Naše svatba na Havaji

Lonsky rok byl pro nas velice akcni, ale nadherný. Mám tři nejoblíbenější dny z celého mého života a všechny se udály loni. Jedním z nich je naše svatba na Havaji, na ostrově Maui. 

Nikdy jsem nechtěla velkou svatbu. Nejsem ráda středem pozornosti. Velké oslavy mě poměrně stresují a nedokázala jsem si představit, že bych si užila velkou svatbu. Je mi jasné, že naše svatba by se spoustě lidem nelíbila. Pro nás to ale byl den snů. Pokud bych mohla prožít nějaký den znovu, náš svatební den by byl rozhodně jeden z nich.

PŘÍPRAVY

Svatbu jsme naplánovali skoro za odpoledne. Alespoň tedy její hrubou strukturu. Oba dva milujeme Havaj, takže o destinaci jsme měli opravdu hned jasno. Zbývalo vybrat si jeden z ostrovů. Původně jsme chtěli Oahu. Je to můj nejoblíbenější ostrov a i jsem věděla o místě, kde bych tu svatbu chtěla mít. Jakmile jsme ale zmínili náš plán našemu kamarádovi, okamžitě se nabídl, že nás oddá (v USA se stačí registrovat na internetu, udělat asi hodinový kurz a můžete oddávat) a také zmínil jeho sestřenici, která je prestižní “hair and makeup artist”. Pracuje často na různých reklamách a filmech. Jenže sestřenice žila na ostrově Maui. Netvrdím, že jsme změnili ostrov kvůli mým vlasům a makeupu, ale spíš nás to přivedlo na myšlenku mít svatbu na klidnějším ostrově. Zasnoubili jsme se 31.května a svatbu jsme naplánovali na 2.července, s tím, že na Havaj budeme odlétat 30.června. Manžel měl 7.července odlétat na měsíc do Dallasu na trénink a v srpnu už jsem nemohla létat kvůli těhotenství. Vím, že třeba spousta lidí by si řekla, že raději počkají po porodu na svatbu. To byl náš originální plán. Vlastně jsme o svatbě mluvili ještě před mým těhotenstvím. Když mě můj manžel požádal o ruku, vůbec jsem to v tu dobu nečekala. Myslela jsem si, že prstýnek přijde někdy po porodu. V té době toho měl můj muž na talíři opravdu hodně - prodával byt na předměstí Los Angeles, začal novou práci, kupovali jsme náš současný dům, zařizovali si život a atd. Nečekala jsem, že uprostřed toho blázince budeme dělat zásnuby a svatbu. A já jsem opravdu zpětně moc ráda, že jsme měli svatbu před porodem. Vdávat se těhotná jsem nebrala jako něco negativního. 

Opravdu si myslím, že jsem měla takové základní požadavky. Na našem/mém svatebním listu byly tyto položky:

Svatební šaty

V době svatby jsem byla už v opravdu pokročilém stádiu těhotenství. Výběr šatů nebyl jednoduchý a z jednoho salonu jsem odešla z brekem. Měli krásné šaty, ale prostě by je nestihli přešít do dne naší svatby. Ono se to možná zdá jako hodně času, ale salony většinou mají jen jednu velikost šatů a pak vám objednají tu správnou. Pak přijdete na další zkoušku a dohodnou se alternace. Celý tento proces většinou trvá několik měsíců a my tolik času neměli. Nakonec jsem začala do salonů volat a vysvětlila situaci - jsem těhotná a budu se vdávat za čtyři týdny. Jeden skvělý salon v Seattlu mě okamžitě pozval na zkoušku šatů s tím, že mají opravdu rychlé švadleny, které mají zkušenosti s těhulkami a umějí rychle předělat šaty. Na rovinu mi také řekli, že budu muset vybírat pouze z šatů, které mají na skladě. Objednat šaty by se nestihly. V salonu jsem nakonec vyzkoušela několik šatů a moc se mi líbily. Jakmile jsem ale spatřila šaty, které přinesla jako poslední, rozbrečela jsem se. Byly to MOJE šaty. Byly to šaty, které bych si vybrala i jako netěhotná. Prostě šaty snů. Po poradě se švadlenou, která řekla, že se šaty stihnou udělat, jsem si tedy šaty koupila. Z ceny šatů a úprav se mi skoro zatočila hlava. Dnes mi sedí ve skříni, ale je to krásná vzpomínka. Někdy přemýšlím, že bych je prodala, ale nevím...

Hned následující den jsem měla zkoušku šatů, kdy se domluvily všechny alterace. Šaty měly původně na zádech zip, ale jelikož mi bříško samozřejmě rychle rostlo, musel se udělat korzet. Další úpravy zahrnovaly zkrácení délky šatů, upravení ramínek a atd. Nakonec jsem si šaty s velkou spokojeností vyzvedla dva dny před odletem na Havaj. Spadl mi kámen ze srdce. 

Make-up a účes

Mojí velkou inspirací byl a stále je Pinterest.com. Je to opravdu studnice všeho. Ještě než jsme jeli na Havaj, tak jsem měla FaceTime s kamarádovou sestřenicí, při kterém jsme se domluvily, co bych si tak přála vytvořit. Tyto dva obrázky byly takovou předlohou. Zmínila jsem se, že si budu nechávat prodlužovat vlasy metodou tape-in. Mám opravdu hodně jemné vlasy a bez prodloužení by ten účes tak hezky asi nevypadal. 

Fotograf

Jednoho dne jsem šla na Instagram a vyhledala hashtag “mauiweddingphotographer”. Vytvorila jsem zprávu a začala odesílat. Co se fotek týče, líbí se mi spousta stylů. Bylo mi jasné, že spousta fotografů už asi bude zabookovaná a nakonec se mi jich ale překvapivě dost ozvalo, takže jsme mohli vybírat. Nejvíce nás zaujala fotografka Talia Pashey (@taliapashey), která se specializovala i na “svatby ve dvou”. Takové svatbě, jakou jsme měli my, se v angličtině říká “elopment”. U velkých svateb si lidé často platí fotografku po celý den, ale to pro nás bylo zbytečné. Chtěli jsme nafotit “first look” (první pohled ženicha na nevěstu), obřad a pak kratší focení po obřadu. S Talií byla moc fajn domluva a sedli jsme si i lidsky.

Svatební večeře

Slavnostní den jsme chtěli zakončit slavnostní večeří. Ovšem nechtěli jsme jen tak vtrhnout do restaurace a jen tak si něco objednat z menu. Opět jsem sedla k internetu a googlila hezké restaurace, které by nám vyšly vstříc. Nakonec se nám nejvíc zalíbila restaurace 5 Palms, která nám sestavila tříchodové menu na míru. Jelikož jsem v těhotenství alkohol samozřejmě nepila, novomanželský přípitek se skládal z dietní coca coly.

Hotel

Tak tady jsem vyber nechala opravdu na mém nastavajícím muži. Díky práci, při které hodně cestuje, má nasbíráno přes milion hotelových bodů v síti Marriott, takže jsme se nemuseli finančně omezovat. Rozhodovali jsme se mezi dvěma hotely, ale nakonec vyhrál Wailea Beach Resort, který byl šikovně situovaný a můj muž v něm už několikrát byl, takže jsme věděli, že je to moc pěkný hotel. A při check-in na nás čekalo překvapení v podobě "presidential suite" jako upgrade zdarma. 

Zařídili jsme vše co se dalo a hurá na Havaj…

Na Maui jsme měli zabookované letenky přes mojí práci. Pracovala jsem pro aerolinku a jednou za rok jsme dostali zdarma čtyři letenky do destinace dle výběru. Normálně zaměstnanci cestují na tzv. Standby, ale díky těmto letenkám jsme měli potvrzená sedadla a nemuseli jsme se strachovat, že se nedostaneme do letadla. 

Následující den nás čekalo vyzvednutí “marriage license” (povolení k sňatku). Brala jsem si Američana a náš plán byl žít v USA, takže jsme potřebovali havajskou marriage license. No a tady jsme i my zažili svatební klasiku, že se muselo něco pokazit. Došli jsme na úřad a tam nám řekli, že licenci nám dá jen certifikovaný svatební agent a na úřadě ji nevydávají. Argumentovali jsme jim, že nic takového na jejich webovkách nebylo a bylo tam přímo napsáno, že po vyplnění žádosti online si snoubenci mají pro licenci dojít na úřad. Žena za přepážkou jen pokrčila rameny a dala nám seznam agentů, kteří vystavují licence. V tu dobu bylo asi kolem druhé odpoledne a na Havaji se...ehm, pracuje poměrně uvolněně a ne nadarmo se tady říká, že jejich čas je "island time" aneb na vše je dost času. Úplně si pamatuju, jak jsem se tehdy cítila a jak jsem chtěla strašně brečet. Žádný z těch agentů nám nezvedal telefon a to jsme je zkoušeli obvolávat minimálně dvakrát. A pak se stal zázrak a asi o hodinu později nám jeden z agentů zavolal. Řekla nám, že jestli můžeme být na druhém konci města do patnácti minut, tak nám dá licenci dneska. Takže jsme skočili do auta a jelo se. Nakonec to všechno dobře dopadlo.Museli jsme složit přísahu, že informace na licenci jsou pravdivé a i vyplnili jaké jméno budu používat po svatbě. V USA je běžné, že lidé používají svoje jméno za svobodna jako prostřední jméno. Původně jsem chtěla Marie Dvorak Groth, ale nakonec zvolila jen jméno po muži. No a jakmile máte v ruce licenci, tak se můžete vzít. Ten den jsem také měla objednanou slečnu, která mi nastříkala opálení. Nakonec se přidal i můj muž a náš kamarád. Chlapi to zažili poprvé a byl to pro ně celoživotní zážitek 🙂.

Druhý den byl náš svatební den. Den, na který jsem se tak strašně těšila. Vyrazili jsme na snídani, poseděli u bazénu a relaxovali. Vůbec mi nepřipadalo, že se toho dne vdávam. Necítila jsem žádný stres ani obavy. Brala jsem si toho nejlepšího muže, tak nebyl důvod. Obřad jsme měli naplánový těsně před západem slunce asi kolem půl šesté. Ve tři přijela kamarádova sestřenice a udělala mi makeup a vlasy. Byla jsem náramně spokojena. A také mi uvázala nádhernou kytici.

 Původně jsem si říkala, že mi bude stačit nějaká z obchodu, ale jsem ráda, že jsem nakonec měla takovou krásnou a voňavou kytici, kterou jsem později věnovala naší fotografce. Sestřenice mi pomohla do svatebních šatů a mohlo se jít na věc…

Měli jsme domluveno, že fotografka zachytí “first look” (první pohled ženicha na nevěstu). To bylo ještě u hotelu. Když jsem viděla svého nastávajícího byl to nádherný okamžik. A jeho pohled na mě také mluvil za vše. Udělali jsme několik fotek a jelo se na pláž.

Měli jsme vyhlídnutou pláž Makenna Cove...ALE když jsme tam dojeli, tak tam nebyl žádný písek a všechno bylo komplet zaplavené. Zachránila nás opět fotografka, která vyrostla na Maui a doporučila nám, dle mého, ještě lepší pláž. Pak náš oddávající kamarád měl krátkou řeč a následovala tradiční výměna slibů:

…. to have and to hold from this day forward, for better or for worse, for richer or poorer, in sickness and in health, in joy and in sorrow, to love and to cherish, and to be faithful to you alone, until death do us part…

Výměna prstýnků, polibek a pak jsme byli prohlášeni za manžele.

Stát Havaj ani nepožaduje mít u svatby svědky. Jenom jsme museli podepsat formulář a bylo hotovo. Po obřadu následovalo další focení. Moc jsem si také přála fotky s bříškem. A je to krásná vzpomínka na těhotenství.

 Chtěli jsme ještě fotky v další lokalitě. Tam vznikly fotky u západu slunce. 

Pak následoval přesun na báječnou večeři jen ve dvou. Moc hezky se tam o nás starali. Užili jsme si krásnou komorní atmosféru a vlastně se celou dobu jen usmívali. Byli jsme opravdu unavení, ale děsně šťastní. Byl to báječný den. Žádný stres a hodně zábavy. A tak to má být.

NA KOLIK NÁS TO VYŠLO?

Nikdy jsme to vlastně nespočítali. Jak jsem už zmínila, hotel i letenky byly zdarma. Jediné co jsme museli platit byly tzv. resort fees a parkování. Za celý pobyt nás obojí vyšlo na asi $250.  Auto jsem si půjčili také za body. Za obřad na pláži se také nic neplatilo. Platilo se za marriage licence, ale to byla nějaká minimální částka, tuším kolem $30. Večeře nás vyšla na asi $250. Fotografka si vzala za dvě hodiny práce $900. Líčení, vlasy a květinu platil náš kamarád jako svatební dar. Spray tan byl za $60. Jídlo je na Havaji opravdu drahé. A to nemluvím o nějakých luxusních večeřích. Za den jsme utratili minimálně $100-150 za jídlo pro nás dva. Oblek mého muže stál $250. Moje svatební šaty stály i s úpravou kolem $4500. Solidně největší položkou byly prstýnky.Tu částku si nechám pro sebe. Veřejně se mi to nechce psát 🙂. Na Ameriku jsme měli opravdu levnou svatbu. 

Nikdo nám nedal sežrat, že jsme si svatbu udělali jen ve dvou. Moje rodina ani manželova rodina uražena nebyla a za to jsem moc vděčná. A jestli bych něco změnila? Ne, absolutně ne. Nikdy nebudu litovat, že jsme neměli velkou svatbu. Jediné co bych změnila by bylo to, že bych neletěla den po svatbě zpět domů, ale zůstala několik dalších dní. Domů jsme letěli na oslavu 4th of July/ Indendence Day a o dva dny později můj manžel musel na výcvik, kde byl měsíc. Byl to dokonalý den a kéž bych ho mohla znovu prožít s mým mužem.

Instagram: @_mariegroth