Dámy, často se tu vychloubáte tím, jak vám vaši muži přinesli na důkaz lásky květiny nebo bonboniéru. Ale to je prd! Mně dnes Pažout na důkaz lásky šel vybojovat zimní boty. A nejen to. Nejdřív odvezl dítě do školy, vzal druhé dítě a s ním se o ty boty šel porvat. Pravda, to asi nebyl nejmoudřejší nápad, protože k regálu se s dítětem v ruce prý nedalo dostat 😀 Ale nakonec koupil i kulicha, punčocháče, vyřídil cosi ve městě, vzal dítě k lékaři na očkování, vyzvednul druhé dítě ze školy, udělal s ním úkol a nakonec je zaslouženě šoupnul na chvíli babičce. A víte co? Pěkně me sere, jak to nechutně zvládá! 😅
Prosím vás, holky, kdo máte batole a k tomu školáka nebo předškoláka ve společném pokoji, můžete mi poradit? Eliš (2r 2m) chodí do pokojíčku jen spát, jinak si tam sám hrát nesmí. Je to z toho důvodu, že tam má Vája (6r) drobné hračky, lego atd., což považujeme za stále ne příliš bezpečné pro něj. Ale je potřeba mu koupit novou postel místo dětské postýlky. Z té postele bude pravděpodobně sám odcházet a tak počítám, že se bude vrhat na to zakázané ovoce nebo-li hračky své drahé sestry, které mu byly upírány 😀 Jak tohle řešit? Na čas odklidit ty kritické hračky nebo jak? Já si říkám, že by snad už mohl vědět, že to nemá strkat do pusy, ale Pažout má z toho depresi, že se něčím udusí 😀 Tak já fakt nevím. Asi je naivní si myslet, že bude i do normální postele chodit jen tak si lehnout a pak zase pryč a o hračky ani nezavadí pohledem, že? 😀
Tak trochu navazuji na @nyc09 a její hudebně nadané dítě:
Je to tady, vážení! Náš malý génius se projevuje. Jasně, ve srovnání s Mozartem jsme pozadu. Co je nějaká písnička ve srovnání s operou, že? Ale víte co? Ona z toho možná nakonec opera bude. A když se nepovede, tak aspoň muzikál.
Jo a ta důvěra v mou osobu, když mi povídá: "Mami, zazpívej mi to." No a teď se z toho nějak diplomaticky vyvlíkněte, žejo...
První zub už konečně vypadl. Definitivně máme velké dítě 🙂
Ten Pažout se nezdá. Asi ho vyměnili mimozemšťani. Dneska přijdu domů z práce a čeká mě toto: obalónkované židle v kuchyni jak příprava na dnešní oslavu mého svátku. Zbývá už jen krůček k cupcake dortíkům vlastní výroby s mými iniciály. Stejně si říkám, jestli mu ta mateřská nedělá nějak dobře 🙂
Sváteční
Proč je svátek lepší než narozeniny?
Můžete se těšit bez toho, abyste měli depresi, že jste zase o rok starší. Znáte to, ne? S přibývajícími léty postupně mizí taková ta infantilní nedočkavost. Od určitého věku je s narozeninami spjat pocit fatálního stárnutí. A pokud ten procit neprožíváte, musíte ho alespoň zdárně předstírat. Svátek je tedy jednoznačně výhra.
Žalujte facebook!
Všechny nesplněné resty můžete svést na svátek. Nevztahuje se na pohoštění pro příchozí gratulanty. Těm musíte vnutit na osobu deset chlebíčků, šest jednohubek, dva kusy dortu a do nosu jim každému narvat hrst arašídů, aby vás u sousedů nepomluvili.
Vaše jméno je v kalendáři. Což je velká výhoda, protože si možná i někdo vzpomene, že vám má popřát. Na druhou stranu však nesmíme zapomínat, že datum narození připomíná facebook. A facebook má každý. Což se o kalendáři říct nedá. Facebook není náš kamarád. Vlastně by výrobci kalendářů měli facebook žalovat, protože dělá špatné jméno svátkům. Tak.
Když máte svátek, nemusíte dělat dort, protože to není tak „závažné“. Ale přípitek je nutnost, vážení. Nutnost!
Děti mají elánu jako by vypily čtyři redbully a sestry Kovalských opustily jistotu kofeinového doppingu a volí vyšší kalibr - burčák 😅
To mi to studium hezky začíná. Takže nejenže musím chodit na nějaký tři podělaný předměty, o nichž jsem nevěděla předem. Ale dva z těch tří učitelů, s nimiž se musím domluvit, jsou naprostý debilové a řeč s nima není 😀 A to jsem ještě neoslovila toho třetího, kde jsem se obávala nejvíc, že to nepůjde 😀 Mě asi klepne 😀
Dnešní odpoledne bylo fakt výživný. Obtížnost 4859 nebo-li zkus žít na vesnici bez auta. Takže jsem vyzvedla naší mladou ze školy, nahnala na bus, jeli jsme do hudebky. Ona na výtvarku a zpěv, já učit. Konec výuky v 16:00, autobus jel v 16:10. Kupodivu jsme to stihly. Ale to nejlepší na konec. Zrovna tenhle autobus nejel přímo k nám do vesnice, museli jsme jít asi 2 km pěšky. Už z té představy jsem byla orošená až na pr*eli, protože když má naše madam ujít víc než 100m, hrozně ji bolí nožičky. Nalákala jsem ji, že půjdeme kolem koníků a ona byla nadšená. Jenže ten "neřád" řidič nám nabídnu, že nás hodi mimo jízdní řád o něco blíž, aby to nebylo tak daleko. Samozřejmě jsme ale nešly kolem koníků!!!!!! Takže jsem celou cestu poslouchala srdceryvný řvaní, jak chce na koníky. Nakonec to zakončila prohlášením, že ji bolí hlava a asi je nemocná. A šla si lehnout. Výborný. Já jsem z toho už asi taky nemocná. Ale lehnout mě nikdo neposílá 😀
Bože, dneska mám zase náladu, že mě otravuje i sedět 😀 A co hůř, začínám si říkat, že ta mateřská byla vlastně hrozná pohoda, když se nikam nemuselo. Jak má člověk krátkou paměť 😀 😀 😀
Pažout si přečetl ve Forbes, že když člověk spí nahý, je to dobré pro zbohatnutí, hubnutí a vůbec kvalitní spánek. Takže jsem teda dneska odhodila pyžamo a mám dva zásadní poznatky:
1) Spát nahé by měly hlavně naše děti. To je základní předpoklad a bez toho ten kvalitní spánek asi nepůjde. Jen nevím, jestli nás za to nezavřou.
2) Už po první noci jsem bohatší. Bohatší o jedno škrábání v krku a rýmičku...
Takže jo, fakt jsme s Pažoutem zapsaný do tanečních. A za dva týdny ta šou vypukne. To bude zase regionální ostuda 😅 😀
Tak jo. Když mi včera vyvrtali zánět v zubu a ve 3 ráno se vzbudím se šílenou bolestí zubu, asi to není dobře, že ne? Asi tam budu muset zase dneska dojít, žejo?
Dnes jsem strávila úžasné dopoledne u zubaře se svým kámošem zánětem. Teda jestli je tohle začátek nové éry tzv. Doby stařecké, tak se mám na co těšit 😀
No já se vážně picnu... Tak celou dobu žiju v přesvědčení, že moje studium bude pohoda a že bude jen a pouze o kytaře, neboť ostatní předměty mám uznané z předchozího studia. No a najednou se dozvím, že je nějaký nový ešvépé, který dolezlo až na konzervatoř (a to je co říct, protože tam mají bordel na entou) a že musím chodit na 3 předměty, který jsem ještě TEHDY PŘED 4 LETY (!!!) neměla... Si ze mě snad dělaj srandu...
Je to tady - dítě mluví ve větách!!! Právě řekl: "Dáme pivo." To je celkem dobrý začátek. Jen nějak nechci odhadovat, jakou větou to bude pokračovat.
A je to tady. Kejve se nám zub. Doufám, že je to mateřský plurál a že ten můj zub, co mě tak strašně bolí, se nekejve a ani kejvat nebude...
Taková normální rodinka...
Přátelé, čas neuvěřitelně letí. Už rok vás oblažuji svými články o tom, jak může být ještě hůř. A tak jsem se konečně rozhoupala nějak specifikovat to, co jsem a o čem píšu a zkonkretizovat ten název "mateřská jinak". No a jelikož už vlastně nejsem na mateřské, tak jsem zvolila název Umělec v domácnosti, protože některé mé výtvory a počiny jsou skutečně umělecké. Nelekněte se, jsem to stále já. Ještě chvíli bude fungovat stará doména www.materska-jinak.cz a zde budete přesměrováni na novou doménu www.umelecvdomacnosti.cz . Doufám, že si na novou adresu zvyknete, abych nemusela ruinovat rodinný rozpočet a financovat dvě domény. To víte, rodičák už mi nechodí 😅 :-8 Děkuji za přízeň.
Co jsem si přivezla ze své první výpravy za vzděláním po dvou letech? Čtěte reportáž:
Už ty večery slaměné vdovy nejsou, co bývaly. Dříve jsem se těšila buď na pokec s někým blízkým nebo na film, vanu atd. A teď jen dřu na tenhle krám 😀 Ani nemám čas sepsat zážitky z prvního dne ve škole. To jsem to dopracovala.
P.S.: Jen za tu dobu, co jsem fotila tohle blbý selfie, bych měla odcvičeno a možná i kus článku. Ale na co bych si pak stěžovala, že? 😅
Moje dcera je prudce moderní. Naprosto bez problému chápe problematiku dvou příjmení. Dokonce by plně akceptovala i to, kdybych měla nepřechýlenou formu příjmení. Proto dnes ve chvíli dovádění přilítla, potřásla mi rukou a povídá: "Dobrý den! Ty se jmenuješ Eliška Hovínko Kovalsková, žejo?" 😀
Máte tady někdo fóbii z cesty autem do většího města? Máte na to nějaký fígl? Zítra mě čeká cesta do Plzně a mám z toho fakt staženou prdel, dneska jsem ani nemohla spát a pořád si procházím, kudy pojedu, kde zaparkuju, co když tam nebude místo, jak pojedu zpátky atd. Jsem magor 😀
Antibiotika vážně škodí zdraví! Můžou vás zabít! Nepřehlédněte!!!
😀
http://materska-jinak.cz/?p=544
Já jsem vám z toho začátku školního roku úplně rozložená. Zdraví podlomené, zub (nedávno draze spravený) se asi zase rozbil a bolí jak čert. Něco není v pořádku. Dokonce jsem si už několikrát za poslední týden pomyslela, že daleko lepší investice než tahle práce by bylo dítě 😀 Vážně to jde se mnou z kopce.
Prvního školní den. Byl to doják. Vála byla rozčarovaná, že paní učitelka moc povídá a ona nemá prostor nic říct. Neměla jsem to srdce jí říct, že lepší už to nebude. Nebudu to protahovat zbytečným sentimentem. 1. fotka: Vája před školou, 2. fotka: zpátky do minulosti - Eliška před školou, 3. fotka: Pažout ji nazval "Eliška 1. třída 2", tak nevím, co si o tom myslet 😀
P.S. Mimochodem 1. září pro rodiče školou povinné už takový doják není. I když by člověk taky brečel a mlátil hlavou o zeď a v horším případě se i projeví nějaká ta maniodepresivní psychóza. Já jsem z toho pro jistotu ochořela s angínou.
Lidičky, včera jsme byli s mužem hrát na svatbě a mám velké zážitky. A taky poznatky pro příště. Takže za prvé: když mám hrát na obřadu na kytaru, nikdy, ale opravdu nikdy si už nevezmu sukni, ať už bude jakékoliv horko. Sice jsem to doma zkoumala, aby mi teda nebylo přes tu kytaru vidět pod sukni, nicméně přítomné pány to velmi rozptylovalo, jak jsem slyšela asi třicetkrát později na hostině.
A za druhé: minišaty už asi vážně nejsou pro mě. A všem dámám, které si berou na svatby minišaty, které drží tak nějak na místě pouze s rukama u těla a při každém zvednutí rukou už je z nich jen triko, vřele doporučuju nezúčastnit se hry o prasknutí balónků, které si přivážete na provázek kolem pasu. Pevně věřím, že svatební fotograf tu mojí holou prdel zdokumentoval a budu se s vámi moct časem podělit o detaily 😀
Jsem blonďatá.
Nechci to zakřiknout, ale Vája má k dnešku týden "suchou" noc. Že by se nakonec srovnala sama a nemusely bychom absolvovat všechna ta vyšetření??? Pevně doufám, trápení už kvůli tomu bylo dost 🙂
Sice jsem uvažovala o takových kravinách jako že si koupím vinotéku apod. Ale dneska si říkám, že by byl lepší trezor s desetimístným kódem. Celej den se těším, jak si dám to pivo. A hádejte o? Hááádejte co???!!! Je fuč.
