Zdravé stravovací návyky u dětí od 1 do 3 let

První roky života dítěte jsou úžasné dobrodružství plné poznávání nových věcí. Jednou z nich je i úžasný svět jídla. Děti se nerodí s žádným předem daným návodem, který by jim říkal, co jim bude a nebude chutnat. Tato vlastnost se vyvíjí v počátečním období života. A jsme to právě my, rodiče, kdo mají ten krásný úkol být našim dětem správným a inspirativním průvodcem.

Říká se, že základy stravování, které se dítě naučí do tří let, pak s sebou nese celý život. Proto je potřeba vybírat do dětského jídelníčku především maso, zeleninu ale i ovoce a mléčné výrobky a další. Základem dětské stravy je tedy pestrost, díky které mají děti dostatek vitamínů a minerálů.

Děti by měly, podobně jako dospělí, jíst 5x až 6x denně. Jejich organismus se stále ještě vyvíjí, a tudíž je pro ně pravidelnost příjmu stravy velmi důležitá.  Na co je při stravování potřeba dále myslet je to, jakým způsobem dítě ke stravování povedeme. Měly bychom dbát na to, abychom mu předali nejen jídlo jako takové a uspokojily jeho potřebu, ale především mu vytvořili vztah k jídlu. Aby dítě vědělo, že stolování je určitý způsob rituálu, kdy má člověk klid a věnuje se jen tomu, co má na talíři.

Každá maminka jistě ví, co má svému dítěti dávat a jaké potraviny jsou pro něj vhodné. Sama jsem ale začala číst etikety u dětských výrobků až před půl rokem. Nenapadlo mě, že by některé mohly obsahovat zbytečně moc soli nebo cukru. Pokud vaříte doma, tak to máte jednoduché, prostě nesolíte a cukr (bílý řepný) nepoužíváte. Níže vám zkusím vysvětlit proč tomu tak je…

Pozor na sůl u malých dětí!

Sůl do jídelníčku nejmenších určitě nepatří. Z běžné stravy děti získávají dostatek minerálních látek, včetně sodíku a chloridu, které jsou rovněž obsaženy v soli. Stejně jako v případě sladkostí platí i u soli, že si na ni děti velmi rychle zvykají a zvyšují její příjem. Pak je poměrně obtížné naučit je na méně slané nebo dokonce neslané potraviny. Sůl má přitom negativní vliv na kardiovaskulární systém a podílí se na řadě civilizačních onemocnění.

Kromě toho vysoký příjem soli, zejména pak ve spojení s nedostatečným pitným režimem, vážně zatěžuje ledviny. Významnou roli zde hraje nadměrná konzumace potravin obsahujících tzv. skrytou sůl. Jedná se hlavně o uzeniny, slané pochutiny – chipsy, oříšky, hranolky, smažené potraviny, kečupy, nejrůznější dochucovací omáčky a další. Pozor je třeba dávat i při výběru pečiva, které je rovněž nezanedbatelným zdrojem soli.

Jak lze jídlo chuťově obohatit bez použití soli?

Nejlepším řešením je sáhnout po bylinkách. Dnes už běžně v obchodě seženete nebo si můžete sami pěstovat např. majoránku, pažitku, bazalku, tymián, oregano, libeček nebo bobkový list. Použít je můžete jak v průběhu vaření, tak čerstvé a najemno nasekané jako ozdobu hotového jídla. Dosáhnete tak vždy vynikající chuti.

Jak je to s cukry a sladkými potravinami v dětské stravě?

Cukr, podobně jako sůl, je v poslední době velmi diskutovaným tématem. A to především z důvodu velmi rychlého rozvoje obezity u dětí, a to již v poměrně časném věku. Děti si, jak známo, na sladké velmi rychle zvykají a odmítají zeleninu a další nesladké pokrmy. Cukr přitom (bílý řepný) vůbec nepotřebují. Dostatek „sladkostí“ získávají prostřednictvím mateřského či kojeneckého mléka, kaší a zeleninových příkrmů, které bílý cukr neobsahují, ale mají nasládlou chuť. Například u mléka je tomu tak díky přítomnosti mléčného cukru neboli laktózy, která je vůbec nejzastoupenější složkou nejen mateřského, ale i kravského mléka.

U kaší je to dáno obsahem ovoce nebo hydrolyzované mouky. Nejinak je tomu u ovocných příkrmů nebo ovoce, jejichž sladkost je dána přirozeným obsahem ovocného cukru (fruktózy). Doporučuje se proto podávat dětem pestrou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny, masa a obilovin. Z hlediska obsahu cukru jsou nežádoucí sladké potraviny, jako koláče, slazené nápoje či nejrůznější pamlsky typu sušenek, keksů, čokoládových bonbonů a podobně. Jsem ráda, že v nabídce Sunaru jsou kaše bez přidaného cukru (až na jednu - medovou, kde je med). Dávám je Karince ráda, protože skvěle zasytí a jsou moc chutné! 

Často se mě také ptáte na cukr v sušenkách od Sunaru. Proč tam je? Proč vůbec takové sušenky existují... a jsou i nějaké bez cukru?

Toto téma jsme řešili i v Sunaru a z vlastní zkušenosti (co vidím v obchodech-jak maminky kupují dětem brumíky apod.), musím potvrdit slova, která padla na setkání - 

- V dotazníku, který si Sunar dělal, odpovídaly maminky na to, jaké mají postavení k cukru a jestli dávají svým dětem i sušenky slazené cukrem... víc jak 90% odpověděla že NE... Pak dělal Sunar v rámci stejné akce ochutnávky a jak to dopadlo? Sladké sušenky zmizely a ty bez cukru zůstaly (ubylo jich, ale ne moc)... :( 

Suma sumárum - Ano, Sunar nabízí i sušenky s cukrem, ale stejně tak nabízí i křupky bez obsahu přidaného cukru.

Takže odpověď na to, proč takové sušenky existují? Existují z toho důvodu, že je po nich poptávka, že je my maminky kupujeme... Je jenom na nás maminkách, jak často takovéto sušenky dětem dáme a jestli vůbec. Každopádně nevím jak u vašich babiček, u těch našich dají dětem vždy aspoň kousek upečené bábovky (pro mě teda lepší, než kdyby kupovaly dětem nějaké sladkosti v obchodě, a babičkám nějakou sladkost málokdy vymluvíte). Tím nechci říct, že konzumace bábovky, kde je cukr je správně, ale ruku na srdce, kolik dětí pod tři roky nikdy v životě nemělo nějakou sladkost..?  

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko

Nezapomínejte na to, že batole by mělo vypít denně 300-500 ml mléka. Mléko dodává především vápník pro stavbu kostía zubů. Denní potřeba vápníku batolete je 500 mg. 70 % vápníku ze stravy pochází z mléka a 20 % z mléčných výrobků (jogurty, sýry, tvaroh).

Do 2–3 let podávejte dětem výhradně plnotučné mléko (výjimky jsou děti s obezitou a jinými vysokými riziky onemocnění – tam je třeba se radit s pediatrem).

Pokud nejste maminka, která své dítě kojí do dvou nebo tří let, musíte řešit mléčnou  alternativu. V posledních letech se do popředí v mléčné výživě batolat dostávají průmyslově vyráběná mléka pro batolata. Své opodstatnění mají především u dětí, které nepřijímají dostatek pestré stravy, odmítají maso apod. Co se týče kravského mléka, obsah bílkovin v neupraveném kravském mléce je vyšší než v batolecích mlécích. Na kravské mléko nejsou kladena tak přísná kritéria jako na mléčnou výživu pro děti. Kravskéu mléku chybí esenciální mastné kyseliny (kyselina linolová, kyselina α -linolenová), dostatečný obsah železa, kontrolované hladiny jódu a nakonec dostatečné hladiny většiny vitaminů, zejména vitaminů C a B12.

Dominik, zhruba v roce a půl přešel z náhradní mléčné výživy na plnotučné kravské mléko. V té době jsem pořádně nerozumněla smyslu UM pro děti starší dvou let. Vycházelo to ale z toho, že jsem s Dominikem prošla celou škálu jídel a vše mu chutnalo. Tím pádem jsem věděla, že stravu má pestrou a nepotřebuje UM a že kravské mléko "stačí". Radovala jsem se předčasně... Zhruba kolem dvou let věku si začal vybírat a do té doby oblíbené sýry, šunky, rajčata a další zeleninu začal bojkotovat (naštěstí ryby a špenát má dál mezi nejoblíbenějšími). 🙂 🙂 🙂 V té době jsem se vrátila k náhradní mléčné výživě a pochopila její význam i pro starší batolata. Pevně věřím, že je to jen přechodné období a brzy začne jíst zase normálně... 

Pitný režim 

Pitný režim je v jídelníčku dítěte velmi důležitý. Na pravidelný příjem tekutin začínáme dítě učit v období zavádění prvních příkrmů. Dítě si tak navykne na pravidelnost a nebude pít pouze v okamžiku, kdy má žízeň. To už bývá pozdě. Nejvhodnější je podávat čistou kojeneckou neperlivou vodu, bylinné a zelené čaje, ovocné šťávy a džusy vždy ředěné čistou vodou. Rozhodně se nedoporučují slazené sycené nápoje, aromatizované ovocné čaje a jim podobné nápoje. Vodu dětem podávejte vlažnou nebo při pokojové teplotě. Zejména v horkých letních měsících není vhodné pít studenou vodu, ale raději teplejší.

Shrnutí a čemu se tedy vyhnout?

● Solení potravin dětem se nedoporučuje pro nadměrné zatěžování ledvin a následné riziko vysokého krevního tlaku.

● Přislazování potravin představuje velkou „potravinovou past“. Děti si zvyknou na chuť sladkého a budou ji v dalším životě vyžadovat. Navíc rafinovaný cukr negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku a ostatních minerálních látek a další jeho obětí jsou

dětské zoubky.

● Pamlsky typu hranolků, chipsů a hamburgerů dítěti dodávají nadměrné množství soli a energii ve formě nežádoucích nasycených tuků. Vznikají potravinové návyky, které již nelze odstranit. Nadměrné a pravidelné pojídání takových pamlsků vede k následné

obezitě.

● Je potřebné ještě jmenovat „mýtus” o užitečnosti 100% džusů. Kojenci a batolata by neměli namísto vody konzumovat džusy v koncentrované formě. Vysokým obsahem cukrů falešně zasycují a vedou k neprospívání nebo jsou naopak zdrojem prázdné energie a mohou vést k dětské obezitě.

● Jídelníček batolat má být velmi pestrý, dítěti podávejte různé druhy ovoce a zeleniny.

Je prokázáno, že druh stravy, kterou si dítě v tomto věku osvojí, bude vyhledávat i v pozdějším věku. Jednostranná, málo rozmanitá strava může být i zdrojem nedostatečného přísunu některých živin.

● Strava má být nejen pestrá, ale také pro dítě zajímavě upravená, barevná a především

chutná. Vedeme batole k jídlu za stolem, v dětské židličce, nikoli „za pochodu“.

Pokud jste dočetly až sem, můžete mi napsat, jak se vám daří komunikace s babičkami na téma "sladkost pro vnuka/vnučku". Co vše jim dovolíte? A polouchají vás v tom?

M & D & K

#sunar