Prosím vás, řekněte mi, že to, co teď padá z nebe, není sníh. A že už to nemám hulit 😀
Kez by tak ten dnesni den mel tlacitko "Preskocit" nebo "Vymazat". Fakt by se hodilo...
Ci je toto zase za obdobi!? Vsechny cleny rodiny s koulema bych nejradsi vyslala na expedici na Mars.
Holky sedlcansky, priznejte se. Ktera jste si byla omrknout toho myho prodavace z Lidlu? 😀 Dneska byl uplne desne protivnej, zadne prani hezkyho dne, jen otravene brumlani pod fousy. Jsem z toho uplne vykolejena! 😀
Teda dnes děti perlí při tom pátku 13. Další hláška: "A čím mám jako hrát tu stupnici? Prstama?" 😀
Na výmluvy žáků různého druhu jsem zvyklá. Ale "Pani učitelko, já tohle nezahraju, protože mám moc tlustý prsty!" jsem dnes slyšela prvně 😅 Samozřejmě kdo jinej může tohle říct než holka puberťačka? 😀
Tak kdo jste to chtěl vidět Elišku alias mediální hvězdu? 😅
#rodinna_klasika Tedy ne že by byla letní klasika mít svatbu 😀 Ale ty uřvanci jsou klasický až moc...
To je ale hustá železnice. Mašinka Tomáš ať se jde i s ostrovem Sodor bodnout 😀 Jestli já jsem se neminula povoláním 😅 😀
Příběh opravdového šílenství
Pondělí
V první řadě bych chtěla poznamenat, že vůbec netuším, kde se ty vši vzaly. U nás doma, chápete? U nás doma! Skandální! Všichni členové naší rodiny žijí v prostředí zcela hygienicky nezávadném. Dětem nechávám lízátka ve vlasech jen do večera téhož dne, nejpozději do rána dne následujícího. Taky si vlasy pravidelně myjeme i bez incidentů zahrnujících lízátka a žvýkačky. Podlaha vydrží čistá a nelepkavá obvykle den po umytí. Zkrátka prostor pro přežití členovců a jiných hmyzovitých parazitů je minimální.
Také je důležité si uvědomit, že nikdo neumřel. Tedy kromě cizopasného parazita, jehož vraždu právě chladnokrevně plánuju.
No ale to bych spíš měla vykládat lékárnici a ne vám. Přede mnou v lékárně stále neubývá lidí a já se jen modlím, ať jich nepřibývá za mnou a můžu svůj problém vyřešit diskrétně.
To máte tak. Jednou jdete s dítětem ke kadeřnici a tam zjistíte, že máte vši. Nemůžete to zjistit potichoučku doma jako normální lidi, vlasy oholit, polít benzínem, spálit a pak kolem všivého ohýnku tancovat rituální tanec. Musíte se u toho hlavně cítit trapně. Obzvlášť když se s vámi kadeřnice loučí s dezinfekcí v ruce, kterou na vás výhružně míří, aby vás ani omylem nenapadlo se tam zdržovat ještě o vteřinu déle.
Ale zpět do fronty v lékárně. Zatímco vysvětlujete, že na ty vši potřebujete něco, co doopravdy zabere, lékárnice se vám neodbytně snaží vnutit jakýsi přírodní preparát, který je samozřejmě bio, eko, v souznění s přírodou, šetrný ke všem hrabošům a žábám (a nejspíš i vším) a máte myslet přeci i na dětskou pokožku, no ne?! Po několika minutách konečně pochopí, že když říkáte: „Dejte mi to nejagresivnější, co máte!“, s humanitárním přípravkem neuspěje. Provázená opovržlivými pohledy lékárnice se sunu ke dveřím, kde už postává pár lidí. Zřejmě pracovníci sociálky. Vsadím se, že lékárnice zmáčkla nějaký tajný podpultový čudlík, když jsem jí vysvětlovala, že tím budu mydlit hlavy oběma dětem tak dlouho, dokud z nich ty vši nevytřesu.
Já věděla, že si nemám stěžovat hned po ránu, ale počkat na další události. Takže tchyně je nemocná a nemůže hlídat malýho. Bezva. Nechce se pos*at ještě něco dalšího radši hned, ať už to mám za sebou?
Prosím vás, nemáte někdo zaručený recept na rychle uklidnění nervů? Dneska zase lítám od 3:40, protože mladej prostě spát nepotřebuje, žejo. A nervy mi fakt už haprujou...
Sláva hypermanganu a Calgelu!!! Dítě po dva dny včetně nocí střídavě kňourající a střídavě vřeštící, na tekuté stravě, si chvíli hrálo, najedlo se a teď dokonce spí!!!!! Zázrak!
Zdravi vas troska. Mame za sebou druhou probdelou a projecenou noc a pred sebou druhy projeceny den. Tyvole jestli tohle preziju, tak uz asi vsechno.
Tak tohle je nekomplikovaný a normální průběh neštovic. Prej. Má asi milion puchýřků, z toho spoustu nalitých. Za dnešní noc naspal tak 30 minut všeho všudy, zbytek kvílení a brečení. Až zase někde uslyším, že je dobře, když si to děti prodělají co nejdříve, asi budu vraždit.
Jo a víte, co jsme dlouho neměli? Neštovice 😀
Zajímalo by mě, kdy přijde na to, že se mu ty noční flámy moc nevyplatěj... A že je to potom fakt TVRDEJ dojezd 😀
To sem prostě MUSÍM dát!
Včerejší rozhovor:
Já (naprosto vážně): "Mně ti bolí hrozně v podbřišku, to bude asi ovulace, ale to je bolest!" /teatrální kroucení jako důkaz/
Muž: "Ale prd, nic to není. To je jenom zaraženej sex!" 😀
SEX!!! SEX!! SEX!! SEX!! UPRCHLÍCI!!!
Potřebuju poradit ohledně vaření. Mám kuřecí prsa a žampiony. Nemám cibuli, ani zakysanku ani smetanu. Jde z toho něco vytvořit?
Včerejší článek First Class mi mluví obzvlášť z duše. Doporučuju.
Teda já vám nevím, jak moc jsou ty modrý orgány tady anonymní. Rozeslala jsem jich pár a obratem jsem dostala jedno s poděkováním 😅
Máme tu čarodějnice a u nás jsou oslavy v plném proudu. Jako vždy.
Dnešek je jedním z těch dnů, kdy mi nezbývá než konstatovat, že moje plánovací schopnosti jsou naprosto k ho*nu. Neboť jsme měli naplánované víkendové pré a místo toho sedíme zase doma na prdeli, jak by řekl Hrabal. Místo buřtů a piva odsávačku nudlí, čajíčky a dokonce teď děti přichystaly i jakýsi lektvar z pampelišek a sedmikrásek. Takže buď budeme zítra zdraví jak rybičky nebo nás to zabije. Uvidíme.
A jak slavíte vy?
Všechny zdraví slaměná vdova a sirotci, kterým odjel dnes pápínek do Františkových lázní. Úhuúúúúúúúúúú! Františkovy lázně! Úhuúúúúúúúúú! 😀
Vája: "Mami, kolik ti je?"
Já: "Kolik bys řekla?"
Vája (hluboce zamyšleně): Hm... Sto?"
Je fajn, že aspoň někdo mi tipuje víc než 15, ale nějak jsem zestárla, ne? 😀
A zase ty neštovice - máte někdo osobní zkušenost s inkubační dobou kratší než 14 dní?
Dnes jsem si nadělila k těm narozeninám volno. No, "volno"... Prostě nejdu do práce 😀 Takže je to s tím volnem dost sporný 😅
Mám rozepsanej článek, ale už to nedávám. Tak tedy krátce v krátké zprávě.
Dneska se tomu bilancování prostě nevyhnu. Když se člověk někde vyskytuje čtvrt století, je to potřeba zhodnotit.
Dolehlo to na mě už včera večer, když mě to předškolní mimino nutně potřebovalo k usínání. Ležela jsem u ní v posteli a přemýšlela nad tím, jak je to možný. Jak je možný, že už jsem 7 let oficiálně dospělá a převážnou většinu toho času žiju život snů. Věnuju se tomu, co mě baví - hudbě a psaní, mám rodinu.
Jen stále nevím, jestli čas utíká rychle nebo pomalu. Když vidím děti, říkám si, jak to běží rychle. Když ale vidím svoje osobní vize, chtěla bych, aby šlo všechno rychleji.
Dovolila jsme si malý pohled do minulosti. Před 10 lety jsem byla vegetariánka, tak jsem si řekla, že si to dnes připomenu. A výsledek po dni bez masa? Mám děsnej hlad! 😀 Takže k tomuto návyku se v dohledné době vracet nebudu.
Pohled jeden rok nazpět už není tak optimistický. Deprese, jedna nemoc za druhou, hádky s manželem... Co mě ale nakopne, je pohled do celého toho posledního roku. Kus cesty za mnou a to mě těší strašně, strašně moc.
A to je pro dnešek asi vše. Čeká mě nejspíš krušných pár dní i nocí s mými nemocnými zlatíčky, takže oslavy ve velkém stylu 😀
Novodpba pranostika: Na svateho Jiri snezi. Sice se to nerymuje, ale koho by to, ku*va, zajimalo, kdyz je to realita 😀
A ještě dotaz ohledně neštovic: bylo mi řečeno doktorem, že se nemá dcera koupat ani sprchovat, jen otírat žínkou. Mazat pupínky imazolem a kdyžtak dávat dithiaden. Ale teď koukám na net a už několikrát jsem se setkala s radou "dávej koupel s teatree nebo tak něco" , "mazej fenistilem" apod. Tak jak to teda je? Ječí tady, jak jí to svědí, což jí fakt věřím ☹
Tak to je náš dalmatin Valentin (jednou po namazání neštovic jsem jí tak řekla, ale zpražila mě tak, že už si to nedovolím 😀 ). Pupínků je snad milion, hrůza. Ale dělají mi starosti ty pupínky na druhé fotce, pod kolenem. Měla tam nedávno klíště a kolem toho se vyrojilo tolik pupínků Nemáte někdo zkušenost?
A vite co jsme dlouho nemeli? Nejakou prima nemoc. Tralala tralala je to parada 😀
