Před šesti lety bylo taky zataženo. Pršelo a vůbec to nevypadalo, že je 1. června. Ten den si pamatuju, jako by to bylo včera. Byl to den, kdy jsme si přivezli Valentinku domů, první den nového života. Taky si pamatuju tu bezradnost, když jsem tenhle uzlík vyložila doma a najednou jsem netušila, co s ní mám dělat. Tenhle novorozenec se včera symbolicky rozloučil se školkou a přesně za 3 měsíce jde do školy. Což moc nechápu, protože já nezestárla ani o den 😀 Stále vytahuju občanku, na hřišti s dětmi často slýchám větu: "Kde máte maminku?", a prohlášení, že mám dvě děti, už málem způsobilo pár infarktů. Je to sice "jen" šest let, ale vše, co bylo ještě předtím, je pro mě hrozně dávno. Prostě two babies ago 🙂