Taky jsem si na takovouhle prodavacku hrala 😀 Na chate jsme takovyhle kramek meli,babicka me tam od mala posilala pro chleba a rohliky. A kdyz jsem uz byla trochu starsi,tak mi psala nakupni seznam. Tak jsem vzdy dulezite sla na nakup 😀 Zrovna nedavno jsem si rikala,ze je skoda,ze tyto obchudky uz nejsou ( krome reznika,pekarny,cukrarny atd.),ze bych poslala syna koupit neco. V samosce by to nezvladl. Za to vim,ze zmrzku si koupi sam....
U nás takhle fungovala dlouho drogerka. Strašně jsem to nesnášela. 😄 Když člověk nevěděl, co přesně chce, tak zdržoval. Hlavně já jako puberťačka, prodavacky se chovaly k nám hrozně. 🙈
Koukám, kolik z vás si na prodavačku hrálo 🙂. Já si na ni hrála taky, ale po boku mamky, která byla opravdovou prodavačkou 🙂 . Zažila jsem malinkou prodejnu ve vesnici se 130 obyvateli i pravou vesnickou samošku ve vesnici o chlup větší. Dokonce jsem i sama ťukala ceny do pokladny a vracela hotovost. Jo, úplně se mi to teď vybavilo. A ta specifická vůně tam 🙂 .
U nás je to takhle napůl dodnes v městyse, část věcí si můžeš z polic brát sama a pak další část je za pultem, pod pultem za pokladnou, kde si musíš říct co chceš,... Jít tam je pro mě za trest, nikdy nevím, jestli co zrovna potřebuji mám hledat v policích nebo si o to říct.
To si pomatuju...."jdeš ven? Nemůžu, musím na nákup do koloniálu" 😂 a chleba jen na objednání🙈😄
a tohle mě nikdy nebavilo, protože jsem si nemohla v klidu vybrat, prohlédnout, pak když něco náhodou zapomněla... kór když za mnou byla fronta, abych nezdržovala 🤷🏻♀️😁