Hurá den je u konce.
Ráno se Damík poblinkal (asi prepity)
Vytrela jsem,pak vylil vodu, utrela jsem to.
Odjeli jsme na logopedii.
Pak s nimi pomateně pobíhala v Albertu ale paní u pokladny byla milá "vy máte tak živé děti" ( jo to mám)
Ondrasek rozbil 50 let starou babiččinu skleničku.
Stoural se v nose a krvácel jak blázen.
Krvácel po druhé.
Damík zase vylil Ondraskovi vodu ( musím ho naučit do už dávat dál)
Utrela jsem to.
Ondrasek blbnul a praštil mě do kolena. Dost úplně jsem vyjekla bolestí, koleno se klepalo. Děti řvali. Já doufala že vstanu. Dobrý, ale nic moc.
Damík mi už druhý večer žužlá bradavky až to bolí..
Ondy přišel, jestli zase nekrvaci, šel rozsvítit, šel po gauči, spadl z gauče ...