Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.

    Maminky dnes mi přišel balíček od jedné maminky s obrovským srdíčkem mám z něj tak obrovskou radost . Na světě přeci žijí lidé kteří nemysli jen sami na sebe a rozdávají radost těm kdo mají v životě smůlu 🙂

    klarka25
    Zpráva byla změněna    4. únor 2017    

    Achondroplazie proč tohle musí potkat zrovna nás 😢

    Ježíšek chodí k lidem 24.12 ale u nás byl už dnes .

    Doslova my vyhrkli slzy štěstí a radosti.
    Díky jedné mamince tady z koníka.
    samarkaaa strašně moc Ti děkuji a jsem opravdu nadšená a překvapená že na světě ještě chodí takové maminky jako jsi ty.
    Tu radost jakou nám balíček udělal při otevření nedokážu ani popsat 🙂

    Juuu srdíčko pro štěstí děkuju komu za něj vděčím snad nám pomůže 🙂

    klarka25
    22. lis 2015    Čtené 669x

    Motol 7C

                                                                MOTOL

    Nejlepší nemocnice kam nás mohli převést,  plná opravdovích odborníků co se týče sester i doktorů.  

    5.11.2013 jsme přejeli z HK FN do nemocnice Motol 7C 


    Naše princezna byla na pokoji kde bylo nádherné teplo hezky oblečná a spokojená.

    Byly jsme tak šťastný když jsme byly zase u ní čekalo na nás několik vyšetření Sono,CT a několik dalších,

    Prvních pár jsme měli hned v den příjezdu , další druhý den ve slabé narkóze a s kontrastní látkou po které bylo princezně hodně špatně šíleně se jí oprudil zadeček

    Bolelo jí bříško, kojení nám šlo už líp ,ale stále jsem si musela odstříkávat mlíčko, a po dlouhém cestování mě začali strašně bolet prsa a co se týče stehu po porodu na kterých jsem si seděla už 15 hodin po porodu o tom ani nemluvím :( 

    Sestřičky v nemocnici byly neskutečně milé příjemné a chápavé když mě vyděli jak jsem zoufalá  hned mi vše vysvětlili a poradili.

    Každý den jsem se učila pečovat o Elinky zadeček museli jsme dělat klistýrky třikrát denně aby Elince její malička dírka (píštěl) nezarostla. 

    Konečně jsem první noc mohla ztrávit s nojí princeznou v jednom pokoji byl to úžasný pocit mít jí u sebe 24 hodin denně.

    V pátek ráno nám pan doktor řekl že i přes Elinky problémy nás pošlou v sobotu domů.

    Některé děti když se narodí se stejným problém skončí na intubaci a v den porodu na sále ,ale ZATÍM dýchala klidně a dostatečně.

    Ozadeč už jsem uměla pečovat bez problému. 

    V sobotu v 14 hodin za námi konečně dorazit tatínek aby si nás odvezl domů, ovšem na propuštění jsme čekali až do 19 hodin mezi tím jsme museli absolvovat kurz první pomoci.

    Protože Elinka měla tak zúženou průdušnici navíc byla vlivem tepny měkká bez charekteristické chrupavky tak se mohla při výdechu slehnou jako když se vypustí balónek.

    Kurz nás ještě víc vyděsil domů jsme odjížděli s tak obrovským strachem a obavami že jsem nemohli ani mluvit.

    Domů jsme přijeli ve 23:10.

    Čekali na nás všechny 4 mužovi sestry,  byli z naší princezny nadšené a šťastné že jsem konečně doma.

    Uteklo pár týdnu a naše princezna dostala rýmu paní doktorka nám řekla že je to v pořádku že mám dávat slanou vodu a bude to dobré jenže Elí zvláštně jako by chroptět při nádechu i vydechu paní doktorka zase řeka že je to v pořádku že má jen hustší rýmu že to bude dobré.

    Jeli jsem tedy domů,  v sobotu už Elí nechtěla moc mlíčko a to mě hodně trápilo chroptěla pořát a ještě víc.

    V sobotu večer už jsem nedokázala ani spát malá pila často ale jen rár loků byla uplakaná a chlěta být pořád u mě a ležet mi na hrudníku.

    2:45 už jsem budila muže, že malá stále pláče a nechce vůbec pít,

    a dychá strašně mnělce, začala jsem se oblékat malá usla a my jí pozorovali v 5 ráno už jsme jí oblékali a jeli směr pohotovost Náchod

    Po cestě mi přišlo že už Elí skoro nedýchá byla celá prošedivělá a už jen koukala.

    Po nekonečných deseti minutách vyšla sestra protivná až hrůza podívala se na malou a suše řekla no nemyslete si že půjdete domů ta má brochytidu , a šla pryč

    to už jsem měla malou v rukách a začala jsem být hysterická muž běžel za sestrou že 

    velice špatně dýchá ať někdo rychle přivede.

    Po další nekonečně dlouhé době přišla mladičká doktorka já už Elí svlékla do naha a čekala kdy se na ní někdo konečně podívá, když vzala doktorka stetoskop a přiložila ho Elí na prsa začala křičet po sestře aby okamžitě zavolala na oddělení aby všichni přišli !!!!!

    Během pár minut bylo okolo Elí tolik sester a doktorů že jsem jí skoro neviděli ,

    doktoři střídali kyslík s inhatátorem a byli všichni šíleně vyděšení.

    Mladičká doktorka volala do Hradecké nemocnice a radila se s někým jestli mají udělat intubaci v té chvíli jsme pořádně ani nevěděli co to znamená.

    Jen letmo z rduhé místnosti kde seděla sesrte jsme zaslechli že jedna  sestera říká někomu do telefonu je to akutní !!!

    Musí přijet rychlá s doprovodem, v tu chvíli na mě šli mdloby muž byl bílí jako papír.

    Jen jsem se drželi a mlčel.  

    Já jen cítila jak mi tečou slzi a muži taky.

    Nikdo nám nic neřekl nikdo s námi nemluvil jen nad ní tancovali a nosili spousty věcí pořád někdo odbíhal a vraceli dva či tři.

    Pak nás vzala sestra za ruku a vedla nás na chodbu ať tam čekáme po chvilce přišla mladičká doktorka přišla celá opocená že jsem měliobrovské štěstí že Elí skoro nedýchala že má silnou Bronchitidu že musíme jet na intenzivní péči do Hradce ,ale když jsme to sestře při příjezdu říkali že skoro nedýchá tak to bylo jako když nás ani neposlouhá.

    Během chvilky jsme slišeli majáky  během chcíle tam bylo dalších 5 osob 

    pan doktor si Elí prohlédl a hned si jí začal přendávat do inkubátoru do 10 minut byla Elí v autě a já v doprovodné muž musel jet domů zabalit tašky s věcmi a my zatím jeli.

    Ten pocit když za vámi jede sanitka která houká a vy nevíte co se v ní děje s vašim milovaným miminkem je oravdu nepopsatelný.

    Pan řidič mě utěšovat jak jen mohl všřím tomu že musel chodit na nějaký kurz 🙂 byl obravdu fajn.

    V nemocnici na nás už všichni čelali. 

    Během chvíle Elinka ležela na vyšetřovně a pan doktzor se jí snažil zavést kanilu jenže Elí měla strašně slabé žíli takže to trvalo necelou hodinu, měla modřiny snad všude, kde to šlo a nakonec kanila skončila na hlavičce což vypadalo teda naprosto šíleně

    První minuty plakala ze všech sil,vše bylo nové a nepohodlé.

    Byla chudinka taková bezmocná, a tak strašně vyčerpaná okamžitě dostala výživu do žil.

    na Jipce si princezna poležela 10 dní a zbytek na normálním pokoji jde jsem mohli bít konečně spolu.

    Domů nás pustili 23:12.2013 v 18:00 s poučením že musíme dodržet karanténu nikdo za ní nemohl a když tak jedině s rouškou jako v nemocnici to že je daší den štědrý nám vůbec nepřišlo.

    Díky této zlé nemoci se nám posunula operace z března na 2.1:2014

    Nástuv na Kardio oddělení 6C 1:1:2014 

    Vánoce jsme stravili zavření doma , bez návštěv plní strachu z operace.

    O operacích v dalším článku.