Mám to štěstí, že mám ještě dědu a kluci pradědu. Děda peče neuvěřitelně dobrou kachnu s knedlíkem a zelím, které jsme se všichni u něj dnes na návštěvě přejedli. Recept mi dával několikrát, není to nic složitého. Nicméně mě se nikdy nepovede tak, jako jemu. A tak jsem ráda, že je tu pořád s námi. Že nám peče kachnu. Že jsem ho onehdá načapala, jak leze po čtyřech, vozí Davídka na zádech a učí ho přisprostlé básnicky... Abych pravdu řekla, pokud já se dožiju 87 let, budu schopná lézt po čtyřech a jezdit na výlety, budu šťastná. A pokud si k tomu ještě ty přisprostlé básnicky budu vůbec pamatovat, ráda je svoje pravnuky taky naučím. Dědo Jardo, vzdávám ti hold! Jsi prostě machr!
Teda ne tenhle smajlík jojo ale tento 😘😘😘😚😚😚
Super, já už bohužel ani jednoho dědečka nemám a moc mi chybí.
Naše holky taky mají pradědu Jardu 😁
Taky mám dědu Járu a pro změnu je to rodinný expert na bramboráky 😍 máme spolu takovou tradici, že když se dělají, tak on smaží a já vždy ochutnávám, jestli je tam všeho akorát 😀
Mojí babičce bude v únoru 89, minulý týden jsme u ní byli také na kachně. Je úžasná a obdivuhodná. Moc si vážím toho, že je pořád s námi a je tak skvělá 🙂
Úžasný deda😆😆😆