Dnes jsem se chvíli zastavila nad synem spícím ve své postýlce a napadlo mě, jak moc jsem vděčná svému muži za to, že mě podporuje a stojí za mnou co se týče mé výchovy, kojení, stravování, uspávání, společného spaní..syn nesnášel postýlku, spal s námi prvně občas a poslední cca půl rok téměř výhradně jen s námi..a dnes? Již týden spí na první spani v postýlce a vůbec se nezlobí 😃 prostě postupně ke všemu dospěje a není třeba ho nikam tlačit jen pro to, že na nás lidi (příbuzní, známí i neznámí) blbě koukaj 😉
@mirus7787 no nechci to zakřiknu 😃 jeli jsme teď 2x na dovolenou a raději vzali cestovní postýlku..doma spíme na madracich na zemi, aby nám malý nespadl..na dovolené samozřejmě byla postel, ..tak.abych mohla odejít, dala jsem syna do postýlky..první dovolená byla nic moc, zlobil se ..ale.co jsme byli teď, normálně jsem ho tam dala v polospanku, chvíli tam poléhaval, kontroloval jestli jsem neodešla, žádný řev,..a usnul..tak jsem dnes doma nastěhovala do ložnice postýlku a spinká tam 😃 ale ťuj ťuk, ať to nezakřiknu...
A smím se zeptat jak k tomu dospěl? Malá vyhradně totiž spí cca půl roku jen s námi a když ji dáme do postýlky je kravál a není šance 🙂