Vyšetření krve u těhotných žen

Krásnou sobotu, přidávám slíbený článek 🙂

Pokud Vám gynekolog potvrdí tu zázračnou novinu, že jste těhotná, čekají Vás pravidelné prohlídky, během nichž se provádí i povinná vyšetření. Spadá sem např. měření krevního tlaku, kontrola hmotnosti, nebo vyšetření moče papírkem. V dnešním článku se ale budu věnovat, tak jak jsem slíbila, vyšetření krve, které se provádí kolem 10tt.

Každý gynekolog odebírá nastávajícím maminkám kolem 10tt několik zkumavek krve, ze kterých se provádí různá vyšetření – vyšetřuje se krevní obraz, krevní skupina a Rh faktor, screening protilátek proti červeným krvinkám (podstatné u žen s Rh faktorem mínus ), glykémie - tedy hladina cukru v krvi (proto je nutné být na lačno) a sérologický screening HIV, syfilis a virové hepatitidy. Vzhledem k mé profesi mikrobiologické laborantky bych se ráda podrobněji věnovala právě posledně zmíněnému. Pokud však máte otázky, nebo vás zajímá něco i k tomu ostatnímu, ptejte se a pokusím se odpovědět nejlépe, jak mi mé odborné vědomosti dovolí (státnice mám sice i z hematologie a biochemie, ale víte jak – co člověk pravidelně nepoužívá…)

Než začnu konkrétně o slíbeném screeningovém sérologickém vyšetření, nedá mi to, abych zde nezmínila takové základy, které by měl pacient dodržovat před odběrem krve. Mě to přijde zcela normální a jasné, ale už jsem opravdu zažila spousty neuvěřitelných postojů, včetně mé mamky, která se před odběrem krve nacpala tlačenkou se slovy – však cholesterol mi vyšetřovat nebudou, tak co plašíš? a aby to „napravila“, šla tam raději až v jedenáct dopoledne...

• Odběr žilní krve by měl být provádět v ranních hodinách – řada vyšetřovaných hodnot během dne kolísá
• Odběr by neměl být provádět po zvýšené fyzické zátěži (např. ani po noční směně) – zkreslení výsledku, případná nevolnost po odběru
• Odběr by měl být na lačno a to nejen v případě odběru na hladinu krevního cukru nebo tuků – zjednodušeně řečeno – pokud se před odběrem nebo pozdě v noci nacpete, v krvi bude kolovat příliš mnoho tuků a sérum nebo plazma potřebná k vyšetření bude tzv. chylózní – nebude čirá, ale mléčná, prostě plná tuků, což ve spoustě případů znemožňuje její vyšetření. Lékař žádající vyšetření se tak místo výsledků dočká akorát zprávy – chylózní sérum/plazma, nelze vyšetřit. Naopak, pokud se bojíte, že vám bude úplně na lačno špatně, suchým rohlíkem, rýžovým chlebíčkem apod. nic nezkazíte!
• Před odběrem byste naopak měli dodržovat pitný režim a ráno před odběrem vypít alespoň čtvrt litru vody, případně neslazeného! čaje, aby nebyly výsledky zkreslené dehydratací

A teď už ke slíbenému testování těhotných žen na HIV, syfilis a virovou hepatitidu B.

V České republice se provádí screeningová sérologická vyšetření všech těhotných žen k diagnostice HIV, syfilis a virové hepatitidy B.

• screeningová =vyhledávací
• sérologická =založená na reakci antigen/protilátka, přičemž antigenem se rozumí něco cizorodého – virus, bakterie…, co chceme v těle pacienta prokázat, ať už přítomno teď momentálně, nebo v minulosti

Hlavním důvodem, proč se tato vyšetření provádí, není, jak se často chybně vysvětluje, případná ochrana zdravotnického personálu. Skutečný hlavní důvod spočívá v prvé řadě v tom, aby se zabránilo poškození plodu, v druhé řadě jde také o včasnou diagnózu budoucí matky a tím pádem o co nejdřívější zahájení léčby a zlepšení prognózy.

U HIV se při profylaxi (ochraně léky – zde antiretrovirotiky), vhodně vedeném porodu a při vyloučení kojení (virus HIV je přítomen v mateřském mléku) snižuje riziko přenosu infekce z matky na dítě na méně než 5%. Včasným záchytem syfilitidy u matky a nastavením léčby lze vyloučit vrozenou syfilitidu u dítěte téměř ve 100%. A nakonec - při pozitivní virové hepatitidě B u matky se očkováním novorozence zabrání až 90% potencionálních infekcí.

Někomu se může zdát, že výskyt těchto nemocí je malý, navíc lze ovlivnit zodpovědným chováním… ale věřte, že se můžete chovat zodpovědně jak chcete, ale pořád jste na to s partnerem dva. A naprosto stačí, aby se jednou jedinkrát zachoval nezodpovědně jeden z vás a velký problém může být na světě. Opravdu se nejedná o tak vzácná onemocnění, jak se může na první pohled zdát (pokud by šlo o tak vzácná onemocnění, nebyl by zaveden a schválen plošný screening všech těhotných žen). Navíc, ze své osobní profesní praxe můžu bohužel potvrdit, že počet pozitivních případů všech těchto nemocí za poslední roky převážně stoupal.

Pro lepší představu:

Výskyt HIV infekcí se v České republice začal sledovat v roce 1985 a do roku 2018 bylo zjištěno 3368 případů pozitivity (2900 mužů a 468 žen, přičemž téměř všechny ženy byly nakaženy od svého partnera). K červenci letošního roku je to již 3488 pozitivních případů. Vzrůstající počty pozitivních výsledků byly od r. 2002 až do roku 2016 - nejvyšší záchyt byl právě v roce 2016 a to 286 nových pozitivních případů. Od tohoto roku dochází opět k poklesu nově zjištěných případů (v roce 2017 pokles o 32 případů, v roce 2018 pokles o 78 případů). V roce 2016 pak konkrétně screening těhotných žen odhalil 2 pozitivní případy, v roce 2017 to bylo 6 pozitivních případů, za rok 2018 byly díky screeningu odhaleny 3 HIV pozitivní těhotné ženy a do konce června letošního roku další 4 pozitivní případy (za rok se provede v průměru kolem 118 000 – 120 000 vyšetření). Za celou dobu rutinního testování těhotných žen byla do konce roku 2017 zjištěna HIV pozitivita u 101 z nich (dalších 14 HIV pozitivních těhotných bylo diagnostikováno při jiném vyšetření, než je screening v těhotenství). 126 žen pak při otěhotnění již o své HIV pozitivitě vědělo.

U syfilitidy jsem nikde nenarazila na tak podrobná data, ale k nárůstu pozitivity docházelo od roku 2010. V posledních letech je ale rovněž zaznamenán mírný pokles. V roce 2013 byl např. počet nově pozitivních případů 710. U těhotných žen jsem našla záznamy jen z let 2006 a 2007, přičemž v roce 2006 bylo 53 pozitivních těhotných žen a v roce 2007 bylo pozitivních dokonce 76. Podle Světové zdravotnické organizace je však v celosvětovém měřítku odhad až milión těhotenství matek pozitivních na syfilis ročně.

Virová hepatitida B má oproti prvním dvěma jednu velkou výhodu – existuje proti ní ochrana a to očkování (je součástí hexavakcíny, tedy povinného očkování). Co už tak pozitivní není a není to ani tak známo je, že tato infekce je až 100x více nakažlivá než AIDS. Navíc se jedná o celosvětově nejčastější hepatitidu. Podrobná data nejsou přesně známa, jako je tomu třeba u HIV, ale z prováděných propočtů vyplívá, že při průměrném počtu 90 000 porodů/rok má pozitivní nález virové hepatitidy B asi 500 těhotných žen (tato data jsou ale z roku 2006).

Pokud vás třeba zajímá, proč do screeningu nepatří i hepatitida C, která je asi všeobecně „nejobávanější“ hepatitidou, jedním z důvodů je to, že neexistuje daný postup, jak se zachovat v případě odhalené pozitivity – žádné očkování neexistuje, antivirotika používaná proti této hepatitidě se v těhotenství nesmí podávat a způsob porodu neovlivňuje riziko přenosu.

#femibion