Ahoj Koníkovky,
dlouho jsem uvažovala o tom, že budu psát nějaké články na téma úzkosti, strach a nervozita. Ze svých 37 let mám za sebou asi 20 let se společnicí úzkostí a když se ponořím dál do dětství byla tam vlastně tak nějak vždycky. Nicméně těch posledních dvacet má své jméno 😊
Přemýšlím odkud začít, zda se zabývat momentální krizí, nebo Vám nastínit co spolu už máme všechno za sebou, ale na všechno je čas a klidně si ráda nejrpve nechám dát zpětnou vazbu na to zda Vás nějaké takové sebeterapeutické výlevy vůbec zajímají 😊
Takže tak nějak všeobecně o té mojí společnici: přichází nepozvána, ohlásí se stažením hrudníku, šimráním v břiše a moje první reakce bývá: "Co ty tu zase chceš, to jsem něco nedodržela a přetáhla síly?" při pohledu do kalendáře často zjistím, že jsem před menstruací, tak zařadím zpátečku, uvařím čaj a klidový režim alespoň na dva dny... a? A většinou si dá říct a jde si dál po svých...
Jenomže pak jsou dny, jako třeba poslední týden, kdy mi chce říct asi něco víc, než jen "zastav"! A vybalí si tu svý sakypaky na delší dobu a já regulérně panikařím! Vstává se mnou ráno a hučí do mě celé dopoledne tak, že se spouští kolotoč myšlenek na téma "Co je to teda tentokrát, když ne zvolnit? Proč si přišla? Odejdeš vůbec někdy? Co když ne? To už takhle budem napořád spolubydlet? A co moji kluci? Vždyť se už věnuji víc tobě než jim! a tak dále a tak dále, to je samozřejmě něco co se úzkosti moc líbí a tak se na mých myšlenkách pěkně uvelebí a hoduje, je spokojená 🤦♀️😊
Nedávno jsem kamarádce řekla "Jsem výbornej teoretik, za ty léta, jéje kolik já toho mám načteno o práci s úzkostí, myšlenkami, kolik hodin terapie a sezení s psychiatrem... Bych z fleku našla odpověď na to co s tím..." ano, když je mi dobře 😉 ale když tady jedna sedí a přímo si libuje nad tím jak se točím v myšlenkách a černých scénářích jsem v pr... jako Baťa s dřevákama... prostě nevím a tak s pocitem ulehčení a zároveň výčitkami svědomí otevřu neurol, zavřu oči a ďobnu si. Ona to snad za pár dní vzdá, do té doby budu následovat její nejčastější žádost: "Dej si pohov"...
Budu ráda číst příspěvky. Článek jako bych psala já sama. 🤔