Tohle rčení chápu pokaždé trochu jinak. Obvykle jsem to brala jako uklidňující prohlášení, když se věci nevyvíjí tak rychle, jak chci. Ale dneska mě to napadlo v souvislosti s něčím jiným.
Dnes jsem jela domů z práce a uvědomila jsem si jednu věc: Strašně se mi nechce domů. Netěším se na děti. Jak ráda bych si užila zasloužené volno po práci! Už mě nebaví přebíhat z jedné šichty do druhé. Chctěla bych jít někam ven, navlíknout se do starých dobrých botiček značky Steel Adler a udělat ostudu na nějakém koncertu, dát si o skleničku vína víc a neřešit, co mě čeká za chvíli a jestli náhodou není už čas na večeři a koupání.
Ty myšlenky mě vyděsily. Co jsem za matku, když se netěším na své děti?! Od rána jsem je neviděla a měla bych nadšeně kopnout do vrtule, abych už byla doma.
Tehdy zase přišly pochyby o tom, jestli 1) jsem si měla pořizovat děti tak brzy, 2) jsem si měla pořizovat děti vůbec. A ano, to říkám já, která vždy za všech okolností tvrdím, že přesně ten můj model brzkého mateřství je naprosto úžasný a že mě děti vůbec v ničem nebrzdí. Najednou se mi zdálo, že mí bezdětní vrstevníci žijí božský život. Jsou sami svými pány a řeší problémy sami se sebou.
Pak mi to ale došlo.
Co když je trápí to samé, jen to vidí z opačného úhlu? Co když teď mé spolužačky ze střední sedí někde na akci a jsou nešťastné, že už je tenhle život nebaví a že chtějí rodinu? Co když si říkají, jestli si nezničily život tím, že si ty děti ještě nepořídily?
Všechno má svůj čas. Dokonce i tyhle pocity a pochybnosti. Vždycky všechno není růžové tak, jak to právě je. Ta každodenní rutina občas zešediví, ale to ještě neznamená, že v celkovém úhlu pohledu není tím nejlepším, co vás mohlo potkat. Jen je tu rutinu potřeba narušit.
Tohle měla být úvaha jen pro mé soukromé potřeby upustit páru, ale pak mě napadlo, že to třeba může někomu pomoct. Neobsahuje žádné univerzální pravdy Vesmíru.
Dekuju. Ze to moc hezky napsane. Ted par dni mam nejakou "depku" . Nic nestiham, nikdo mi nepomuze, navic to deti urcite citi a jsou hrozne protivny ☹ Uz sem si rikala presne to same, jestli by to bylo lepsi kdybych deti nemela tak brzy atd. Pak akorat bulim do polstare, ze tohle si prece rikat nemuzu a jdu se na ne kouknout jak krasne spinkaji :-*