Moje sestřenice pracovala chvilku v kojeneckém ústavu a když mi to popisovala, tak sem brečela. Takhle malinké děti potřebují úplně jinou péči, než se jim dostává tam. Bohužel.

Toho vladniho cinitele bych svazala do kazajky do male mistnosti. Dostaval by pravidelne pouze jidlo a mel moznost vylucovani. Vsak by mu nic nechybelo 🤦‍♀️

Jako pěstoun v tom také žiju. Je opravdu nehorázné, jak stát podporuje kojeňáky a šlape po pěstounech. Lidem je to ale povětšinou jedno, odsuzují pěstouny, že to dělají pro prachy 🤦🏻‍♀️

Tohle je mi moc líto. O problematiku se zajímám vlastně od doby, kdy jsem o tom pobrala trochu rozumu, vždycky jsem si myslela, že během pár let se u nás pěstounská péče rozjede ve větším. Nikdy mě nenapadlo, že z těch pár let se stane pár desítek let a že to půjde tak ztuha. V kojeňáku jsem na návštěvě byla, pracuje tam rodinná známá, ony se sestry snaží, ale pořád je to pro ně jen práce, odkroutí si svou směnu a jde domů, ty děti tam jsou pořád, tety se jim střídají, přirozená rodina to není. Nemají ani běžné návyky, nepodílí se přiměřenou měrou na chodu domácnosti (ano, i batole běžně doma asistuje u vyndávání prádla z pračky, chodí s matkou nakoupit, umí uklidit určitou věc na své místo...), neznají nic moc jiného než zahradu ústavu☹