Milé koníkářky,

musím se pochlubit s tím svým štěstíčkem....🙂

Když se Nicol narodila, tak měla 52 cm a 3650 g. Vzhledem k tomu, že jí vidím každý den (a pořád se jí nemůžu "nabažit"), tak mi nepřijde, že nějak rychle roste. Ale postupem času, co koukám zpětně na fotky, když jsem si ten náš uzlíček přinesla z porodnice, tak je to už veliká slečna. Paní doktorka na kontrole v šestinedělí mi sdělila, že ten náš uzlíček vyrostl o neuvěřitelných 6 cm a váží rovných 5 kg...

V sobotu 12.2.2011 oslavila dva měsíce, a není to tak dlouho, co jsem jí měla ještě u sebe v bříšku...Ten čas tak neuvěřitelně letí a já mám šanci vidět, jak ta moje beruška začíná vnímat svět kolem sebe. No, řekněte, je něco hezčího, když se na vás vaše dítě poprvé usměje, když poprvé ze sebe dostane svojí první hlásku a když vás chytí těma svýma malinkýma ručičkama za váš prst? Já nic hezčího neznám....🙂

 Milé koníkářky,

tak už taky patřím do skupiny šťastlivek, které se mohou pochlubit svým pokladem..🙂 Po 8 hodinách jsem měla svůj uzlíček štěstí v náručí a od té chvíle jsem ten nejšťastnější člověk na světě...