Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
lenatko91
15. pro 2019
385 

Jak jsme si Viktorinku vymodlili...

Nepamatuju si den, kdy bych si nepřála miminko. Už v dětství jsem si plánovala, že až mi bude 20, tak se vdám a založím rodinu. Nakonec to tak jednoduché nebylo..

Někdy v období divoké puberty jsem si začala všímat, že něco není úplně ok, měsíčky chodily párkrát do roka, ale doktor to neřešil a předepsal antikoncepci. V té době mi to bylo jedno, matkou na střední jsem být nechtěla a myslela jsem, že se to třeba samo zlepší. 

Ve 20 jsem se samozřejmě nevdala, to přišlo až o 6 let později. Antikoncepci už jsem dlouho nebrala, cyklus byl stále marný, takže bylo jasné, že případné těhotenství budeme řešit rovnou s doktorem. Toho původního jsem vyměnila za paní doktorku, která má ordinaci přímo na IVF klinice a bylo to výborné rozhodnutí. Po svatbě jsme si s manželem řekli, že je nejvyšší čas a tak paní doktorka zrovna nasadila Clostilbegyt.

Moje diagnóza totiž zněla PCOS a anovulační cykly. 5 měsíců jsem brala Clostil, zvyšovali jsme dávky, ale vajíčko se vytvořilo asi jen 1x, Brala jsem navíc drmek, chodila na Mojžíšovku a snažila se dodržovat stravu podobnou jako u diabetu. Když jsme se snažili osmý měsíc, manželovi dělali spermiogram a zjistili nízkou pohyblivost spermií a mě poslali na laparoskopii, kde zjistili zúžený, ale průchozí, pravý vejcovod a miniaturní ložiska endometriózy.

Dalším logickým krokem byla konzultace na zlínské IVF klinice, kde jsme se domluvili na prvním pokusu IVF. Dle mého názoru a hlavně názoru doktora neměla smysl inseminace a my jsme byli rádi, že se něco bude dít. Při prvním pokusu se odebralo 12 vajíček, které se oplodnily metodou ICSI. Doktor navrhnul mražení a KET v dalším cyklu kvůli riziku hyperstimulačního syndromu, ale jiná doktorka a embryoložka čerstvý transfer nevyloučily. Bohužel vajíčka se třetí den přestaly vyvíjet.

V září, o 3 měsíce později (13.měsíc snažení) jsme absolvovali druhý cyklus, tentokrát vajíčka oplodněny metodou MACS a ICSI. Jedno embryo to zvládlo, před transferem mi řekli,že se jedná o embryo kvality B, o několik měsíců později tvrdili, že mělo nejvyšší kvalitu.. Každopádně ani tento pokus nevyšel, embryo se neuchytilo a tak jsme za dva měsíce zkusili třetí cyklus, který dopadl stejně, jako ten první. Tehdy nám na konzultaci dali ke zvážení možnost darovaných vajíček..

Ale jak se říká, že všechno má svůj čas a důvod, něco na tom bude. Někdy v zimě jsem dostala kontakt na terapeutku čínské medicíny, jela jsem k ní začátkem února. Dala mi bylinky a poradila jak zlepšit stravu. Navíc mi kolegyně doporučila olomouckou IVF kliniku a tak jsme s manželem jeli tam, za pokus nic nedáme. V rámci čekání na schválení dalšího cyklu pojišťovnou jsme si řekli, že zkusíme inseminaci, i když víme, že nejspíš nedopadne. Ale aspoň se bude něco dít. A tak jsme 26.2. šli na IUI a za 14 dní jsem měla testovat. Mezi tím jsem poctivě pila bylinky a byla na akupunktuře. Cestou z ní mě jednou popadl takový zvláštní pocit "co když to vyšlo", ale hodila jsem to za hlavu.

9.3., byla to sobota a blížil se den testování mě nenapadlo nic jiného, než s ten test udělat. Věděla jsem, že bude negativní, ale potřebovala jsem ho zlikvidovat, abych doma žádný neměla a do úterý to vydržela. No jaké bylo moje překvapení, když jsem na něm našla ducha! Okamžitě jsem jela nakoupit a doplnit zásoby testů a druhý den ráno testovala znova, čárka byla viditelnější a já to okamžitě šla říct manželovi. Opravdu mě pobavilo, když se podíval na test a zeptal se, jak se to pozná 🙂 

A třešnička na závěr? 10.3. slaví svátek Viktorie. V ten den mi došlo, že si k nám naše Viktorinka našla cestu a všechno dobře dopadne... 🙂