luciska82
    Zpráva byla změněna    7. únor 2018    

    V únoru to bude 15 let, co jsme spolu s manželem začali chodit. Bylo to v prváku na VŠ, když jsme slavili první úspěšný zkouškový období. Ten den je pro manžela prý nezapomenutelný: „ Našel jsem prima holku a koupil si sám svoji novou kytaru.“ Bylo to krásných 15 let plných lásky, štěstí, porozumění, starostí, někdy smutku, naděje, víry, vděčnosti… Ještě na VŠ manželovi zemřela maminka, o kterou se se sestrou a tetou starali do posledního okamžiku jejího života. Pár týdnu po pohřbu zjistili i mojí mamince rakovinu, a bylo to tu znova… Maminka je veliká bojovnice a nemoc porazila!
    Měli jsme nádhernou svatbu. Prostě tu nejlepší! Zrekonstruovali jsme domek. A u toho pracovali na miminku. Ale to si k nám nějak nemohlo najít cestu. Zkoušeli jsme možné i nemožné. Samuelek si k nám našel cestu po čtyřech letech (a to pomocí IVF). Vždy jsme chtěli dvě dětičky. Už jsme se duševně připravovali na další kolo po doktorech... Ale co se nestalo!!! 23. prosince 2014 jsem byla nachystaná volat do Sanusu, ale měla jsem den zpoždění, tak jsem si jen tak udělala těhotenský test (zbyl nám od minula). Vzala jsem test, že ho vyhodím a s klidným srdcem zavolám do Hradce. Ale byly tam dvě čárky. Nemohla jsem tomu uvěřit. Koukala jsem na to jako pako… Pak jsem asi hodinu brečela… Našla jsem krabičku, vložila do ní test, zabalila do vánočního papíru a předala manželovi. Řekla jsem mu, že je to takový předvánoční dáreček. A on se řechtal, že jsem fakt cáklá (že to s těmi dárky přeháním a že jsem opravdová „ředitelka Vánoc“). Ale co našel uvnitř, to opravdu nečekal… Prostě nejkrásnější vánoční dáreček. Samíkovi se narodil bráška Honzík.
    Teď jsme čtyři a máme se moc rádi. Manžel není velký romantik (je ve znamení panny), ale vždy je se mnou, když ho potřebuji, je na něho 100% spolehnutí, respektuje mě a miluje, je nejlepší tatínek. A já si bez něho nedokážu (ani nechci) svůj život představit. Jako střelec (s kreativním srdcem) mu do jeho pořádku vnáším vzruch a trochu chaosu (někdy ho to vytáčí, ale je za to prý rád). Dokážeme si udělat chvilku pro sebe (popovídat si u vína – hlavně o politice, historii a literatuře; vyrazit na dovolenou – babička a dědeček pohlídají)… Doufám, že nás čeká dlouhý společný život. S komplikacemi počítáme, ale společně to zvládneme.
    #z_lasky pár perníčků na svačinu do práce (musí si trochu obalit nervy, když pracuje ve školství).
    #pepco_soutez #pepco