Ahoj holčičky,
včera jsem přispívala do debaty o monitoru dechu, zda ano či ne. Za mně tedy rozhodně ano. Zelené světýlko bezpečí je k nezaplacení 🙂 Nicméně říkala jsem si, že by možná více z vászajímalo pár vět o syndromu náhlého úmrtí kojence a tak jsem si dovolila komentář překopírovat a tady ho máte:
,,SIDS je situace, kdy není při pitvě ani při šetření okolností zjištěna žádná příčina úmrtí. Proto se uvažuje o nezralosti dechového centra. To podporuje i ten fakt, že jsou více ohroženy nedonošené děti a děti s nízkou porodní váhou.
Fyziologicky dýchání řídí tzv. prodloužená mícha, kde je uloženo dechové centrum. Když klesne množství kyslíku v krvi a zvýší se množství oxidu uhličitého, tak dechové centrum řekne tělo NADECHNI SE ! A takto to běží dokola a dokola...proto nemusíme na dýchání myslet a tělo to děla za nás a přesně ví, jak má dýchat - podle spotřeby kyslíku...
U těch miminek je to pravděpodobně tak, že se to nezralé dechové centrum zapomene a neřekne NADECHNI SE... Nicméně nemáme jak ten malý kousek mozkového kmene v rámci pitvy vyšetřit a s jistotou říct, že příčina byla opravdu 100% tady...ale vše tomu nahrává...
Monitor dechu může pomoci už jen tím, že zapípá a miminko se probudí a vzpomene si, že by se mělo nadechnout. Pokud ne, tak je na místě mechanický podnět - zatřesení atd...pokud nezabere volat RSZ a začít resuscitovat.... A tady je ta výhoda. Resuscitace může začít několik minut po zástavě dechu, což dává dítěti šanci na přežití. Pokud na to přijdete až po hodině, tak už je pozdě...´´