Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    kataamisa
    1. dub 2016    Čtené 526x

    Jak jsem na své těhotenství přišla ...

    ... taky si plánujete jak to co nejvíc super kýčovitě romanticky oznámíte rodině a hlavně partnerovi, že je tam ta druhá čárka a že se něco chystá? Já měla dost času tohle naplánovat naprosto do detailu, protože .... se nám nedařilo. Antinu jsem nebrala od října 2014 a perioda si chodila celkem neperiodycky jak se zrovna namanulo, nebo vůbec. Po několika kontrolách u "svého" gynekologa a "to bude dobrý" diagnóze jsem se rozhodla hledat odborníka a přešla jsem k jinému lékaři. Ortel zněl: PCO

    Pan doktor nechtěl jít hormonální cestou, chtěl mému tělu dát šanci a tak nasadil Metformin, listovku a Inofolic a kontrolovalo se kdy se něco bude dít. A po pár měsících se dělo, byl tam Mr. Folikul - a tím první potvrzená ovulace! Psalo se přibližně léto 2015, do té doby sem tam něco narostlo, ale neprasklo, nebo se to nenašlo na UTZ v době kontrol ... konal se sex ve smyslu "oplodni mé vejce" ... takže naprd a nic z toho nebylo, ani to oplodnění ... Druhou potvrzenou ovulaci jsem partnerovi neřekla, že vím že je ten dobrý čas, ale myslela jsem na to a zase nic ... Tak jsme si odjeli v září 2015 do Rakouska do přírody a týden jen chodili po horách a dupali jak králící a ... nic, ovulku jsem nevysledovala, ale nějak zvláštně mimo cyklus jsem krvácela (asi něco někde prasklo, co tam nemělo být, nevím...).

    Nakoupila jsem ovulační testy, protože jsem dostala za úkol svou ovulaci vysledovat sama a pokusit se o plodící sex opravdu, opravdu nenuceně (doporučení pana doktora). Čůrala jsem na papírky jak divá a našla akorát tak velké prd - v listopadovém cyklu 2015 jsem to zkoušela až do 20DC a pak prohlásila cyklus za anovulační a na nic a s partnerem jsme se dohodli, že po Novém roce půjdem do CAR ...

    A víte co? Hrozně se mi ulevilo, přestala jsem to řešit a hlavně - začala si zase svého manžela pořádně užívat 😀 Jenže, perioda stále nikde a to se mi povedlo mít třeba a cyklus 30 dní, teď už to bylo víc jak 40 a ani náznak, jen bolest prsou a v podbřišku.

    Nakonec jsem šla ke svému lékaři pro vyvolávačku a popsala jsem mu, že mám příznaky na menstruaci, ale ta nikde a že jsem už fakt zoufalá, že chceme s manželem do CAR a jak to celé trvá už dlouho - prostě jsem se mu tam rozbrečela.

    Když se ale podíval UTZ co se mi tam teda děje, viděl hodně vysokou sliznici:"Paní Benešová, já se to snad bojím říct..." Ještě ten den mi vzali krev na HCG a odpoledne jsem si měla volat na výsledky a víte co? Bylo to NEGATIVNÍ.

    Pro vyvolávačku jsem si měla zajít za tři dny, ale nedalo mi to, za tři dny jsem vytáhla svůj poslední těhotenský test co jsem měla doma. A byl tam - duch!

    S nadšením jsem vyběhla z toalety a manželovi strkám počůraný papírek pod nos:"Řekni, že ho tam taky vidíš a já nejsem debil!!" ... Ups - romantické oznámení "lásko, jsme v tom" se jaksi nekonalo ... viděl ho tam! Byl tam!

    Pan doktor po mém telefonátu byl skeptický, stejně tak jako po dalších pozitivních krevních testech a já i přes počáteční nadšení probrečela dny a noci, se slovy jako "mimoděložní, neprosperující, revize" v hlavě ... Nic z toho se ale nepotvrdilo, zatím to vypadá na zdravou holčičku 😀

    Mám doma sbírku počůraných testů, kde jsem sledovala kdy že budou ty "dálnice" a jestli je čárka silnější, dvakrát jsem investovala do digi testu a dokonce jsem i zkoušela, jestli budu mít pozitivní ovu test jak někdo ve skupince o "duchařství na testech" psal. Při každém píchnutí mě přepadl velký strach, co se se mnou a naším zázrakem děje a nebyla jsem zatím žádná ukázkově sluníčková těhulka - spíš vystrašená a vystresovaná hromádka hormonů 😀 Proti černým myšlenkám ale bojuju a čím dál méně si připouštím špatné scénaře.

    No, myslela jsem si, že mám toho tolik načteno a tak moc testuju, že přeci poznám hned jak to vyjde - prdlajz jsem poznala 😀 Manžel byl ošizen o nějaký krásně kýčovitý dárek, protože jsem se potřebovala ujistit "za tepla" a za pár dní jdeme na screeening v druhém trimestru a ani nevíte, jak moc se těšíme 😀 A vše je tak, jak mělo být a lepší to být nemůže, tak šup šup fazolko, ať už si tady ....

    PS: děkuji za Váš čas, který jste věnovaly (ženy) přečtení .... <3