientů je víc než zemřelých.