Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    juuulinka
    17. kvě 2017    Čtené 344x

    Porod č. 2

    Bylo ráno 23.1.2017  já měla první termín a tak jsem šla na gyndu na kotrolu. Měla jsem po několika prodělaných nemocích (chřipku,zanět průdůšek,krváceni) a tak jsme se s panem doktorem domluvili,že druhý den nastoupím na vyvolání.Ještě se mě ptal,jestli tam už nechci zůstat hned,ale měla sem domluvený ,,večírek,, s kamarádama,tak sem se dolmluvila,že dorazím druhý den v 7 ráno i s tatínkem. Kontrola proběhla v pořádku,a já šla ještě do města,domluvit se za manželem do práce,aby měl druhý den volno,a tak... Kolem 16 jsme dojeli domu a vše bylo ok.Večer kolem půl 6, mě sem tam něco píchlo v podbřišku,ale nic velkýho. v 7 jsem už pociťovala jakési intervaly,ale né pravidelný. Kolem půl 8 jsem si dala vanu,že buď a nebo.Po 40 minutách jsem vylezla a bolest se začala stupňovat,ale nebyla pravidelná. Vždy 2x po 8 minutách,pak třeba 4x po 6 minutách a pod. Ležela jsem na sedačce v obývaku,zrovna u nás byla švagrová,nemá děti,tak na mě vždy při bolestech koukala dost vykuleně... Kotrakce mě počítal manžel,který v klidu ležel vedle na sedačce a koukal na tv. Nechtěla sem jet do porodnice moc brzo,nechtěla jsem tam 6 hodin ležet v bolestech jako u prvního.Ale v 21:30 jsem šla na záchod a našla krev,tak sem zavelela JEDEM. Jak jsem začala víc chodit tak kontrakce rázem skočily po 4 minutách. Ještě sem se stihla vyblít do dřezu a to jsem věděla že budu rodit. Rychle sem dobalila tašku a šla k autu,to už byly kontrakce po 2 minutách,to už sem se začalá bát že budem rodit v autě. ,,Skočila,, jsem do auta a skoro celou cestu jsem proječela a řvala na manžela ať jede.Projel všechny semafory na červenou a tak k porodnici jsme dorazili stále 2 v 1.Zajel autem až k výtahu,ale ještě se stihl pohádat s vrátným,který se mu snažil vysvětlit,kde musí zaparkovat,natož mu manžel řekl,že zaparkuje u výtahu,odvede mě do vyšetřovny a pak že teprve přeparkuje dle jeho pokynů. Ve 22:00 mě otevřela sestřička dveře a ja ji padla do náruče v bolestech a snažila sem se jí říct že mám bolesti po 2 minutách.manžel za mnou jen hodil kufr a valil přeparkovat,aby byl brzo zpět.Já se vysvlékla a vydrápala se na křeslo,kde po vyšetření mě asistentka zdělila otevřená na 8 prstů,prasknem vodu a jdem rodit.Přesunem se na box.V tu chvíli jsem se začala těšit a bát zároveň.Asistentka mě pomohla přesunout se a já se začala bát že to manžel nestihne. Daly na mě sondy na monitory,prý musí aspoň na chvilku.A pak to bylo hrozně rychlý.Došel manžel,ani se nepřevlíkal,jen se vyzul,já začala křičet že musím jít čůrat,ale to nebylo čůrání ale pocit už na tlačení,tak sem zatlačila a praskla voda (úplně zelená) to sem se lekla.Začala sem ječet že už musím tlačit tak si asistentka zažádele o pomoc druhé asistentky,ta mě jednou rukou držela nohy,druhou strhávala sondy z břicha,a druhá asistentka mě začala polohovat křeslo na porod,což skoro už nestihla,páč na třetí zatlačení ve 22:10 mála vylezla.Hned mě ji daly na břicho a já si po chvilce uvědomila,že vůbec nevím co se nám narodilo,páč jsme si to nenechali říct,tak se manžel podíval pod deku a prý HOLČIČKA,tak vítej ne světě Michaelko.Pak už jen manžel stříhl pupeční šňůru a za chvilku došlý sestry z novorozeneckyho a malou umyly,zvážily 2600g a změřily 46 cm. trošku mě potrhala tak me zašily a malou vratily a už sme tam pak zůstaly 2 hodky jen ve 3. Manžel ani neplatil za otce u porodu ,prý za těch 10 minut to po nás nemůžou chtít 🙂