Trochu bilancování, když už nám ten rok končí. Tenhle byl nějakej extra náročnej a emočně vypjatej. Zjistila jsem, že vůbec nejsem tak zakomplexovaná jak jsem si vždycky myslela, že umím vzít život do vlastních rukou, že nejvíc se můžu spolehnout sama na sebe. Přišla jsem konečně na to, že nejdůležitější je, abych byla šťastná já a pak je v pohodě celá rodina. Taky už vím, že nemá cenu zbytečně děti nutit do nějakých aktivit a radši se do těch aktivit pustit sama. Dalším důležitým poznatkem určitě je, že si nemáme nic plánovat. To prostě nemůže vyjít.
Takže rok 2021 stál v lecčem absolutně za hovno, ale i tak mi dal strašně moc. Kdyby nic jinýho, tak jsem aspoň vyhrála výběrko a dostala šanci začít znovu a jinak.
Tak jo. V pondělí nastupuju do práce. Po necelých čtyřech letech. Práci se mi povedlo změnit (nebo aspoň město, pracovní pozice zůstává stejná), takže nebudu muset dojíždět. Za to jsem ráda, ale stejně jsem hrozně nervózní, jestli to zvládnu. Do toho 23.12. děti zvracely, pak byl trochu klid a teď má malej už třetí den průjem. Dneska tolik, že to odneslo všechno oblečení a deka v obýváku. Na manžela se spolehnout nemůžu, takže pokud to bude pokračovat, tak snad ani nenastoupím. Letošní rok byl zatím asi jeden z nejtěžších, už bych si ráda trochu od všeho odpočinula. Tak co, bude rok 2022 aspoň o trochu lepší?
Jedna rada pro dnešek. Před Vánoci přehnaně neuklízejte,jinak se klidně stane, že vám dítě ze školky přinese blicí virózu a vy budete mít den před Štědrým dnem ten krásně naklizenej byt celej poblitej.
Sni, jako bys měl žít navěky. Žij, jako bys měl zemřít dnes.
Tak jo. Budu brát život takový, jaký je. Asi to tak má být. V 10:20 bych měla být na pohovoru. Naskytla se pracovní pozice, kterou jsem vykonávala před mateřskou, jen v našem městě. Sobotní noc od 00:00 do 06:00 jsem strávila zvracením. Za sobotu a neděli jsem se hodila po zimnicích, teplotě a šílen3 únavě do použitelného stavu, takže jsme se doma shodli, že pohovor zkusím. Před hodinou a půl začal zvracet Ládík.... Zdá se, že průběh bude naprosto stejný🙈🙈🙈. Od půlky září je doma, v říjnu šel do školky celkem tři dny, má druhá antibiotika na průdušky. Jestli my se z těch 💩💩💩💩 někdy vylížem, budu slavit. Holt pohovor padá, nervovala jsem se zbytečně, od zimy mi nezbyde, než se vrátit na místo činu a opět dojíždět 🙈.


































































































































