hola_sova
29. led 2018
190 

Kdy začít se zimními sporty?

O tom, že zima je obdobím, které mnoho lidí (bez nadsázky) proválí na gauči není asi nutné polemizovat. Stejně jako o tom, že sport by měl být nedílnou součástí našeho života. A o to víc, máme-li doma děti a chceme jim jít příkladem. Od kdy je ale vhodné vytáhnout děti na svah/případně na led? 

Hurá na led!

Bruslení je pravděpodobně vůbec nejdostupnější zimní sport. Minimálně z toho pohledu, že v každém větším městě je alespoň jedno kluziště a nemusíte kvůli němu vážit cestu na hory. A pokud mrzne, vystačíte si dokonce se zamrzlým rybníkem. 

Dělat si s dětmi procházky k ledové ploše a zkoušet klouzat samozřejmě můžete od chvíle, kdy je váš potomek schopný chodit. V těchto úplých začátcích dbejte na to, aby nemělo s ledem špatnou zkušenost. Buďte mu oporou, jistěte ho a pokud na ledě být nechce, nenuťte ho. Špatné první zkušenosti mohou mít za následek to, že později nebude mít k bruslení dobrý vztah. 

O opravdovém bruslení začněte uvažovat okolo 4 roku. Je samozřejmě nutné zohlednit to, jak je fyzicky zdatné, ale také psychicky vyzrálé. Konkrétně hlavně to, jak je schopné "poslouchat" pokyny a řídit se jimi. A nezapomeňte jednu velmi důležitou věc - pokud se dítě začne o bruslení zajímat samo, máte na půl vyhráno. Je totiž zajištěna důležitá věc - samo chce. Cesty, jak naučit dítě bruslit, jsou dvě. Buď se na to jako rodiče vrhnete sami (ideálně, pokud máte s bruslením nějakou zkušenost), nebo dáte přednost profesionálnímu lektorovi.

Profesionální lektor má několik výhod. Například i to, že děti mají často tendenci poslouchat spíš "cizí" autoritu, než rodiče. Zároveň máte jistotu, že technika bruslení, kterou se potomek naučí, bude správná a bezpečná. Lekce se většinou odehrávají v menších skupinkách, dítě tedy může být zdravě namotivované okolím a vidí, že v tom tzv. "není samo".

Pokud se pro výuku bruslení rozhodnete sami, držte se několika obecných pravidel:

  • s potomkem mluvte, vše mu dobře vysvětlete a při vysvětlování jednotlivých kroků ideálně vše předveďte,
  • trénujte postupně - začněte správným postojem a postupujte pomalu,
  • buďte dítěti oporou - po celou dobu výuky ho jistěte (ideálně obouruč),
  • na dítě netlačte a v žádném případě na něj nekřičte - v začátcích jde zejména o to, aby mělo k bruslení dobrý vztah.  

V začátku je nejdůležitější, aby dítě zvládlo správný stoj na bruslích:

  • tělo je mírně předkloněné, zadek nevyšpulený a hlava vzpřímeně,
  • oči vždy sledují led (ač se může zdát toto pravidlo banální, dbejte na něj, děti budou zpočátku koukat na nohy a mohou tak nepozorností způsobit zranění sobě nebo někomu z okolí),
  • kolena jsou mírně pokrčená a špičky bruslí směřují ven (velmi mírně).

Pokud zvládnete správný postoj, je čas na první "rozjezd". A slovo rozjezd je v uvozovkách záměrně, většinou totiž děti spíš ťapkají. V této fázi setrvejte tak dlouho, dokud dítě samo nepřijde na to, jak se správně sklouznout. Z hlediska metodiky výuky se můžete inspirovat na Metodickém portále pro pedagogy. A nezapomínejte, že stále platí - předvádějte, povzbuzujte, chvalte a odměňujte!

Pěšky? Radši na běžky!

Běžky jsou jedním ze zimních sportů, se kterým u malých dětí můžete začít prakticky v okamžiku, kdy zvládají koordinovanou chůzi a ujdou sami víc než pár metrů. Samozřejmě zapomeňte na to, že s vámi od dvou let budou na svých běžkách brázdit hřebeny Krkonoš, ale základ jim klidně dát můžete.

Jako u každé nové aktivity platí, že děti to musí především bavit a ideální je, když se o ni sami zajímají. Vezměte bežky (ty pro vás) a v rámci zimního pobytu na čerstvém vzduchu se před dítětem trochu projeďte, předveďte, kousek ho svezte z kopečku. Uvidíte, jestli samo projeví zájem. Pokud ano, pak už příště můžete vzít dětské běžky a zkusit je připnout.

Správně vybrané dětské běžky jsou stejně vysoké jako dítě (vyšší nekupujte, budou se hůř ovládat) a jsou většinou vybavené tzv. protismykem (zkrátka nenadělají tolik neplechy, jako ty pro dospělé). Ty nejzákladnější plastové jsou navíc na řemínky, nemusíte tedy kupovat běžkařské boty, ale dítě má své klasické zimní, které se do řemínku upevní. Takové běžky na začátek bohatě stačí.

V první fázi učení motivujte dítě k prvním krůčkům a vozte ho za sebou (dítě se drží vaší hůlky a vy ho táhnete). Takové aktivity děti baví a mají pak ke sportování lepší přístup. Po zvládnutých prvních pohybech můžete lehce přidávat - sběrem sněhových koulí ze země, lehkým slalomem mezi hůlkami a podobně. Pokud se rozhodnete vyrazit na běžkařskou procházku, rozhodně se nevydávejte nikam daleko a nepřeceňujte fyzickou zdatnost ratolesti. A vybavte se gumovým lanem, na kterém můžete malému běžkaři pomoct a táhnout ho. Stále myslete na to, že pohyb musí být pro dítě především zábava! Další tipy pro rodiče malých běžkařů najdete také na webu bezky.net.

A nakonec dolů z kopce!

Lyžování je asi nejrozšířenější zimní sport. A pokud vy sami lyžujete, budete pravděpodobně chtít do tohoto sportu zasvětit celou rodinu, včetně dětí. Výuka lyžování je pro děti nejvhodnější po třetím roce věku. Pokud se rozhodujete, zda už je ten pravý čas, zkuste si odpovědět na následující otázky:

  • je na svůj věk přiměřeně fyzicky zdatné - zvládne alespoň hodinovou aktivitu,
  • je psychicky připravené - zvládne nejen poslouchat pokyny, ale také se jimi řídit,
  • dokáže vyjádřit své potřeby (zejména pokud budete využívat služeb lyžařské školičky) - dokáže si říct včas na záchod, pojmenovat konkrétní důvod nespokojenosti). 

Důležité také je to, zda dítě samo chce a je správně nadšené. Pokud totiž k lyžování zaujalo negativní postoj a zkrátka nechce, nemá cenu lámat to přes koleno. Zbytečně se budete navzájem trápit.

Patříte-li mezi rodiče, kteří svah sjedou a lyžují hlavně pro zábavu, ale technikou si tak docela jistí nejste, rozhodně se vám vyplatí využít lyžařskou školičku. Tam vašeho potomka připraví profesionální instruktoři perfektně. Dostane nejen správné technické základy, ale navíc se u toho pobaví. 

Výběr školičky nepodceňujte - nejlepší je, pokud máte doporučení a nebo nějakou předchozí vlastní zkušenost. A pokud ne, určitě chvilku pozorujte, jak výuka probíhá. Všímejte si toho, co všechno se děti učí, kdo je vyučuje, jaký má k dětem přístup a jak vypadá okolí a vybavení, jak velké jsou skupiny, ve kterých se vyučuje. Pokud vám cokoli pocitově nevyhovuje, neváhejte se podívat jinde. Dítě by ze začátku mělo na svahu trávit maximálně hodinu v kuse (rychle se unaví a většinou má potíže s udržením pozornosti), ale prostředí, ve kterém tuto hodinu stráví, je zásadní z hlediska jeho budoucího pohledu na lyžování. 

Pokud se rozhodnete pro samostatnou výuku postupujte pomalu a na dítě netlačte. A samozřejmě se vše snažte dělat zábavnou formou a takovou Ámosovou školou hrou. Vyberte si takové místo, kde nebudete "překážet" zkušeným lyžařům a kde bude mít dítě relativní klid. Zde je několik tipů do začátku:

  • jako první se věnujte tomu, že se dítě zvládne pohybovat na místě a v lyžácích - otočí se s lyžemi dokola, dokáže si dřepnout a zase se postavit, sáhne si na špičky lyží apod.,
  • první sjezd by měl být z velmi mírného svahu s přirozeným zastavením na rovince (s tzv. dojezdem, kdy dítě zastaví samo),
  • po zvládnutí prvního sjezdu se orientujte na pluh (často pro děti nazývaný jako pizza, protože postavení lyží špičkami k sobě je trojúhelníkové, tak jako dílek pizzy) a kopeček sjíždějte v rovném pluhu (bez přenášení váhy, jen jízda rovně), v začátku můžete pomoci dítěti tím, že mu špičky přidržíte a jedete pozadu před ním,
  • po zvládnutí předchozích bodů se můžete vrhnout na názorné vysvětlování pluhového oblouku s přenášením váhy nejprve z jedné nohy a poté z druhé, případně kombinace obojího.

Dítěti vždy vše sami předvádějte a buďte mu oporou. Další tipy a triky, jak se vrhnout na samostatnou výuku lyžování, aby to bavilo nejen dítě, ale také vás, najdete na stránkách nasvah.cz v článku Jak naučit dítě lyžovat rychlou a zábavnou formou?.

Snowboarding

Snowboarding je ze všech zimních sportů koordinačně nejnáročnější - jak na "sílu" dítěte, tak na jeho obratnost a z hlediska rovnováhy. I to je důvod, proč je začátek se snowboardem odborníky "odsouván" až na školní věk - okolo 6 let. Máte-li však doma dítě pohybově nadané a bez problémů udrží rovnováhu nikdo neříká, že to nemůžete zkusit dřív!

Snowboardoví  instruktoři se vesměs shodují, že to nejlepší, co pro dítě můžete udělat, je svěřit ho do rukou odborníkům. Jen tak si osvojí správné základy, které jsou u tohoto sportu alfou a omegou. Se správnou podporou dokáží děti sjet kopec ve správné technice často i za 3 dny. A to pravděpodobně (pokud samozřejmě nejste sama instruktorkou nebo nemáte vypilovanou jízdu právě z nějaké školy) potomkovi nedokážete předat. V zajímavém rozhovoru o tom mluví Vojtěch Pařízek, instruktor snowboardingu. Snowboardovou školu vybírejte pečlivě a držte se vlastního úsudku. Stejně, jako u lyžařské školičky. Můžete se ale rozhodnout i pro individuální výuku a k dítěti se přidat🙂. Uvidíte, že to bude pro všechny bezva zábava a nasbíráte skvělé sněhové zážitky!

Zdroj informací:

https://www.vitalia.cz/clanky/snowboard/

https://www.nasvah.cz/clanky/jak-naucit-dite-lyzovat-rychlou-a-zabavnou-formou/

https://bezky.net/clanek/122-deti-a-bezky-mohou-lyzovat-driv-nez-mluvit

https://clanky.rvp.cz/clanek/k/PKB/2022/ZIMNI-SPORTY-ANEB-ZACINAME-BRUSLIT.html/

Zdroj obrázků:

pixabay.com

pxhere.com

Začni psát komentář...

Odešli