Milé maminky, tak jsem se rozhodla vypsat se z té deprese. Jsem totiž již podruhé v nemocnici hospitalizována s diagnozou vcestná placenta marginalis.

Ale, abych začala od začátku. Máme doma 5letou dcerku, které jsme se rozhodli pořídit sourozence. Otěhotněla jsem prakticky hned, kontroly byly v naprostém pořádku, ale já měla od začátku těhotenství snad všechny nepříjemné známky těhotenství - zvracení, zácpa, únik moči,pálení žáhy a hlavně tlak na stydkou kost. Pořád jsem měla dojem, že snad porodím každým dnem. Jelikož Dr. neshledal nic divného, tak jsem do práce normálně chodila a nijak jsem se nešetřila - sice jsem nezvedala nějaké těžké věci, ale dcerku jsem občas na ruce vzala. A čas ubíhal a já byla ve 28 tt a jednou v práci jsem šla na toaletu a ejhle v míse byla krev - byla jsem šíleně vyděšená. Jelikož máme porodnici hned vedle práce, tak jsem tam zašla, ale naivně jsem si myslela, že to bude jen nějaké prokrvení dělohy - příprava na porod apod. Bohužel mě čekalo nemilé překvapení - placenta previa. Kvůli krvácení si mě v nemocnici hned nechali - neměla jsem u sebe žádné věci, s dcerou jsem se ani nerozloučila....a tak jsem jen volala manželovi a histericky do telefonu brečela. Pro miminko to prý zatím ohrožující není, ale musí se sledovat jak bude krvácení pokračovat. Manžel s malou a rodiči mne navštěvovali každý den. Krvácení jsem měla den a půl - ale nebylo nějak masivní, vždy jsem ale krvácela při použití WC. Pak už nastalo jen špinění. Po 3 dnech mě pustili domů s tím, že musím dodržovat klidový režim a s výstrahou, že kdyby se objevila krev hned mám přijet. Bohužel u této diagnozy se krvácení může objevovat častěji. Týden jsem byla doma a konečně jsem byla klidnější, že vidím všechny moje nejbližší. Ale toto netrvalo dlouho a přesně po týdnu doma jsem našla na papíře trošku čerstvé krve......a situace se opakovala. Věci mi manžel sbalil...rozloučila jsem se s dcerou a za šíleného pláče jsme jeli opět do nemocnice a opět hospitalizace. A teď jsem tedy zde....jsem ve 30+1 a čekám co bude dál......předčasný porod? Nebo mě zase pustí domu? Bude se to opakovat? Donosím miminko? Kdybych rodila - přežije to? Otázek mám milion, ale nezbyde než čekat. Všechny články o této diagnoze a o předčasně narozených dětech jsem snad přečetla - některé mě uklidnily jiné vyděsily. Mám hrozný strach...