Zdravím Vás dámy 🙂 Tak jsem se rozhodla sepsat můj porod, abych měla vzpomínku a zároveň taky pro Vás (nadcházejí i současné maminky) 🙂 

Termín porodu jsem měla 25/26.7.2016. Už od 36tt týdne jsem chodila otevřená na 1,5cm. V těch úmorných vedrech co panovaly jsem se zaradovala, že bych mohla porodit každým dnem,týdnem 🙂 Pche!! To tak :D Opakované návštěvy porodnice, utlačený sedací nerv.Chůze? No zda se to tak dalo nazvat :( Bolest vystřelující do pravé nohy! No dejte pokoj už s tímhle 🙂 Ale prcek prostě v termín ven jít nechtěl. 

Když jsem šla na KO v 40tt a řekla jsem si o Hamiltona 🙂 Doktor na mě oči vylalil jako bych po něm chtěla kdo ví co :D Ještě se mě ptal zda to opravdu chci :D Nacož jsem mu řekla, že do Vánoc tady chodit opravdu nechci :D Udělal mi super hmat a loučení bylo se slovy příště už se neuvidíme. A prd :D Šla jsem opět na další 2  KO,na poslední kontrole 29.7.2016 (pátek) proveden druhý super hmat + padl verdik 2.8. nástup v 6:00 na vyvolání. 

A je to tady konečně!!! Byla sobota jako každá jiná (opět den,kdy člověk se nehýbal a stejně z něj tekl pot proudem)🙂  V 5 ráno budík v podobě tvrdnutí břicha. První myšlenka? Opět a zase poslíčci, sice bolestivější s delším intervalem 🙂 Ale nic se po hodině nedělo,tak pokračování ve spánku 🙂 Ten den jsem konečně nemusela trpět u sporáku neb jsem oběd měla objednaný u mamky 🙂 Ráno mi začala odcházet hlenová zátka! Ten pocit, že by se konečně něco dělo 🙂 

Dojeli jsme si v pohodě s manželem k mamce, nacpali si břicha, poseděli, pokecali a tradádáá domů. Tak si sedíme v podvečer společně s bráchou pod pergolou, důchodci (bydlíme pod babi s dědou) pryč a my si uživámé pohody,ticha. Hlavně já nemusím poslouchat věty typu: Ty jsi ještě doma? Ať to nenosíš až do Vánoc! Podle mě porodíš už dnes atd... (však to všechny moc dobře známe 🙂 ) Můj drahocený brácha přemlouvá manžela, aby s ním jel na festival. Chlap se díval na mě a usoudil,že to není dobrý nápad, když by doma nebyl jediný řidič :D Během jejich rozhovoru mě nepatrně dost začlo tvrdnout břicho  ( cca 18:00 hod):D Opět na mě přišla myšlenka poslíčci, ale ti sakra byli :D Tak mě napadlo změřit interval a výsledek ?  Co 30 min. Brácha odjel na festival, já si ještě poslechla větu od  sestřenky : Tak jako pořád nic?? S manželem jsme šli dovnitř sednout k větráku 🙂

Břicho nadále tvrdlo, já tomu stále moc nevěnovala pozornosti. Napsala jsem manželovi seznam co má nakoupit a vyslela jej nakoupit 🙂 Chtěla jsem odpočívat, ale popadlo mě uklízení. Tak jsem gruntovala byt (už snad po 150 během 14 dní :D ). Břicho začlo tvrdnout nějak častěji,což mě znervoznilo maličko. Tak jsem si zapla aplikaci na mobilu,která měřila intervaly. Z 30 min jsme přešli krásně na 20,15,10 min (vše během hodiny). Po hodině se vrátil chlap z nákupu, já doma opřená o balon a vydychávám kontrakci. A začíná panika u manžela :D  Chlap trvá na odjezdu do porodnice!! Já odmítám, že si dám vanu a bude fajn 🙂 Přeci tam nebudu jak hysterka, aby mě řekli, že vlastně ještě nerodím :D