... fakt nevím, proč je každý dobrý skutek po zásluze potrestán a pro dobrotu se člověk dostane úplně jinam, než původně chtěl... aneb kdybych si to chtěla vymyslet, tak se mi to nepodaří...😎😉😎 Tak se pobavte i vy...
Minulý týden ve středu jsem stála frontu v lékárně a pán stojící přede mnou náhle začal omdlévat. Sama mám s podobnými akcemi bohaté zkušenosti (mám permanentně nízký krevní tlak...), takže jsem neustoupila, ale naopak ho chytila a podepřela. Když jsem ho dovlekla na nedaleko stojící křesílko, nesouvisle se mi snažil vysvětlit, že na něj skočila nějaká chřipka a jde si koupit nějaké léky, aby mu rychle zabraly...
Mise se podařila, informace i bacily našly svého dalšího adresáta a mě v noci ze čtvrtka na pátek skolila tak brutální chřipka, že jsem ráno ani neudržela telefon, abych mohla zavolat do práce a oznámit nepřítomnost... Prospala jsem celý víkend, jsem sice slabá jako moucha, ale ŽIJU! A taky naprosto přesně vím, jak mizerně tomu omdlévajícímu pánovi bylo...
Dobrý pocit mě sice hřeje (na zemi v té lékárně mají dlažbu, zinknul by se do hlavy asi pořádně), ale příště si to pomáhání raději rozmyslím... (nerozmyslím, já se stejně znám...😉)
Pěkný večer!