Těhotenství a porod Nelinky ♥

Jak jen začít.Asi od začátku našeho plánovaní.

Druhé miminko jsme plánovali vlastně od tý doby co se Maty narodil,rodičák sem si nastavila na 
2roky s tim že se začneme snažit někdy v létě 2014 na dovolené. Bohužel se na dovolené nepovedlo ale až o měsíc dýl.                        

 16.9.2014 sem objevila slabou čárku na testu která každým dnem zesilovala.Měla jsem radost,vždycky jsem to tak chtěla abych měla od dušíka po pořádné čárky.Povedlo se.

Mé těhotenství z počátku vypadalo velmi pohodově. Až na pár prozvracenych dní mi bylo dobře a cítili jsme se šťastně,všichni tři..Nechtěli jsme to ze začátku nikomu říkat takže jsem to vytroubila jen zde na koníkovi protože sem si to neuměla nechat pro sebe :D a nikomu jinému.Asi po mesici na to přišli rodiče a bylo to venku (na fb to oznamila P mamka až dýl,dlouho jsme to tutlaly kvuli P).Vše bylo krásný těšili jsme se na druhýho prcka. Matýskovi jsme říkali jak bude mít sourozence a i když nechápal radoval se. 

Kolem Vánoc jsem šla na ultrazvuk s tim,že se dozvíme pohlaví miminka.Šla jsem sama,P hlídal doma Matýska (..měli jsme jít všichni). Už v čekárně jsem byla strašně nervozní,bylo mi tak nějak jedno pohlaví ale spíš sem si přála holčičku abychom měli páreček ale jelikož mi pořád každej opakoval,že to bude kluk tak sem byla smířená s klukem a hladila si bříško a říkala že budu šťastná za obojí. Vešla jsem dovnitř udělali jsme kontrolu a pan doktor se mě ptal zda jsme už říkali pohlaví tak říkám že ne a on že se podíváme. Najel miminku mezi nožky a nic neříkal.. Najednou říká "je to malá slečna" .. V hlavě sem křičela radostí ale nezmohla jsem se ani na slovo a dr. říká : Copak že nic neříkáte? .. Jen sem mu odpovedela ze jsem to necekala ze mi kazdej rikal kluka.. Odcházela jsem s úsmevěm na tváři,na ulici jsem se na každýho smála 
jak magor a příjdu domu a přišla jen otázka "tak co holka vid ?" rikam ze jo ... P odpoved byla " hmmm " Od ty doby mi to zaclo srotovat v hlave(uz predtim tomu predchazelo hodne veci ze se neco deje,spousta z vas vi ..)

Od února 2015 jsme s Matýskem zůstali sami a mě se můj vysněný rodinný život sesypal jako domeček z karet.. Jen jsem brečela,kolem 20-25tt jsem zhubla na 40KILO!!,nevnimala jsem svet a ted zpetne mi to je desne lito,zanedbavala jsem Matyska,nejedla,nepila..Bolelo me casto bricho a myslela sem ze Nelinku do terminu ani nedonosim..

Čas utíkal dál a já se pomalu ale jistě zacala sbirat ze dna. Ke konci tehotenstvi uz mi nebylo moc dobre tak byl casto Matysek na hlidani u babicek abych mohla odpocivat.Cely kveten jsem cekala kdy to prijde a ono porad nic. Mela jsem vybranych par datumu ale ani do jednoho se netrefila.

 21.5.2015 jsem sla jeste na nehty na nich jsem taky zvracela :( ..uz jsem mela nekolik poslicku a nebylo mi moc dobre,cely noci jsem nespala a porad se budila a nevedela co se deje.V noci z 22.-23.5. jsem jela do porodnice z ktere me stejne poslali domu s tim ze by to bylo na dlouho a jsou to jen poslicci... Tam jsem mela svuj nejdelsi monitor na svete na kterym ale byli jen sem tam kopce.Doma jsem si opet lehla a zaspala to.

Bolesti mi pokracovali dal az do nedele 24.5. kdy mi zacla i odchazet hlenova zatka.Opet jsem nemohla vecer usnout a v pondeli ve 3 rano jsme jeli s P mamkou do porodnice kde jsem cekala pak na svou mamku.V porodce me prijali,vsichni byli mili oproti patecni noci. Hnedka me prevlikli do bile kosile a pak prisla doktorka a zkontrolovala me a ptala sem proc jsem mela cisare a tak.Vysvetlovala jsem svuj prvni porod a ze se mi zasekl na 4-5cm a dal to neslo a ze byli spatne ozvy miminka. Doktorka s usmevem rika "Ted jste na 4cm,to pujde rychle." Mela jsme obrovskou radost protoze mi bylo divny ze by ty bolesti byli jen tak.Pak se me ptali zda me neboli jizva a ze kdyby nekdy pri porodu zacala bolet,palit a tak ze mam rict a pujdem okamzite na cisare. Nechtela jsem.

Kolem 4 mi daly klystyr kterej sem zas vydrzela pres pul hodiny :D . Mamka tam jeste nebyla tak jsem chodila po chodbe,sem tam jsem mela bolest. Pk prisla PA a pichla mi do zadku nejakou injekci kvuli jizve aby se tolik nerozpinala pri kontrakcich a po ni jsem videla na blizko rozmazane ale pry to bylo normalni :D prisla jsem si jak babka mobil daleko od oci a shrbena kdyz prisla bolest 🙂 Mezitim nez prijela mamka jsem si dosla na wc a potom jsme sli na porodni sal.Prvni ceho jsem si vsimla byl obraz s cernou vranou(velice pozitivni na porod) :D. Bolesti se stupnovali,byli uz po 4 minutach,stejne tak rychle jak prichazeli bolesti mi utikal cas. Mela jsem strasnou zizen tak mi mamka po douskach davala napit ale pak jsem zacla zvracet,dali mi kanylu s cukrem a hned mi bylo lip.(Porad jsem videla ten obraz!! :D )

Asi kolem půl 6? (nevim presne) prisla doktorka a zkontrolovala me,rikala ze jsem na 5 prstu a ze mi prijdou pichnout vodu. V tu chvili jsem se opet rozklepala(jak pri prvnim porodu,ze strachu) a mamka me uklidnovala. Kazdou kontrolu co mi delali se mi klepali nohy a ja rikala mamce ze se za to stydim ale mamka me porad uklidnovala ze to je normalni. Sli jsme pak jeste jednou na wc porad me to nutilo na velkou.Chtela jsem do sprchy ale tekla jen vlazna voda takze jsme sli zpet a pri kazdy bolesti sem se musela zastavit a bolest si prodychat.Pak uz jsem jen 
lezela na monitoru a prodychavala bolesti.Na monitoru uz jsem mela pekny kopce.

Kolem půl 7 prisla doktorka a pichli mi vodu,opet jako u prvniho sem citila lupnuti a pod sebou teplo. Pak uz mi zacali pekne bolesti snad po minute,porad jsem mela zizen ale pit sem nesmela tak mi mamka aspon tamponkem utirala pusu. Snazila sem se aspon z toho tamponku neco malo vycucat. Vystridali se smeny a k mymu porodu prisla PA stejne stara jako ja. Muj andel,neskutecne mi pomohla.Porad me neco septala do ucha nejcasteji ze uz budu mit miminko u sebe a jak dychat. Bolesti byli uz vazne neprijemny a oni me pretocili na bok a masirovali bok a 
zada.Nemohla sem se pri bolesti ani hnout. Mamce jsem rikala ze uz nemuzu ze to boli.. Byla jsem krucek od toho abych rekla ze me boli jizva a chci na cisare ale drzela jsem se diky mamce a PA. Mamka dychala se mnou kazdou bolest a ja mezi kontrakcema usinala jak jsem byla nevyspala a porad se mi celkem dobre bolesti prodychavaly. Najednou sem mela pocit na tlaceni a jen co jsem to dorekla prisla jejich hlavni PA zkontrolovala me a z niceho nic tam zaclo litat strasne moc lidi,sestricek a prisel doktor (moc peknej) kterej se predstavil jako Petr Muller. 
Moje PA mi rikala ze musim jeste chvilicku vydrzet,pak mi dali nohy nahoru a ze jdeme RODIT. Nevidela jsem mamku :( stala za mnou. Vedle my hlavy moje PA muj andel kterej mi radil celou dobu jak dychat a ze Nelinka uz bude brzy u me. 

Kdyz prisla bolest zatlacila jsem,chytla se tyci u nohou a citila jsem jak se mi dole posouva snad vsecko.Prisli asi dalsi 3 kontrakce a nic a najednou slysim "jeste jednou a uz bude venku. Hlavou mi probehlo neskutecne moc myslenek od toho ze uz tu bude Nelinka po to ze jsem to zvladla ! .. Zatlacila jsem,mrucela (jedna doktorka ani nevim co tam delala rikala TICHO! pritom ja si jen mrucela,nekricela) citila jsem dole hlavicku ale...bolest byla pryc. Videla jsem doktora jak je pripravenej a opakuje znovu stejnou vetu. Ja vydechla a s vydechem rekla "tyyyyvole ja uz nemuzu" (nepamatuju si to :D ) Vsichni se smali a doktor opakoval znovu ze az zatlacim uz bude miminko venku. Prichazi bolest,nadechuju se,mrucim,zatlacim poradne,PA mi lehce lehla na brisko,citim strih a najednou ........... nic necitim co se to deje ? 

Aaaach ... Vidim ten maly uzlicek,byla tak krasna,malinka,moje ♥ nejdriv neplakala pak se rozplakala.Slysim PA jak rika je 7.37,polozili mi ji na hrudnik a Nelinka se uklidnila. Ja jsem nebrecela, jen sem porad opakovala"ja to zvladla mami ja to zvladla". Mamka me hladila,ja hladila Nelinku,bylo to uzasny uzasny uzasny! 

Nelinka se narodila v 7.37 s váhou 2800g a 46cm. Byla tak malicka ♥ Pak mi ji odnesli zvazit a zmerit mamka sla s nimi. Mezitim me sili ale ja to nevnimala,moje PA mi moc gratulovala i doktori. Byli uneseny z myho bricha ktery zmizelo :D.. Pak uz mi ji donesli,Nelinka se prisala ♥ a ja si ji uzivala s mamkou,pak tam prisel i muj tatka a byli jsme tam ve ctyrech. Bylo to krasny ze jsem je tam mohla mit.Porad jsem malickou hladila a pusinkovala.Byl to nejkrasnejsi pocit ♥

Timto chci opet podekovat Pardubicke porodnici a sestinedeli,svy mamce,doktorum a PA ktery mi moc pomohli a bez nich bych ten porod takhle krasne nezvladla..S postupem casu jsem si uvedomila jakej krasnej porod jsem mela a dekuju Nelince ze me nepotrapila za to vsechno co se mnou musela zazit..

Strasne jsem se bala jak bude protivny miminko ale ona je nejzlatejsi na svete ♥ 

Kdo docetl az sem tak dekuju za vas cas 🙂 a omlouvam se za chyby 🙂