Chtěla bych se touto cestou obrátit na všechny dobré duše, které mají srdce na pravém místě .

V mojí rodině mám jednu malou velkou bojovnici, holčičku Amálku, která patří mezi děti, jež osud zkouší co ještě zvládnou. 

Zde je její příběh , který popsala její maminka Míša... 

AMÁLKA RUČKAYOVÁ🌺

'Amálka se narodila předčasně ve 26 týdnu těhotenství 22.4.2017 vážila 800 g a měřila 33 cm. Po porodu bohužel dostala 3 těžké infekce za sebou, kdy u druhé infekce (kvasinkové) bohužel vznikly cysty v hlavičce. Po dobu 2,5 měsíců, byla v inkubátoru. Ve třech měsících zjistili, že se oči (sítnice) špatně vyvíjejí a musela podstoupit laserovou operaci očí, po které přišla o periferní vidění. Po 4 měsících jsem nastoupila k Amálce do nemocnice na zaučení, aby jsme si ji mohli vzít domů. Bohužel před propuštěním šla na kontrolu hlavičky, kde jí zjistily zhoršení cyst a musela podstoupit V3 stomii. Poté jsme si jí mohli vzít konečně domů, ale naše radost netrvala dlouho. Po měsíci od propuštění jsme byli opět na kontrole hlavičky, kde zjistili velké zhoršení a musela podstoupit další operaci, kdy jí museli zavést shunt. Amálka má komunikující hydrocefalus, DMO, opožděný vývoj řeči a chůze, hemiparézu levostranných končetin. Kvůli špatnému vývoji očí nosí brýle, kde má velký rozdíl dioptrií mezi pravým a levým okem. V roce 2018 podstoupila další operaci, kdy regulátor shuntu nefungoval a musel být vyměněn. V květnu letošního roku 2019 dostala Amálka vysoké horečky, které způsobily febrilní křeče. Byla převezena do FN Ostrava na JIP, kde jí zjistili shuntovou meningitídu. Musela podstoupit další operaci, při které jí vytáli shunt. Měsíc byla na zevní komorové drenáži. Po měsíci byla možná operace, kde byl shunt opět zaveden. Od této doby vypadá, že shunt funguje správně. Amálka začala dělat velké pokroky, při rehabilitacích i po absolvování rehabilitacích v lázních Klimkovice. Dále navštěvujeme i rehabilitace v Arcádě. V jejích 29 měsíců stále nelozí a nechodí. Jinak je veliký smíšek a bojovník. Jsme na ní moc hrdí. Amálka je malé sluníčko, je to vnučka mé kamarádky, Amálka potřebuje finančně náročnou rehabilitaci'.

Máte srdce ❤️ na pravém místě? Za jakoukoliv pomoc předem děkuji 💖💖💖💖💖💖

Osoba na fotce je můj syn. Má šest měsíců a jmenuje se David. A má(me) Mr*ku.😠😬

Tímto hanlivým výrazem oslovuji kvasinku, která nám komplikuje život. Proč tak škaredě? Proto, aby si u nás moc nezvykala a věděla, že ve své přemnožené verzi u nás není vítána.👻 👎

A proč nás? Protože ji máme oba.

Vlastně i vy, vy všichni. Jen o tom ještě zatím nevíte. 🙈🙉🙊

Jak už to tak v hororech bývá, začalo to nevinně. Prý potničky, usoudila dětská lékařka. 🙀 Synovi se na tváři objevilo pár pupínků, které jsem měla poťupkávat desinfekcí, aby se vysušovaly. Začali jsme doma více větrat, při venkovním kočárkování se to zlepšilo. A to byl leden. Doma při kojení, kdy jsem používala kloboučky, kontakt kůže na kůži nastalo zhoršení. Tehdy jsem si myslela, že se vážně u kojení zapotil.

Další rada Mudry bylo mazání Framykoinem a promazávání mastňoučkým Bepantenem. 😾 Na nožičkách měl suché kruhové místa. Jako prvomáma jsem po koupeli mazala syna Weleda olejíčkem, protože miminka údajně masáže milují. Občas jsem ho tím vším mazala, občas ne. Občas se to zlepšilo, občas ne. 🤔

Už nějakou dobu mám potřebu se vypsat na toto téma. Kojení ještě donedávna pro mne jako prvorodičku mělo význam asi jako jít se vyčůrat. Přeci stačí rozhodnutí chtít kojit a budu kojit. Vždyť je to tak normální a přirozená a obyčejná věc. Před porodem jsem zkoukla polohy při kojení a jak má vypadat, když dítě saje. Připadala jsem si chytře, když jsem věděla co to je mlezivo.

Jak moc jsem byla po porodu mimo kojící realitu jsem si musela sama vyžrat. Laktace se mi spustila až 4.den. Hormony se mnou švihaly o stošest. Prsa jeden den prázdná a druhý den nalitá k prasknutí až to bolelo. Z dlouhého kojení syna a nesprávné techniky jsem vyfasovala za odměnu ragády. Neuměla jsem mlíko z prsu ručně odstříknout. Když jsem žádala novorozeneckou sestru o pomoc, zeptala se mě zda jsem nikdy nedojila krávu. No, nedojila. Za mých mladých let už brigády v JZD nefrčely. 

Nejvíce mě v dnešní době péče o matku po porodu štve, že chybí individuální přístup. Kolik zachráněných prsou a kojení by mohlo být, kdyby porodnice vyhradily dle své velikosti aspoň jednu skutečně kvalifikovanou laktační poradkyni, která by obíhala maminky na pokojích, nebyla by tolik zatížena administrativou, péčí o novorozence, atd. Měla by čas na novopečené maminky psychicky je podpořit a pomoct se rozkojit. Bohužel realita je jiná. Do jaké míry je to provázanost sponzoringu a lobby za propagaci značek vyrábějících UM je otázka. 

Spousta dětí vyzkouší UM ještě v porodnici, mámy odcházejí s krabicí umělého mléka a slovy, ať se nebojí, že se doma URČITĚ rozkojí. A co teprve chuděry mámy, které jsou po císaři či náročném porodu, mimčo nevidí tak často a ten kontakt chybí od startu. Nebo miminka, která si při porodu projdou nelehkou cestu o život a jsou v inkubátoru. Pokud nenarazí maminka na ochotný personál či si mnohdy "nevyřve" přístup ke svému dítku, má to také velmi těžké.

Jako velký průser a krok k záhubě kojení vidím i to, že spousta mamin neví, jak vlastně vzniká mlíčko, jak funguje laktace a jak moc záleží na jejich psychické pohodě a sebevědomí. Při růstových spurtech často nabydou dojmu, že mají slabé mlíko a sáhnou po UM. Tak samo v případě, kdy nastane večer, tok mléka se zpomalí, dítě se začne odtahovat a maminka nabyde dojmu, že má málo mléka. Je to mnohdy i ze začátku neznalost potřeb vlastního dítěte, které potřebuje třeba jen odříhnout či se vyprdět, proto u kojeni brečí a napíná se do luku. Není to z toho, že má hlad. Třeba je už najezené a má dost, sami jíme různě velkké porce v různých jídlech. Taky mi nějakou chvilku trvalo než jsem na to přišla. 

Jako největší prasárnu však považuji to, že jsou mnozí praktičtí Mudři, pro které jsou tabulky svaté. Pokud kojené dítě není tabulkové (protože přibývá skokově oproti nekojeným), lékař dokáže matku vynervovat vším tím převažováním a nasadí na první návštěvě UM, místo aby dal mamince a dítěti chvíli čas.