Velikonoce s ambasadorkami - význam Velikonoc

Co znamená slovo Velikonoce?

Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A právě od ní je odvozen náš název Velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo, se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé.

Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data Velikonoc – Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (21. 3.) v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22. 3. do 25. 4.

Podle křesťanské tradice Velikonocemi končí čtyřicetidenní půst, který začíná Popeleční středou.

Květná neděle

Květná neděle je poslední postní neděle, slaví se čerstvými ratolestmi, kterými prý vítali Ježíše Krista, když přišel do Jeruzaléma. V kostele se světívaly kočičky, které se pak přinášely domů, aby přivítaly jarní svátky.

Po Květné neděli se v domě začínalo velkým úklidem, čistý dům symbolizoval i čistotu života a novou naději.

Modré pondělí, Žluté úterý a Škaredá středa

Po Modrém pondělku a Žlutém úterku, které patřily vymetání pavučin z celého domu, začíná velikonoční, nebo-li pašijový, velký svatý týden Škaredou nebo Sazometnou středou. Tento den se vymetají komíny a neměli bychom se prý ani mračit a škaredit, abychom se pak nemračili celý rok.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek se jedla jenom zelená strava jako například špenát, zelí, kopřivy, aby byl člověk zdravý po celý rok.

Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, pak prý odlétají do Říma a znovu zazní až na Bílou sobotu. Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máme zacinkat penězi, aby se nás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustily myši a také hmyz .

Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Správný hospodář zase prý zaseje len a hrách.

V tento den také nemáme nic půjčovat a s nikým se hádat a škorpit, aby se nám celý rok hádky vyhnuly a peníze se nás držely.

Velký pátek

Velký pátek je den smutku, rozjímání a půstu, připomínala se smrt Ježíše Krista.

Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky a honíval se Jidáš – většinou ho představoval zrzavý chlapec. Také se prý otvírá země, aby vydala své poklady. Cestu k pokladu ukazuje světýlko nebo zlaté či kvetoucí kapradí. Vodníci se prohánějí na koních a otvírá se i bájná hora Blaník.

Bílá sobota

Bílá sobota byla ve znamení dokončení úklidu, bílení a posledních příprav na Vzkříšení, na Hod boží velikonoční. Pekly se mazance a velikonoční beránci, chystala sváteční jídla. Pletly se pomlázky, vázaly březové metličky a zdobila vajíčka.

Hod boží velikonoční

Hod boží velikonoční byl den, kdy se světily všechny pokrmy. Každá návštěva, která přišla, dostala kousek posvěceného jídla. Začínalo hodování.

Pondělí velikonoční

Pondělí velikonoční je dnem pomlázky, dynovačky, šmigrustu, mrskačky nebo mrskutu.

Chlapci chodí na koledu s pomlázkou spletenou z vrbových proutků a ozdobenou mašlemi, vyplácejí děvčata, aby byla zdravá a přejí zdraví všem v domě. Jinde jsou dívky polévány studenou vodou, někde i voňavkou. Koledníci dostávají malovaná vejce a někde i zavdat pálenku. Dětem se dávají nejčastěji sladkosti a drobné mince.