Zrekonstruovali jsme bydlení a vzali se. To byl náš správný čas.

Nikdy. Jen jsem věděla, že až to přijde tak zvládnu.

Ve 23- 24 letech jsem tak nějak věděla, že už chci a že to zvládnu.

Po svatbě , bylo mi 30.

Poprvé nikdy, dítě prostě přišlo samo. Další jsem prostě chtěla a nepřemýšlela nad časem, velikostí bydlení, autem, financemi..... A další přišly samy, nestačila jsem myslet na nic.
Pokud dítě chceš, tak prostě nepřemýšlíš nad ničím a pokud nebrání nějaké zdravotní problémy, tak dítě máš.

Děti jsem chtěla snad od dětství, ideálně hned...ve čtyřiceti jsem přišla na to že to byla strašná blbost 😂😂😂😂

Po dítěti jsem toužila 7 let, takže když se konečně objevil vhodný otec neváhala jsem. Druhé jsem chtěla v nějakém časovém rozestupu od prvního, ale to byla blbost. Taky se nám nedařilo. Až když jsem se vyklidnila a opravdu jsem v sobě našla pocit, že ho chci ,tak to šlo.

První jsme měli neplánovaně,hned po porodu jsme se shodli že druhé chceme co nejblíž k sobě. Když měla dcerka kolem půl roku,proste jsme si jedrn den řekli že ano. Nastesti se nam zadarilo hned. Byla myslenka i na třetí,tam jsme chtěli nejpozději do do dvou let,kdyz uz o tom byla řeč,mela sem osklivou autonehodu,a pul roku davala dokupy sebe. Takze na treti neprislo,a ted uz urxite nechceme.

Mam mladsi sourozence,pedagogickou stredni a byla jsem v GB jako aupair.Ale nez jsem ( ve 25letech)odletela,tak jsem rikala,ze az se vratim... No,vratila,nasla si kluka a mela s nim dve deti.

Ve 32 těsně před atestací, absolutně rozumově, bez tikání biologických hodin, taky jsem tím všechny hrozně překvapila.

Asi tak půl roku potom, co se jí to první narodilo?😅😂 Ale jinak si myslím, že správný čas nejí nikdy, ale zároveň když už dítě máš, tak zvládneš zařídit, aby ten správný čas byl ☺️.

Po svatbě to byl další logický krok 😁

Asi ve 26 letech, 2 roky po svatbě. Pak jsme ještě čekali kvůli rekonstrukci domu (která se samozřejmě protáhla oproti plánu 😀).