Pondělí
V první řadě bych chtěla poznamenat, že vůbec netuším, kde se ty vši vzaly. U nás doma, chápete? U nás doma! Skandální! Všichni členové naší rodiny žijí v prostředí zcela hygienicky nezávadném. Dětem nechávám lízátka ve vlasech jen do večera téhož dne, nejpozději do rána dne následujícího. Taky si vlasy pravidelně myjeme i bez incidentů zahrnujících lízátka a žvýkačky. Podlaha vydrží čistá a nelepkavá obvykle den po umytí. Zkrátka prostor pro přežití členovců a jiných hmyzovitých parazitů je minimální.
Také je důležité si uvědomit, že nikdo neumřel. Tedy kromě cizopasného parazita, jehož vraždu právě chladnokrevně plánuju.
No ale to bych spíš měla vykládat lékárnici a ne vám. Přede mnou v lékárně stále neubývá lidí a já se jen modlím, ať jich nepřibývá za mnou a můžu svůj problém vyřešit diskrétně.
To máte tak. Jednou jdete s dítětem ke kadeřnici a tam zjistíte, že máte vši. Nemůžete to zjistit potichoučku doma jako normální lidi, vlasy oholit, polít benzínem, spálit a pak kolem všivého ohýnku tancovat rituální tanec. Musíte se u toho hlavně cítit trapně. Obzvlášť když se s vámi kadeřnice loučí s dezinfekcí v ruce, kterou na vás výhružně míří, aby vás ani omylem nenapadlo se tam zdržovat ještě o vteřinu déle.
Ale zpět do fronty v lékárně. Zatímco vysvětlujete, že na ty vši potřebujete něco, co doopravdy zabere, lékárnice se vám neodbytně snaží vnutit jakýsi přírodní preparát, který je samozřejmě bio, eko, v souznění s přírodou, šetrný ke všem hrabošům a žábám (a nejspíš i vším) a máte myslet přeci i na dětskou pokožku, no ne?! Po několika minutách konečně pochopí, že když říkáte: „Dejte mi to nejagresivnější, co máte!“, s humanitárním přípravkem neuspěje. Provázená opovržlivými pohledy lékárnice se sunu ke dveřím, kde už postává pár lidí. Zřejmě pracovníci sociálky. Vsadím se, že lékárnice zmáčkla nějaký tajný podpultový čudlík, když jsem jí vysvětlovala, že tím budu mydlit hlavy oběma dětem tak dlouho, dokud z nich ty vši nevytřesu.
No dobře, možná pod pultem žádný tajný čudlík na přivolání sociálky nemá, ale vsadila bych boty, že minimálně ta paní, která stála za mnou ve frontě (a která si mumlala pod fousy nějaké nadávky o nezodpovědných matkách), tu sociálku kontaktovala.
Zkrátka a dobře já i můj stoprocentně agresivní preparát na vši jdeme k našemu zavšivenému autu a vyrážíme domů. (Potahy! Musím vydezinfikovat potahy!)
Úterý
Teď trochu tuším, jak asi vypadá skutečná živelná pohroma v praxi. Na balkoně a před dveřmi se válí hromady oblečení. Pračka a sušička jedou nonstop. Všechno z nevypratelného materiálu se louhuje v savu a po baráku pobíhají děti s hlavou namydlenou šampónem. Úroveň duševního zdraví se však stále drží v předchozích hodnotách. Tedy pokud se o nějakém psychickém zdraví dá mluvit, když si potajmu broukáte „Já jsem veš, ty jseš veš, my všichni jsme VEŠ!“ a k tomu si drnkáte na všiváček.
Středa
Probouzím se z noční můry, v níž mi vši okousávají chlupy v nose. Teď už leží na balkóně i peřina a polštář. A pyžamo spolu s pár dalšími drobnostmi. Sousedi museli mít po ránu príma divadlo. Zuřivá deratizace pokračuje druhým kolem. Povlečení, ručníky, čepice, všechno oblečení, které jsme měli kdy na sobě, všechno, čeho se naše oblečení dotklo, všechno, na co jsme se jen podívali. Prostě vše. Totiž vši. No chápete, co mám na mysli, ne?
Čtvrtek
Co když ta veš skočila z Valiny hlavy na mojí hlavu, tam si to rozmyslela a skočila na křeslo a tam se zabydlela?! Nebo hůř – co když skočila na peršan a zabydlela se TAM?!!! Okamžitě musím vyčistit čalounění, peršana a ty potahy v autě.
Pátek
V životě každé hospodyňky nastane moment, kdy může situaci zachránit jen psí šampón proti vším. Tedy já v to alespoň doufám, jinak bych byla výjimka a v tomto případě bych se takového privilegia raději vzdala.
I po opakované aplikaci nejagresivnějšího preparátu na odvšivení lidského druhu se nemůžu zbavit dojmu, že to dítě ještě nějaké vši má. A mě navíc pekelně svědí hlava, kdykoliv na to jen pomyslím. Takže opět vyrážím do lékárny (tentokrát radši jinam) a tam potupně a co nejpotišeji vysvětluju problematiku naší rodiny. Domů se vracím s výše zmíněným šampónem na psy (úspěšně likviduje vši, blechy a klíšťata žijící ve zvířecí srsti, jednoduchá aplikace a garance účinnosti již po prvním použití!).
Během několika málo hodin už já, děti, manžel i peršan páchneme jak namydlenej pudl.
Sobota
Všechno se zdá být v pořádku, situace stabilizována. Jen se nemůžu ubránit tomu nutkavému pocitu, že možná ta veš skočila z čalounění u auta na mě, pak na gauč, odtud na zem, tam ji nabral mop a ten ji dotáhnul až na peršan a...
Pračka. Sušička. Savo. Dezinfekce. Čalounění. Potahy. Psí šampón (zvíře důkladně namydlete a po třech minutách šampón opláchněte a vykartáčujte).
Neděle
Už peru a definfikuju jen tak ze setrvačnosti. Protože co když některá veš přežila celou tu genocidu a skočila na gauč a pak někomu do vlasů...
Pondělí
Jedeme opět ke kadeřnici. Držte nám palce.
Článek i s fotkou zde:
ojojoj tohleme desi,az Kata nastoupi do skolky...